Evropa musí pomoci Sýrii, apelovali Merkelová a Hollande. Reakce v EP byly rozpačité

Štrasburk - V Evropském parlamentu dnes se svým projevem vystoupil francouzský prezident Françoise Hollande. Uvedl v něm, že by se do pomoci Sýrii měla zapojit celá Evropa, která musí přispět k tomu, aby pro Syřany existovala jiná budoucnost než Bašár Asad či Islámský stát (IS). Podobně hovořila také Angela Merkelová.

Ve Štrasburku vystoupil společně s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, jejíž projev na Hollandeovu řeč navázal. Oba státníci přijeli do sídla EP více než čtvrtstoletí po společném vystoupení kancléře Helmuta Kohla a prezidenta Françoise Mitterranda z revolučního roku 1989.

Zdroj: YouTube

"Pokud v tomto historickém testu obstojíme, vyjdeme z krize silnější," prohlásila německá kancléřka o situaci, kdy osmadvacítka jen těžce hledá, jak naložit se statisíci příchozími z krizových oblastí. "Nepotřebujeme méně Evropy, ale více Evropy. Evropa musí posílit, jinak budeme sledovat její konec," prohlásil před europoslanci Hollande. "Hospodářsky silná Evropa, která využívá výhod jednotného trhu, je nyní potřeba více než kdy dříve," doplnila jej o chvíli později německá kancléřka.

Podle šéfa Elysejského paláce čelí Evropa v současnosti vedle následků ekonomické krize rovněž krizi bezpečnosti a jednoty, které jsou vyvolány terorismem, občanskými válkami a z nich plynoucím přílivem uprchlíků.

"Každá krize znamená vyvolání strachu. Musíme se strachem žít, ale nesmíme se nechat strachem ovládnout," apeloval Hollande na země EU, aby se nesnažily uzavírat před světem a neodmítaly uprchlíky.

V některých zemích EU v současnosti existují tlaky na obnovení vnitřních hranic mezi jednotlivými státy unie, což má zabránit volnému pohybu neregistrovaných běženců a migrantů. "Zpochybňování schengenského prostoru navracením hranic by byla tragická chyba. Je třeba řešit vnější hranice posílením ochrany států na okraji EU," prohlásil francouzský prezident.

"Musíme se pokusit zastavit příliv migrantů," poznamenala Merkelová. Není podle ní možné se v době internetu uzavřít před děním ve světě. Problém v Sýrii by tak i podle Merkelové měl být řešen ve spolupráci všech mezinárodních hráčů. Připomněla, že pomoc potřebují především syrští sousedé. "Turecko hraje klíčovou roli. Je to náš přímý soused," uvedla Merkelová.

Dále zopakovala, že řešení uprchlické krize není možné bez spravedlivého systému přerozdělování uprchlíků mezi členské státy osmadvacítky. Podobný systém ale odmítají některé země EU včetně České republiky.

"Dublinská pravidla jsou ve své stávající podobě zastaralá," míní německá kancléřka. Pravidla určující podobu evropského rozhodování o azylech byla podle Merkelové dobře promyšlená, ale tváří v tvář nynější krizi neobstála. "Proto potřebujeme nový přístup založený na spravedlnosti a solidaritě," prohlásila.

Vůdce liberálů Guy Verhofstadt pak označil dnešní návštěvu Hollandea a Merkelové za historickou příležitost vrátit ohrožený projekt evropské integrace na správnou cestu. "V dnešním světě ovládaném impérii, jako je Čína, Indie, USA či Rusko, může Evropa přežít jen tehdy, když začne činit radikální kroky." Mezi ně podle Verhofstadta patří třeba jednotné evropské zastoupení v OSN, společná ekonomická vláda a další prohloubení integrace.

Do kritiky obou politiků se pustil vůdce britské protievropské strany UKIP Nigel Farage, podle něhož diktuje pravidla EU Německo, které unii vede jen ke svému prospěchu. Farage se pak nevybíravě opřel do Hollandea a prohlásil, že Francie má v EU váhu "jen nepatrně větší než ratlík". Pro Británii bude podle něho spásou referendum, ve kterém prý voliči bezpochyby ukončí její působení v EU.

Podobně se vyjádřila i šéfka protipřistěhovalecké Národní fronty Marine Le Penová, podle které už Merkelová fakticky vládne Francii, ačkoli jí k tomu francouzská ústava nedává právo.

Projevy obou lídrů kritizovali jako neinspirativní a plné frází i čeští europoslanci za ODS. "Paní Merkelová prostě využila EP jako pódium pro svou reklamu, aby se po nepřesvědčivých výkonech posledních týdnů pokusila napravit si reputaci," uvedl europoslanec Jan Zahradil.

Podle Jiřího Pospíšila (TOP 09) Hollande svým řečnickým výkonem ani chválením uprchlických kvót neoslnil, o něco lepší výkon prý předvedla německá kancléřka. "Přestože se s Merkelovou neshodnu na kvótách, plně sdílím její názor, že je třeba řešit příčiny imigrační krize, a ne její následky," uvedl český europoslanec.

