Summit na Maltě pokračuje. V4 dá 1,8 miliardy na Afriku, posílí boj s uprchlickou krizí

Valletta - Takzvaná visegrádská skupina (V4 - Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) společně zvýší příspěvek do fondu na pomoc Africe o 400.000 eur (zhruba 11 milionů korun).

Poskytne také 300 lidí navíc do evropských agentur, které se zabývají ostrahou hranic a azylovou politikou. Český premiér Bohuslav Sobotka, který na Maltě při nynějším jednání Evropské unie a některých afrických států o migrační krizi zastupuje i Polsko, to řekl novinářům po schůzce s šéfy vlád Slovenska a Maďarska. Tento krok má podle Sobotky demonstrovat zájem států V4 řešit migrační krizi.

Svěřenecký fond na pomoc Africe dnes byl maltském summitu oficiálně ustanoven. Evropská komise už do něj vyčlenila 1,8 miliardy eur (přes 48,5 miliardy Kč) a další peníze poskytnou unijní státy i některé evropské země mimo EU. Cílem je přispět k řešení krizí v Africe a podpořit stabilitu v oblasti. Česko do fondu dalo 600.000 eur (16,2 milionu korun).

Visegrádští premiéři se podle Sobotky shodli, že jejich státy společnými silami poskytnou další peníze, aby byl příspěvek visegrádské skupiny celkem tři miliony eur. "Pokud se nám podaří v rámci V4 vklad tři miliony eur, tak bychom jako V4 měli mít jednoho společného zástupce ve správní radě. Zvýšilo by to náš vliv vliv na rozhodování o tom, jakým způsobem budou ty finanční prostředky použity," řekl Sobotka.

Podle českého premiéra by peníze měly jít zhruba ke 23 africkým státům a měly by sloužit k zajištění zdrojů pitné vody a k vytvoření pracovních míst. "Řada afrických zemí volala také po investicích, které by vedly k industrializaci Afriky. Hodně se mluvilo o dostupnosti elektřiny," řekl Sobotka.

Evropský fond má pomoci zemím Afriky

Lídři evropských zemí podepsali dnes ve Vallettě vznik svěřeneckého fondu pro Afriku. Evropská komise už do něj vyčlenila 1,8 miliardy eur (přes 48,5 miliardy Kč). Další finance poskytnou členské státy EU, ale i některé evropské země mimo unii. Peníze mají pomoci africkým zemím s řešením příčin současné migrační krize. Podepsání vzniku fondu zahájilo dnešní druhý jednací den rozsáhlého summitu Evropy a Afriky o migraci.

Evropské státy souběžně se zvýšením své finanční pomoci žádají od afrických zemí nejen větší snahu řešit příčiny migrace, ale především větší ochotu při zpětném přebírání těch svých občanů, kteří v unii nezískají právo na azyl.

Ve fondu tedy je už nyní 1,8 miliardy eur z peněz EU, svůj příspěvek doposud oznámilo 25 unijních zemí a také Norsko a Švýcarsko, celkem ve výši přes 78 milionů eur (přes dvě miliardy Kč). Česko do fondu přispělo částkou 600.000 eur (16,2 milionu korun). Země Visegrádské skupiny, tedy kromě ČR také Slovensko, Polsko a Maďarsko, dnes oznámily, že příspěvek společně zvýší ještě o 400.000 eur (zhruba 11 milionů korun).

Fond doplní stávající evropskou rozvojovou pomoc, která už v regionu funguje a je určena ohroženým africkým zemím ve složité situaci. Na tu ročně EU vynakládá přes 20 milionů eur (cca 540 milionů Kč).

"EU je odhodlána rychle reagovat na obrovské problémy, kterým tento region nyní čelí. Úspěch fondu závisí na spolupráci s dalšími evropskými zeměmi i našimi partnerskými zeměmi v Africe," poznamenal šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Novinářům řekl, že země na obou stranách Středozemního moře čelí stejnému problému. "Africké národy musíme podpořit, mají ještě větší problémy než my," dodal. Je podle něj třeba změnit celý jazyk diskuse o migraci.

