Teroristické útoky v Paříži: Nejméně 129 mrtvých a 300 zraněných, mezi oběťmi jsou Rumuni, Belgičané i Švéd

Paříž - Nejméně 129 mrtvých si vyžádaly noční teroristické útoky v Paříži. Podle nových informací utrpělo zranění 192 osob a z nich 79 je ve vážném stavu. Pařížské nemocnice přijaly po pátečních atentátech k ošetření 300 osob.

Hrozí tak, že bilance mrtvých bude ještě stoupat. Podle vyšetřovatelů bylo zabito celkem osm teroristů, z nichž sedm se odpálilo náložemi, které měli u sebe. Stále není jasné, zda útočníků nebylo víc.

V pátek večer zaútočilo na šesti různých místech desátého a jedenáctého pařížského obvodu několik teroristů. Vybrali si velmi rušná místa, stříleli na lidi z automatických zbraní a sedm z nich pak odpálilo nálože, které měli u sebe. Nejvíce obětí je z koncertní síně Bataclan, kam vtrhli útočníci s automatickými puškami.

Podle pařížské prefektury byli v koncertním sále čtyři teroristé a zabili 85 osob a 68 lidí zranili. Dalších 19 lidí pak zabili na třídě Charonne, kde pachatelé stříleli v dlouhých dávkách na lidi sedící v předzahrádce jedné kavárny a japonské restaurace. V ulici Bichat bylo zastřeleno 13 osob a 22 lidí bylo zraněno; pět lidí zemřelo a 16 bylo zraněno na avenue de la République, jeden na bulváru Beaumarchais a čtyři při pumových útocích u stadionu Stade de France, kde utrpělo zranění 59 lidí. Hrál se tam právě přátelský fotbalový zápas mezi Francií a Německem a přítomen byl i prezident François Hollande, jehož ochranka evakuovala.

Několik ozbrojených mužů bez zakrytých obličejů vtrhlo dovnitř a začalo střílet. Křičeli přitom "Alláhu akbar" (Bůh je veliký). Následovalo držení rukojmích po dobu skoro tří hodin.

"Jasně jsem slyšel, jak říká rukojmím: 'Je to chyba Hollandea, je to chyba vašeho prezidenta, nemá co zasahovat v Sýrii'. Také mluvili o Iráku," řekl agentuře AFP 35letý rozhlasový a televizní moderátor Peter Janaszak. "Se svou matkou jsme byli s to uniknout z Bataclanu, vyhnout se střelbě. Byla tam spousta lidí na zemi," řekl jiný svědek, mladík se jménem Louis.

Další útoky teroristé mířili vesměs na hosty restaurací. Devatenáct lidí bylo zabito na třídě Charonne, kde pachatelé stříleli v dlouhých dávkách na lidi sedící v zahrádce jedné kavárny a japonské restaurace. V ulici Bichat bylo podle serveru LeParisien zastřeleno 13 osob a 22 lidí bylo zraněno.

Nemocnice po atentátech přijaly k ošetření celkem 300 osob, 80 z nich je ve vážném stavu. Mezi oběťmi jsou i dva rumunští občané a nejméně dva Belgičané. Britský premiér David Cameron v projevu řekl, že veřejnost by se měla připravit i na britské oběti. České ministerstvo zahraničí nemá informace, že by mezi oběťmi moli být Češi.

Motivem by mohla být účast Francie v bojích proti IS

Motivem teroristických útoků, které se v pátek večer odehrály na šesti místech pařížské aglomerace, by mohla být účast Francie v koalici bojující v Sýrii a Iráku proti radikální organizaci Islámský stát (IS). Vyplývá to z výpovědí očitých svědků, o kterých dnes informovala agentura AFP.

"Přesně jsem slyšel, co říkali rukojmím: 'To je Hollandeova vina. Je to vina vašeho prezidenta. Neměl zasahovat v Sýrii.'", uvedl novinář Pierre Janaszak, který byl v době útoku údajně v koncertní síni Bataclan. "Mluvili také o Iráku," dodal Janaszak.

Mnohé francouzské servery informují také o tom, že jeden ze zadržených mužů se údajně přihlásil k radikálům z IS.

Oficiálně se ale zatím žádná teroristická organizace k odpovědnosti za atentát nepřihlásila.

Klíčovou roli hrají sociální sítě

Klíčovou roli při reakcích na teroristické útoky v Paříži hrají internetové sociální sítě. Pařížané je například používají ke sdílení soustrasti, na síti Twitter pak lidé prostřednictvím hashtagu #PorteOuverte (Otevřené dveře) nabízeli ve svých domovech útočiště těm, kteří se ve francouzském hlavním městě ocitli v úzkých. Hashtagy #PrayForParis (Modlete se za Paříž) a #ParisAttacks (Pařížké útoky) zase slouží k vyjadřování solidarity, píše list Financial Times.

