Štrasburk - Společné vystoupení německé kancléřky a francouzského prezidenta na půdě Evropského parlamentu jenom poukazuje na eventuální krizi Evropské Unie. Dokonce padaly termíny o snaze nasadit na hlavu hodně omšelý klobouk.
Jak uvedl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, oba čelní představitelé evropských velmocí nabídli rétoriku, nikoli realitu. "Předvedli nám co do náplně a rozsahu prakticky stejné představení, spoléhali na osvědčenou rétoriku a nutnosti "více Evropy", zasypávali přítomné strašlivými vizemi rozpadu EU, pokud členské státy nebudou souhlasit s hlubší integrací," podotkl Juncker.
Lze v tom nalézt skryté poselství, že Evropa nepotřebuje chránit před evidentní budoucností, ale před tím, aby nebyla ještě horší. "Nemluvíme o tom o menší nebo větší Evropě. Je to rozhodování mezi posílením Evropy nebo jejím koncem. Ano, koncem - což znamená návrat k národním hranicím a zrušením eura," varoval prezident Hollande a dodal, že nejstarší kontinent čelí velké řadě krizí, počínaje hospodářskou a humanitární konče, a jak se zdá, nedokáže jim adekvátně čelit.
Brusel obviňuje členské státy ze selhání ohledně hledání konsenzu rovnovány mezi národní svrchovaností a hlubší integrací. Německo a Francie zastávají povinnost generálního ozdravení eurozóny, které by mělo jednotlivé členy k sobě více přiblížit, a podle slov Merkelové "opravit" jejich vnitřní strukturu. Ale řecká krize takové záměry poměrně záhy vzdálila skutečnosti.
Jednotliví členové EU nejsou schopni nalézt společnou řeč ani v otázce uprchlíků, kterých by podle předpokladů mělo letos do Evropy zamířit na milion. Nejsou schopni se dohodnout o jednotné azylové politice, o systému kvót ani nemluvě. Proto Hollande zkouší zdůraznit větší solidaritu při řešení migrační krize, ovšem jeho vláda souhlasila s malým počtem přidělení azylů uprchlíkům.
Hollande je nejméně oblíbeným francouzským prezidentem od II. světové války (zdroj: reprofoto YouTube)
Při této příležitosti se vzpomíná na zasedání jiné dvojice ze stejných zemí - v roce 1989 to byli François Mitterrand a Helmut Kohl. Tehdy se hroutila železná opona, studená válka se zdála být definitivně u konce a zejména Francouzi proklamovali rozšiřování a prohlubování jako zásadní bod pro evropskou stabilitu. "V Evropě musíme dosáhnout plánovaného politického vývoje, posíleného a rychlého. To je nejpádnější odpověď na výzvu, která je nyní před námi," prohlásil tehdy Mitterrand.
Jenže lidé v Evropě dnes nechtějí květinovou politiku, žádají akci. Za dveřmi je boj o Ukrajinu, Francie postrádá dostatek ekonomického vlivu, aby se mohla postavit po bok Německa. Není divu, že Hollande je od konce druhé světové války nejméně oblíbeným politikem v čele Francie. Je obviňován, že nemá dostatek politického kapitálu zajímavého pro zbytek Evropy. Dokonce i Merkelová nedávno seznala, že navzdory své ekonomické síle stále nedokáže ovlivnit ostatní evropské členy EU, aby se vydaly v jejích stopách.
Ale to nejsou žádné nové informace, s těmi se už potýkali zmínění Mitterrand a Kohl před více než čtvrt stoletím. "Na otázky, kterým musíme čelit, není žádná jednoduchá odpověď. Stručně řečeno, bude to velice složitý proces."
Související
Kallasová, Merkelová, Seagal nebo Depardieu? Evropa hledá vyjednavače pro Rusko
Angela Merkelová prozradila, o co Trumpovi vlastně jde
Angela Merkelová , François Hollande , evropská komise
Aktuálně se děje
včera
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
včera
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
včera
Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě
včera
Chaos v mírových jednáních nebere konce. Írán popřel podpis dohody, Trump označil její podmínky za hoax
včera
Facebook a Instagram po celém světě kolabují. Postihl je rozsáhlý globální výpadek
včera
Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty
včera
Islámábádská dohoda je na spadnutí? Írán popřel, že by ji měl o víkendu podepsat
včera
Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech
včera
CNN: Dohoda USA s Íránem má jen prodloužit příměří a znovu otevřít Hormuzský průliv
včera
Ministryně pro místní rozvoj Mrázová byla napadena
včera
Musk se stane prvním dolarovým trilionářem na světě. SpaceX míří na burzu
včera
Kallasová se ostře ohradila proti zrušení svého úřadu. Tisícům zaměstnanců EU poslala rázný mail
včera
Zemřela princezna Bha. Budoucí thajská královna strávila poslední roky života v kómatu
včera
Ukrajinská armáda zničila při útoku na most desítky vojenských vozidel. Chce odstřihnout Rusko od Krymu
včera
Ukončili jsme válku s Íránem, prohlásil Trump. K žádné dohodě zatím nedošlo, reaguje Teherán
včera
Počasí bude i o víkendu deštivé. Dorazí i vítr
včera
Česko - Jižní Korea 1:2. Kapitán Krejčí skóroval, Korejci předvedli obrat
11. června 2026 21:03
Dnes v noci velmi tvrdě udeříme na Írán. Převezmeme ostrov Charg, pohrozil Trump. O hodinu později vše zrušil
11. června 2026 20:17
Fotbalové MS plné nových pravidel. Jaké novinky týmy i fanoušky čekají?
11. června 2026 19:45
Amerika zůstane bezbranná? Rakety bleskově dochází, Trumpa čeká ostrá debata se zbrojaři
Představitelé obranného průmyslu se připravují na schůzku s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě, která by se měla uskutečnit koncem tohoto týdne. Podle zdrojů obeznámených s detaily jednání se očekává velmi ostrá debata, neboť ve Washingtonu sílí obavy z tenčících se zásob amerických raket.
Zdroj: Libor Novák