Související

Více souvisejících

visegradská čtyřka Bohuslav Sobotka uprchlíci

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů

Ruské ozbrojené síly v posledním období výrazně přesměrovaly své útoky bezpilotními prostředky i raketami na nový typ civilního cíle. Místo předchozího zaměření se primárně na energetickou síť se nyní terčem náletů stávají ukrajinské čerpací stanice. Podle oficiálních údajů ukrajinských úřadů bylo během června a července zasaženo více než dvě stě benzínek po celé zemi, což představuje průměrně tři napadená místa denně.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Uprchlíci, ilustrační fotografie

Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět

Španělské území Ceuta se v minulých dnech stalo dějištěm jedné z nejrozsáhlejších migračních krizí v historii. Odhaduje se, že se z marockého území pokusilo do této španělské enklávy proniknout na padesát tisíc lidí, což představuje více než dvě třetiny jejího běžného obyvatelstva. Dramatický průběh událostí na hranicích si vyžádal desítky lidských životů a vyvolal rozsáhlé humanitární i politické napětí.

před 3 hodinami

Pedro Sánchez

Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci

Španělsko ostrým způsobem odsoudilo reakci některých členských států Evropské unie na nedávný masivní příliv běženců do severoafrické enklávy Ceuta. Během krátké doby se do tohoto španělského území pokusilo z Maroka dostat zhruba šedesát tisíc lidí. Španělský premiér Pedro Sánchez označil postoje některých unijních partnerů za sobectví, které podle něj odporuje unijnímu právu a zbytečně polarizuje celou společnost.

před 5 hodinami

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů

Ruské útoky na ukrajinskou metropoli nabírají na intenzitě i destruktivitě. Přestože situaci na frontové linii zásadně nemění, mají na kontě stále více obětí mezi civilním obyvatelstvem a devastují obytné domy. Statistiky Organizace spojených národů ukazují výrazný nárůst úmrtí, přičemž stávající tempo naznačuje, že letošní bilance překoná předchozí roky. Každá další tragédie v sídlištní zástavbě proto znovu otevírá otázku, proč obyvatelé v době poplachu nevyhledávají kryty a zda je systém civilní ochrany v třímilionovém městě vůbec funkční.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou

Klimatická krize a kolaps přírodních ekosystémů představují pro globální ekonomiku stále zásadnější hrozbu. Před tímto vývojem varuje člen výkonné rady Evropské centrální banky Frank Elderson, podle něhož je nutné výrazně intenzivněji sledovat finanční rizika spojená s úbytkem takzvaných ekosystémových služeb. Jedná se o přírodní procesy a zdroje, na nichž je lidská činnost i hospodářství přímo závislé.

před 7 hodinami

Uprchlíci, ilustrační fotografie

Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka

Španělské úřady čelí nevídané migrační krizi na severoafrickém pobřeží, kde do španělské enklávy Ceuta během pouhých dvou dnů pronikly desítky tisíc lidí. Od čtvrtka překročilo hranici odhadem padesát až šedesát tisíc migrantů, což vyvolalo chaos v celém regionu. Situace si vyžádala nejméně padesát sedm obětí na životech, přičemž většina z nich utonula při nebezpečném pokusu překonat hraniční zátaras po moři i po souši. Do pátečního večera se však většina příchozích začala sama vracet na marocké území, jelikož v malé enklávě nenašli stravu ani přístřeší.

před 8 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, nejméně devět mrtvých

Nejméně devět lidských životů a přes dvě desítky zraněných si vyžádala sobotní vlna ruských útoků balistickými raketami na ukrajinskou metropoli. Podle tamní státní služby pro mimořádné události zásahy způsobily rozsáhlé škody v několika čtvrtích Kyjeva, kde záchranáři museli vyprošťovat lidi z trosek částečně zničených obytných domů.