Související

Více souvisejících

François Hollande Angela Merkelová uprchlíci

Aktuálně se děje

před 47 minutami

Keir Starmer (labouristi)

Londýn svolává zástupce 35 zemí. Na krizovém summitu bude řešit znovuotevření Hormuzského průlivu

Velká Británie se ujímá role diplomatického lídra v prohlubující se blízkovýchodní krizi. Britský premiér Keir Starmer oznámil, že Londýn bude ve čtvrtek hostit zástupce 35 zemí na krizovém summitu. Hlavním tématem rozhovorů bude hledání cest k znovuotevření Hormuzského průlivu, který je v současné době zablokován íránskými silami v reakci na vojenské údery Spojených států a Izraele.

před 1 hodinou

Armáda Francie

Francouzská armáda zásadně mění strategii. Do čtyř let očekává válku s Ruskem

Francouzská armáda v reakci na probíhající konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě zásadně přehodnocuje svou strategii. Podle generála Dominiqua Tardifa, zástupce náčelníka štábu letectva, se Paříž připravuje na možnou konfrontaci s Ruskem, ke které by mohlo dojít koncem tohoto desetiletí. Zkušenosti z moderních bojišť se promítají do aktualizovaného zákona o vojenském plánování, který má být představen 8. dubna.

před 2 hodinami

Summit NATO

O vystoupení z NATO se dosud žádný stát nepokusil. Proces není okamžitý, trvá dlouhé měsíce

Americký ministr zahraničí Marco Rubio překvapil evropské metropole prohlášením, že Washington bude muset po skončení bojů s Íránem vážně přehodnotit smysl a budoucí podobu Severoatlantické aliance. Tato rétorika odráží hlubokou frustraci administrativy Donalda Trumpa z postupu evropských spojenců, kteří v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu odmítají Spojeným státům poskytnout vojenskou podporu či dokonce přístup na strategické základny.

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zvažuje, že už znovu nebude kandidovat na prezidenta

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle nových informací vážně zvažuje, že se v nadcházejících prezidentských volbách nebude ucházet o znovuzvolení. Portál Meduza uvádí, že v prezidentské kanceláři se v této souvislosti rýsují nejméně dva scénáře dalšího politického postupu. Tato úvaha se v hlavě úřadujícího prezidenta údajně zrodila již koncem roku 2025.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Marco Rubio

USA zvažují odchod z NATO

Americký ministr zahraničí Marco Rubio vyslal jasné varování evropským spojencům, že Washington po skončení války s Íránem pravděpodobně přehodnotí své další působení v Severoatlantické alianci. Tento krok následuje po rostoucí frustraci Spojených států z postupu evropských zemí, které podle Rubia odmítají poskytnout Americe nezbytnou podporu v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu.

před 6 hodinami

NASA zahajuje program Artemis

Den D je tady. Lidstvo se po půl století vrátí na Měsíc

Pobřeží Floridy se připravuje na historický okamžik, který svět nezažil více než půl století. Ve středu, necelou hodinu před západem slunce (u nás v noci na čtvrtek), se u mysu Canaveral očekávají davy až 400 000 lidí. Všichni tito diváci budou upírat zraky k nebi, aby spatřili start mise Artemis II, při níž se lidská posádka po téměř 54 letech vydá k Měsíci.

před 6 hodinami

soudy

Smlouvu s Vatikánem nelze ratifikovat, rozhodl Ústavní soud

Ústavní soud ve středu vynesl klíčové rozhodnutí, podle kterého část připravované smlouvy mezi Českou republikou a Vatikánem neodpovídá ústavnímu pořádku. Plénum soudu se dokumentem zabývalo déle než rok na základě podnětu skupiny sedmnácti senátorů. Dokud nebudou problematické pasáže upraveny, není možné proces ratifikace dokončit.

před 7 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, kdy se USA stáhnou z Íránu

Prezident Donald Trump během svého posledního vystoupení v Oválné pracovně Bílého domu vyslal jasný signál, že americká vojenská přítomnost v Íránu se chýlí ke konci. Podle jeho slov by mohly ozbrojené akce skončit již během dvou až tří týdnů. Trump zdůraznil, že Spojené státy splnily své hlavní cíle, které si vytyčily před zahájením náletů na konci minulého měsíce, a nyní jsou připraveny region opustit.

před 8 hodinami

Hackeři, ilustrační foto

Severokorejští hackeři zřejmě pronikli do softwaru, který využívají tisíce společností

Severokorejští hackeři pravděpodobně pronikli do softwarového balíčku, který využívají tisíce amerických společností. Podle bezpečnostních expertů jde o rozsáhlý útok na dodavatelský řetězec, jehož následky se mohou odstraňovat i několik měsíců. Odborníci, kteří na incident reagují, předpokládají, že cílem této dlouhodobé kampaně je krádež kryptoměn. Peníze získané tímto způsobem severokorejský režim často využívá k financování svých jaderných a raketových programů.

před 9 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie.

Počasí se bude oteplovat i po svátcích, naznačuje výhled

Ještě vyšší teploty než o Velikonocích slibuje předpověď ve dnech, které budou bezprostředně následovat po svátcích. Odpolední maxima vyšplhají až na 23 stupňů. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Sídlo BIS

BIS zasáhla proti ruské stínové flotile. Rogač je nově na sankčním seznamu

Česko na základě informací Bezpečnostní informační služby umístilo Rusa Konstantina Valerijeviče Rogače na národní sankční seznam. Dotyčný podle zpravodajců zprostředkovával pojištění a poradenství pro tzv. ruskou stínovou flotilu, která se podílí na přepravě ruské ropy a je zapsána na unijním sankčním seznamu. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump označil Lukašenka za vysoce respektovaného prezidenta

To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky na adresu některého ze světových politiků. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi. 

včera

včera

Válka USA s Íránem má nečekaného "vítěze". Překonal i Trumpa

Válka mezi Spojenými státy a Íránem vynesla na světlo světa nečekaného diplomatického hráče. Pákistán, země tradičně zmítaná vlastními vnitřními i sousedskými konflikty, se dokázal vmanévrovat do role klíčového prostředníka mezi Washingtonem a Teheránem. Tento úspěch je výsledkem promyšlené strategie, která využívá jak osobních sympatií amerického prezidenta Donalda Trumpa, tak specifického postavení Pákistánu v regionu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy