Migrační vlna sílí: Letos přišlo do EU přes 710 tisíc běženců

Ve srovnání se srpnem je to mírný pokles, tehdy vnější hranici EU překročilo 190.000 osob. Mohutný nárůst počtu migrantů ale dokumentuje především meziroční porovnání. Za celý rok 2014 zaznamenala evropská agentura koordinující ostrahu vnějších unijních hranic 282.000 příchozích.

Masivnímu tlaku dál čelí řecké ostrovy, především Lesbos, uvedl Frontex. Od ledna do konce září se na něj dostalo 350.000 migrantů.

Tlak na Řecko se podle Frontexu přímo projevuje také na následné takzvané balkánské trase směrem na západ Evropy. Maďarsko hlásilo 204.000 příchozích, tedy třináctinásobek proti roku 2014.

Psali jsme: Hordy Afričanů v Evropě? Větší strach mám z české společnosti, říká politolog Schengen v ohrožení? Europoslanec prozradil, k čemu může dojít  

Odhady také hovoří ještě o dalších asi 97.000 osobách, které se do EU zřejmě dostaly z Chorvatska ve druhé polovině září poté, co Maďarsko uzavřelo své hranice se Srbskem. Údaj zatím není formálně v zářijové statistice Frontexu zahrnutý, předpokladem však je, že většina z těchto lidí byla už s velkou pravděpodobností započítána při příchodu do Řecka.

Stále citelnější nedostatek plavidel v Libyi a také zhoršující se povětrnostní podmínky mají podle Frontexu vliv na změnu situace na trase mezi touto africkou zemí a Itálií. V září tudy do EU dorazilo 12.000 lidí, polovina srpnového počtu. Celkově to znamená, že za prvních devět měsíců letošního roku touto cestou připlulo do Evropy skoro 129.000 osob, nejpočetnější skupinou jsou zde Eritrejci.

Frontex se stále aktivněji zapojuje do kontroly přicházejících uprchlíků; agentura se už obrátila na členské země s žádostí o pohraničníky, kteří by mohli pomoci. Frontex žádá až 775 lidí; 670 z nich je potřeba právě v Itálii a v Řecku. Odborníci by měli pomáhat úřadům s identifikací národnosti příchozích, vyšetřovatelé by měli přispět ke shromažďování údajů o pašeráckých sítích a aktivitách. Potřeba jsou také překladatelé.

Na zvýšené náklady s přijímáním uprchlíků se chystá vedle Německa také Norsko, které očekává v příštích pěti letech mimořádné výdaje ve výši 40 až 50 miliard norských korun (117 až 147 miliard Kč).

Česká cizinecká policie informovala, že řešila v uplynulých třech měsících v uprchlických zařízeních v Česku 56 potyček mezi cizinci. Naposledy zasahovala ve Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku, kde se v pondělí popralo devět běženců kvůli sledování televize.