před 9 hodinami

včera

Milan Knížák

Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus

Česko se příští týden rozloučí s někdejším šéfem Národní galerie a rektorem AVU Milanem Knížákem. Součástí obřadu budou smuteční řeči, které pronesou dvě významné osobnosti veřejného života. Knížák zemřel během uplynulého víkendu, bylo mu 86 let. 

včera

včera

včera

Lubomír Metnar

Policie posílí bezpečnostní opatření na Prague Pride, oznámil Metnar

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) společně s vedením policie rozhodl o posílení bezpečnostních opatření během festivalu Prague Pride. Rozhodnutí bylo přijato v návaznosti na nedávný útok v Berlíně. Jde o preventivní krok, jehož cílem je zajistit bezpečný průběh celé akce, ochránit její účastníky i veřejnost a přispět k zachování vysoké úrovně bezpečnosti v České republice, uvedlo ministerstvo vnitra. 

včera

Petr Pavel

Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru

Pražský hrad prochází zásadními personálními změnami. Od pondělí 3. srpna se novým ředitelem zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky stane Daniel Štech. Ve funkci vystřídá Jaroslava Zajíčka, který byl jmenován mimořádným a zplnomocněným velvyslancem České republiky v Portugalské republice. Kancelář o tom informovala na webu. 

včera

včera

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Ebola se stává stále větší hrozbou. Šíří se nejrychleji v historii

Nejnovější údaje o počtu potvrzených případů nákazy virem ebola v Demokratické republice Kongo ukazují, že současná epidemie je nejrychleji se šířící v dosud známé historii tohoto viru. Zdravotnické úřady zaznamenaly již 3 360 potvrzených případů napříč pěti provinciemi ve východní části země. Místní orgány evidují 1 487 úmrtí, což představuje celkovou smrtnost dosahující přibližně 45 procent. Reakci zdravotníků i záchranné práce zásadním způsobem komplikují trvající ozbrojené konflikty v postižených oblastech.

včera

Xenia Fedorovová

Putinova hlásná trouba ve Francii skončila. Paříž vyhostila bývalou šéfku proruské televize

Francouzské úřady vydaly příkaz k vyhoštění ruské novinářky a televizní komentátorky Xenie Fedorovové, kterou obviňují ze šíření kremelské propagandy, dezinformací a z ohrožení veřejného pořádku. Paříž zároveň přistoupila ke zmrazení jejího majetku na dobu šesti měsíců. Bývalá šéfka francouzské pobočky státní televize RT France vyhoštění označila za politický tlak a cenzuru názorů, které se neslučují s oficiální linií francouzské vlády.

včera

uprchlíci

Nová data: Do španělské exklávy už dorazilo 60 tisíc migrantů. Téměř polovina se vrátila do Maroka

Do španělské exklávy Ceuta na severoafrickém pobřeží proniklo v posledních dnech z sousedního Maroka přibližně 60 tisíc migrantů. Podle předsedy místní autonomní vlády Juana Jesúse Vivase odpovídá tento počet více než polovině celkové populace tohoto města. Místní úřady zároveň potvrdily, že si pokusy o překonání hranice vyžádaly nejméně 34 lidských životů, přičemž řada lidí utonula v moři nebo podlehla zraněním při tlačenici u hraničních zábran na pláži Tarajal.

včera

Babiš vyzval k uzavření Schengenu pro Španělsko. Macinka by volil mírnější postup

Česká politická scéna ostře reaguje na dramatický vývoj na severu Afriky, kde do španělské exklávy Ceuta během jediného dne pronikly z Maroka desítky tisíc migrantů. Událost, která si podle tamních úřadů vyžádala i lidské životy, vyvolala vlnu znepokojení po celé Evropě a rozděluje pohledy tuzemských představitelů na budoucí fungování Schengenského prostoru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy