Evropa musí pomoci Sýrii, apelovali Merkelová a Hollande. Reakce v EP byly rozpačité

Štrasburk - V Evropském parlamentu dnes se svým projevem vystoupil francouzský prezident Françoise Hollande. Uvedl v něm, že by se do pomoci Sýrii měla zapojit celá Evropa, která musí přispět k tomu, aby pro Syřany existovala jiná budoucnost než Bašár Asad či Islámský stát (IS). Podobně hovořila také Angela Merkelová.

Ve Štrasburku vystoupil společně s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, jejíž projev na Hollandeovu řeč navázal. Oba státníci přijeli do sídla EP více než čtvrtstoletí po společném vystoupení kancléře Helmuta Kohla a prezidenta Françoise Mitterranda z revolučního roku 1989.

Zdroj: YouTube

"Pokud v tomto historickém testu obstojíme, vyjdeme z krize silnější," prohlásila německá kancléřka o situaci, kdy osmadvacítka jen těžce hledá, jak naložit se statisíci příchozími z krizových oblastí. "Nepotřebujeme méně Evropy, ale více Evropy. Evropa musí posílit, jinak budeme sledovat její konec," prohlásil před europoslanci Hollande. "Hospodářsky silná Evropa, která využívá výhod jednotného trhu, je nyní potřeba více než kdy dříve," doplnila jej o chvíli později německá kancléřka.

Podle šéfa Elysejského paláce čelí Evropa v současnosti vedle následků ekonomické krize rovněž krizi bezpečnosti a jednoty, které jsou vyvolány terorismem, občanskými válkami a z nich plynoucím přílivem uprchlíků.

"Každá krize znamená vyvolání strachu. Musíme se strachem žít, ale nesmíme se nechat strachem ovládnout," apeloval Hollande na země EU, aby se nesnažily uzavírat před světem a neodmítaly uprchlíky.

V některých zemích EU v současnosti existují tlaky na obnovení vnitřních hranic mezi jednotlivými státy unie, což má zabránit volnému pohybu neregistrovaných běženců a migrantů. "Zpochybňování schengenského prostoru navracením hranic by byla tragická chyba. Je třeba řešit vnější hranice posílením ochrany států na okraji EU," prohlásil francouzský prezident.

"Musíme se pokusit zastavit příliv migrantů," poznamenala Merkelová. Není podle ní možné se v době internetu uzavřít před děním ve světě. Problém v Sýrii by tak i podle Merkelové měl být řešen ve spolupráci všech mezinárodních hráčů. Připomněla, že pomoc potřebují především syrští sousedé. "Turecko hraje klíčovou roli. Je to náš přímý soused," uvedla Merkelová.

Dále zopakovala, že řešení uprchlické krize není možné bez spravedlivého systému přerozdělování uprchlíků mezi členské státy osmadvacítky. Podobný systém ale odmítají některé země EU včetně České republiky.

"Dublinská pravidla jsou ve své stávající podobě zastaralá," míní německá kancléřka. Pravidla určující podobu evropského rozhodování o azylech byla podle Merkelové dobře promyšlená, ale tváří v tvář nynější krizi neobstála. "Proto potřebujeme nový přístup založený na spravedlnosti a solidaritě," prohlásila.

Vůdce liberálů Guy Verhofstadt pak označil dnešní návštěvu Hollandea a Merkelové za historickou příležitost vrátit ohrožený projekt evropské integrace na správnou cestu. "V dnešním světě ovládaném impérii, jako je Čína, Indie, USA či Rusko, může Evropa přežít jen tehdy, když začne činit radikální kroky." Mezi ně podle Verhofstadta patří třeba jednotné evropské zastoupení v OSN, společná ekonomická vláda a další prohloubení integrace.

Do kritiky obou politiků se pustil vůdce britské protievropské strany UKIP Nigel Farage, podle něhož diktuje pravidla EU Německo, které unii vede jen ke svému prospěchu. Farage se pak nevybíravě opřel do Hollandea a prohlásil, že Francie má v EU váhu "jen nepatrně větší než ratlík". Pro Británii bude podle něho spásou referendum, ve kterém prý voliči bezpochyby ukončí její působení v EU.

Podobně se vyjádřila i šéfka protipřistěhovalecké Národní fronty Marine Le Penová, podle které už Merkelová fakticky vládne Francii, ačkoli jí k tomu francouzská ústava nedává právo.

Projevy obou lídrů kritizovali jako neinspirativní a plné frází i čeští europoslanci za ODS. "Paní Merkelová prostě využila EP jako pódium pro svou reklamu, aby se po nepřesvědčivých výkonech posledních týdnů pokusila napravit si reputaci," uvedl europoslanec Jan Zahradil.

Podle Jiřího Pospíšila (TOP 09) Hollande svým řečnickým výkonem ani chválením uprchlických kvót neoslnil, o něco lepší výkon prý předvedla německá kancléřka. "Přestože se s Merkelovou neshodnu na kvótách, plně sdílím její názor, že je třeba řešit příčiny imigrační krize, a ne její následky," uvedl český europoslanec.

Související

Více souvisejících

François Hollande Angela Merkelová uprchlíci

Aktuálně se děje

včera

Ovoce, ilustrační fotografie.

U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce

Za prvních šest měsíců letošního roku zaznamenali inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) 21 případů výskytu živých škůdců v zásilkách dovezených ze zemí mimo Evropskou unii. Nejčastěji se jednalo o zásilky ovoce a zeleniny, například manga, citrusů, papáji nebo paprik, zjištěny byly rovněž zásilky s nevyhovujícím osivem, dřeviny napadené hmyzem a nevyhovující dřevo. Opět mezi nimi nechyběl v Evropě obávaný invazní škůdce Bactrocera dorsalis.

včera

včera

včera

včera

včera

Mona Lisa

Skandál v Louvru. Před 115 lety byla ukradena Mona Lisa

Přesně před 115 lety, 21. srpna roku 1911, došlo ve slavném pařížském muzeu Louvre ke skandální krádeži. Odcizeno totiž bylo jedno z nejvzácnějších děl: Mona Lisa. Obraz renesančního mistra Leonarda da Vinci byl dlouho nezvěstný, než se znovu vrátil do galerie.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

22. srpna 2026 21:57

22. srpna 2026 21:09

Fotbal, ilustrační fotografie.

Prohra v Bělehradě byla poslední kapkou. Plzeň se rozloučila s trenérem Hyským

První trenérská změna v nové sezóně tuzemské fotbalové nejvyšší soutěži se uskutečnila v Plzni. Po nevýrazných výkonech z úvodních ligových kol a především po prohře 0:3 v úvodním zápase 4. předkola Evropské ligy na hřišti Crvene Zvezdy Bělehrad došla trpělivost tamnímu vedení, které odvolalo kouče Martina Hyského. Ten byl právě od začátku nového ročníku 2026/27 pod neustálým tlakem a bylo tak jen otázkou času, kdy k odvolání dojde. 

22. srpna 2026 20:14

Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení

Ministerstvo práce a sociálních věcí se rozhodlo podat trestní oznámení kvůli příspěvkům, v nichž se kritika systému sociálně-právní ochrany dětí mění v osobní útoky, veřejné dehonestování nebo výroky, které mohou u konkrétních pracovníků vyvolat obavy o jejich bezpečnost. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy