Minimální mzda může ohrozit integraci běženců, varuje německý ekonom

Minimální mzda může být velká překážka pro integraci běženců do německé společnosti. Většina uprchlíků nemá podle Gabriela Felbermayra z mnichovského ekonomického institutu Ifo dostatečnou produktivitu práce pro tak vysokou mzdu. Pokud se chce Německo vypořádat s uprchlickou vlnou, mělo by podle něj plošnou minimální mzdu zrušit.

„Na základě informací z uprchlických táborů v Turecku a mezinárodních srovnávacích testů odborníci odhadují, že kolem 50 procent syrských běženců nemá ani základní vzdělání," uvedl Felbermayr. Podle něj je proto velmi pravděpodobné, že by většina běženců nemohla v Německu vykonávat kvalifikované práce.

Tyto problémy se podle něj objevily už dříve. Před letošním zavedením plošné minimální mzdy totiž mnoho uprchlíků vydělávalo méně. Každý druhý člověk, který přišel do Německa za posledních pět let, měl podle něj nižší mzdy, než je současná minimální mzda.

Mezi běženci je i vyšší míra nezaměstnanosti. „Ve věkové skupině mezi 25 a 55 lety nemá příjem z výdělečné činnosti 43 procent běženců, kteří v posledních pěti letech přišli do Německa. U Němců je to ve stejné věkové skupině jen 16 procent," varuje Felbermayr.

Právě zapojení do pracovního procesu je podle ekonomů zásadním bodem integrace cizinců do společnosti. Felbermayr proto žádá zrušení minimální mzdy, aby se přístup běženců na pracovní trh usnadnil. „Rozhodně nedoporučujeme výjimku z minimální mzdy pro uprchlíky, to by bylo kontraproduktivní. Minimální mzdu je třeba odstranit jako celek," uvedl analytik.

Proti tomuto nápadu se staví německé odbory, ale i ministerstvo práce. Mají obavy především z toho, že by zaměstnavatelé mohli zneužívat běžence jako levnou pracovní sílu, vytvářet tlak na snižování mezd obecně a vytlačovat z pracovního trhu německé občany.