Facebook krátce po útocích aktivoval systém Safety Check, který má uživatelům nacházejícím se v Paříži umožnit, aby informovali své přátele o tom, že jsou v bezpečí. Systém, který se již dříve používal při přírodních katastrofách, tak byl poprvé použit při neštěstí způsobeném lidmi.

Atentáty spáchal Islámský stát

Hollande po schůzce krizového štábu řekl, že atentáty spáchal IS, že byly naplánovány v cizině a že jde o válečný akt. Vyhlásil třídenní smutek a zvýšil bezpečnostní opatření na nejvyšší stupeň. Ode dneška platí výjimečný stav, který umožňuje policii omezit dopravu, pohyb osob, provádět domovní prohlídky a uzavřít veřejná místa. Jsou zpřísněny kontroly na hranicích a uzavřeny zůstaly státní instituce i část pařížského metra. Až do čtvrtka je zakázáno pořádat v Paříži shromáždění.

Naposledy byl ve Francii výjimečný stav na celém území začátkem 60. let kvůli válce v Alžírsku. V roce 2005 byl výjimečný stav vyhlášen na některých pařížských předměstích během tehdejších pouličních bouří.

Na útoky reagují politici z celého světa včetně České republiky. Americký prezident Barack Obama telefonoval Hollandeovi, aby mu vyjádřil soustrast a nabídl pomoc při vyšetřování. "Znovu jsme byli svědky ohavného pokusu o terorizování nevinných civilistů," uvedl Obama s tím, že útoky podle něj byly namířeny proti celému lidstvu.

Britský premiér David Cameron uvedl, že je "v šoku". "Naše myšlenky a modlitby jsou s francouzským lidem. Uděláme cokoli, abychom pomohli," řekl Cameron, který na dopoledne svolal schůzku krizového štábu. V Británii byl zvýšen stupeň nebezpečí teroristického útoku na druhý nejvyšší stupeň. Německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že atentáty nejsou jenom útoky na Francii, ale na všechny. Německý tisk nabádá, aby Západ nepodlehl strachu a nevzdával se svých hodnot. Krizová schůzka se v Německu bude konat odpoledne.

Český prezident Miloš Zeman označil útoky za odporný zločin, který prý svědčí o nadcházejících zlých časech. Premiér Bohuslav Sobotka svolal Bezpečnostní radu státu, na níž bude také Zeman. Na Hradě budou vyvěšeny ze solidarity černé prapory. Police v ČR sice zvýšila bezpečnostní opatření, ale nemá informace o hrozících útocích v ČR. Ministerstvo zahraničí nemá informace, že by mezi oběťmi moli být Češi.

Mezi oběťmi pařížských útoků jsou Rumuni, Belgičané i Švéd

Mezi oběťmi teroristických útoků v Paříži jsou i dva rumunští občané, nejméně dva Belgičané a jeden Švéd. Oznámila to dnes podle agentur AP a AFP ministerstva zahraničí příslušných zemí.

Další Rumun je mezi zraněnými, ale po ošetření byl propuštěn z nemocnice. Rumunské ministerstvo zahraničí uvedlo, že je v kontaktu s rodinami obou zabitých Rumunů. Další podrobnosti rumunské ministerstvo neuvedlo.

"Zabiti byli nejméně dva Belgičané," řekl AFP mluvčí belgického ministerstva zahraničí. Belgickou vládu prý o tom informovaly francouzské úřady.

Švédský premiér Stefan Löfven oznámil, že při pařížských atentátech byl zabit rovněž jeden švédský občan.

Další Rumun je mezi zraněnými, ale po ošetření byl propuštěn z nemocnice. Rumunské ministerstvo zahraničí uvedlo, že je v kontaktu s rodinami obou zabitých Rumunů. Další podrobnosti rumunské ministerstvo neuvedlo.

Kromě toho byl podle mluvčí švédského ministerstva zahraničí Victorie Bellové další Švéd možná zraněn při střelbě. Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že mezi zraněnými jsou také američtí občané.

