Nekontrolovaný pohyb uprchlíků musí skončit, myslí si zástupci zemí na balkánské stezce

Zástupci zemí nejen Evropské unie v Bruselu jednali několik hodin. Hlavním bodem, na kterém se vyjednavači shodli, je snaha dostat pod kontrolu nyní živelný pohyb desetitisíců lidí v oblasti. „Jedinou cestou, jak obnovit pořádek, je v nynější situaci zpomalení nekontrolovaného toku lidí," zdůraznil šéf komise.

Německá kancléřka Angela Merkelová mluvila o nutnosti vnést do celé situace pořádek. Ke zvládnutí situace má přitom podle německé kancléřky přispívat i přerozdělování žadatelů o azyl mezi zeměmi unie.

Také Vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres věc na noční tiskové konferenci spojil s předpokládanou redistribucí uprchlíků mezi členské země Evropské unie, kterou by prý rád viděl jako trvalý mechanismus. „Cílem je vytvořit takový systém, aby ti, kdo mají nárok na ochranu v Evropě, se nemuseli vydávat do rukou pašeráků," podotkl.

Juncker po jednání mluvil o tom, že s uprchlíky je třeba zacházet humanně, není prý možné, aby v roce 2015 spali v mrazech na poli. Také prý musí skončit „divoké" přecházení hranic, Země by se podle něj měly více informovat o intenzitě migračního proudu.

Merkelová, ale také závěry nedělní schůzky, zdůrazňují potřebu posílení národních i společných snah vracet zpět ty migranty, kteří v EU nárok na mezinárodní ochranu mít nebudou. Důležití je pak pdole ní také spolupráce s Tureckem na celé věci. Řecký premiér Alexis Tsipras pak kritizoval, že Ankara nebyla na jednání pozvána.

Společné závěrečné prohlášení ze schůzky také mezi body směrem k lepšímu řízení hranic zmiňuje nejen rychlou pomoc Slovinsku, které ji akutně potřebuje, ale třeba také podporu evropské námořní operace v Egejském moři. Posílena by ovšem měla být, pod koordinací evropské agentury Frontex, například také řecká hranice s Makedonií a Albánií. Uprchlíky tak bude možné registrovat i při jejich odchodu z Řecka směrem do dalších zemí.

Významným bodem dohody je vznik kontaktních míst u vlád jednotlivých států už do 24 hodin. Umožnit to má, aby si země na balkánské trase - ať už členové EU či státy mimo unii - mohly velmi rychle, každý týden, vyměňovat potřebné informace jak mezi sebou tak směrem k Evropské komisi. První hodnocení svých potřeb mají státy poskytnout také do 24 hodin.