Související

Francie, Paříž, ilustrační foto

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.
Pray for Paris

Deset let po útocích v Paříži: Teroristická hrozba ve Francii se mění a radikalizovaní jedinci jsou stále mladší

Francouzská národní telefonní linka, určená pro hlášení osob s podezřením na radikalizaci, poskytla serveru France24 vzácný pohled na proměnu teroristické hrozby ve Francii. Policisté, kteří linku obsluhují, uvádějí, že deset let po útocích v Paříži z 13. listopadu 2015, k nimž se přihlásila skupina Islámský stát, se hrozba rozšiřuje i mimo islamistický extremismus a radikalizovaní jedinci jsou stále mladší.

Více souvisejících

Teroristické útoky v Paříži (13. 11. 2015) Paříž

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

před 5 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

před 6 hodinami

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

před 7 hodinami

střela Flamingo

V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku

V utajených prostorách, kam se lze dostat jen se zavázanýma očima a bez mobilního telefonu, buduje Ukrajina základy své budoucí bezpečnosti. Reportéři BBC získali vzácnou možnost nahlédnout do jedné z továren společnosti Fire Point, kde se vyrábí nová pýcha domácího zbrojního průmyslu – řízená střela Flamingo. Tento letoun s plochou dráhou letu má dosah až 3 000 kilometrů a je navržen tak, aby dokázal zasahovat cíle hluboko na ruském území.

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin se na své výroční tiskové konferenci pokusil rozptýlit obavy ze stupňující se agrese vůči Západu. Prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu a že veškeré napětí je důsledkem politiky Severoatlantické aliance. Putin v této souvislosti upozornil na novou bezpečnostní strategii USA, která podle něj příznačně neoznačuje Rusko za hlavní hrozbu, což dává prostor k nové dynamice vztahů.

před 8 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin pochválil Trumpa. Jeho snahu o ukončení války označil za upřímnou

Ruský prezident Vladimir Putin se během své výroční tiskové konference vrátil k srpnovému summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce. Prohlásil, že Moskva je ochotna přistoupit na určité kompromisy, aby ukončila válku na Ukrajině, a že míč je nyní „zcela na straně“ Kyjeva a Západu. Putin vyzdvihl Trumpovu snahu o ukončení konfliktu a označil ji za upřímnou, přičemž tvrdil, že s americkými návrhy z Anchorage v podstatě souhlasil. 

před 9 hodinami

Viktor Orbán

Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války

Maďarský premiér Viktor Orbán neskrýval po skončení bruselského summitu ostrý nesouhlas s nově schválenou pomocí pro Kyjev. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur označil za extrémně špatné a varoval, že tento krok pouze přibližuje Evropu k přímému válečnému střetu. Podle jeho názoru jde o předem ztracené peníze, které ukrajinská strana nebude nikdy schopna věřitelům vrátit.

před 10 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Chraňte svou firmu efektivně: Antivirový program dnes již nestačí

V pondělí ráno přijdete do práce a všechna vaše data jsou zašifrovaná. Na obrazovce jen zpráva: „Zaplaťte, nebo o všechno přijdete.“ Pro mnohé to zní jako noční můra, ale pro stále více českých firem je to realita. Kybernetické útoky dnes ohrožují malé a střední podniky více než kdykoli dříve.

před 11 hodinami

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Na půjčce Ukrajině se podílet nebudeme, honosí se Babiš. Zrádce Evropy táhne Česko na východ, reagují politici

V Bruselu skončilo první klíčové jednání Evropské rady za účasti nového premiéra Andreje Babiše. Hlavním tématem byla finanční pomoc Ukrajině, u níž došlo k zásadnímu obratu v českém postoji. Česká republika se totiž po boku Maďarska a Slovenska odmítla podílet na finančních zárukách za nově schválenou půjčku, což vyvolalo bouřlivé reakce na domácí politické scéně.

před 12 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Odchod ze summitu bez dohody by pro EU znamenal katastrofu, přiznal De Wever

Evropa za pět minut dvanáct zachránila svou důvěryhodnost, když se jí podařilo schválit masivní finanční injekci pro Ukrajinu. Půjčka ve výši 90 miliard eur má zabránit rozpočtovému kolapsu země, kterému by bez této pomoci čelila do roku 2027. Belgický premiér Bart De Wever přiznal, že odchod ze summitu bez dohody by znamenal pro unii naprostou katastrofu a ztrátu geopolitického významu.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

včera

Polskem otřásla vražda mezi dětmi. Školačku ubodala jiná dívka

Jen stěží uvěřitelným případem se zabývají polští kriminalisté. Od pondělí vyšetřují vraždu teenagerky v Jelení Hoře, za kterou má být podle dosavadních závěrů zodpovědná jiná nezletilá dívka. Tragická událost městem v podhůří Krkonoš velice otřásla, informuje stanice TVP

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy