Paříž - Nejméně 129 mrtvých si vyžádaly noční teroristické útoky v Paříži. Podle nových informací utrpělo zranění 192 osob a z nich 79 je ve vážném stavu. Pařížské nemocnice přijaly po pátečních atentátech k ošetření 300 osob.
Hrozí tak, že bilance mrtvých bude ještě stoupat. Podle vyšetřovatelů bylo zabito celkem osm teroristů, z nichž sedm se odpálilo náložemi, které měli u sebe. Stále není jasné, zda útočníků nebylo víc.
V pátek večer zaútočilo na šesti různých místech desátého a jedenáctého pařížského obvodu několik teroristů. Vybrali si velmi rušná místa, stříleli na lidi z automatických zbraní a sedm z nich pak odpálilo nálože, které měli u sebe. Nejvíce obětí je z koncertní síně Bataclan, kam vtrhli útočníci s automatickými puškami.
Podle pařížské prefektury byli v koncertním sále čtyři teroristé a zabili 85 osob a 68 lidí zranili. Dalších 19 lidí pak zabili na třídě Charonne, kde pachatelé stříleli v dlouhých dávkách na lidi sedící v předzahrádce jedné kavárny a japonské restaurace. V ulici Bichat bylo zastřeleno 13 osob a 22 lidí bylo zraněno; pět lidí zemřelo a 16 bylo zraněno na avenue de la République, jeden na bulváru Beaumarchais a čtyři při pumových útocích u stadionu Stade de France, kde utrpělo zranění 59 lidí. Hrál se tam právě přátelský fotbalový zápas mezi Francií a Německem a přítomen byl i prezident François Hollande, jehož ochranka evakuovala.
Několik ozbrojených mužů bez zakrytých obličejů vtrhlo dovnitř a začalo střílet. Křičeli přitom "Alláhu akbar" (Bůh je veliký). Následovalo držení rukojmích po dobu skoro tří hodin.
"Jasně jsem slyšel, jak říká rukojmím: 'Je to chyba Hollandea, je to chyba vašeho prezidenta, nemá co zasahovat v Sýrii'. Také mluvili o Iráku," řekl agentuře AFP 35letý rozhlasový a televizní moderátor Peter Janaszak. "Se svou matkou jsme byli s to uniknout z Bataclanu, vyhnout se střelbě. Byla tam spousta lidí na zemi," řekl jiný svědek, mladík se jménem Louis.
Další útoky teroristé mířili vesměs na hosty restaurací. Devatenáct lidí bylo zabito na třídě Charonne, kde pachatelé stříleli v dlouhých dávkách na lidi sedící v zahrádce jedné kavárny a japonské restaurace. V ulici Bichat bylo podle serveru LeParisien zastřeleno 13 osob a 22 lidí bylo zraněno.
Nemocnice po atentátech přijaly k ošetření celkem 300 osob, 80 z nich je ve vážném stavu. Mezi oběťmi jsou i dva rumunští občané a nejméně dva Belgičané. Britský premiér David Cameron v projevu řekl, že veřejnost by se měla připravit i na britské oběti. České ministerstvo zahraničí nemá informace, že by mezi oběťmi moli být Češi.
Motivem by mohla být účast Francie v bojích proti IS
Motivem teroristických útoků, které se v pátek večer odehrály na šesti místech pařížské aglomerace, by mohla být účast Francie v koalici bojující v Sýrii a Iráku proti radikální organizaci Islámský stát (IS). Vyplývá to z výpovědí očitých svědků, o kterých dnes informovala agentura AFP.
"Přesně jsem slyšel, co říkali rukojmím: 'To je Hollandeova vina. Je to vina vašeho prezidenta. Neměl zasahovat v Sýrii.'", uvedl novinář Pierre Janaszak, který byl v době útoku údajně v koncertní síni Bataclan. "Mluvili také o Iráku," dodal Janaszak.
Mnohé francouzské servery informují také o tom, že jeden ze zadržených mužů se údajně přihlásil k radikálům z IS.
Oficiálně se ale zatím žádná teroristická organizace k odpovědnosti za atentát nepřihlásila.
Klíčovou roli hrají sociální sítě
Klíčovou roli při reakcích na teroristické útoky v Paříži hrají internetové sociální sítě. Pařížané je například používají ke sdílení soustrasti, na síti Twitter pak lidé prostřednictvím hashtagu #PorteOuverte (Otevřené dveře) nabízeli ve svých domovech útočiště těm, kteří se ve francouzském hlavním městě ocitli v úzkých. Hashtagy #PrayForParis (Modlete se za Paříž) a #ParisAttacks (Pařížké útoky) zase slouží k vyjadřování solidarity, píše list Financial Times.
Facebook krátce po útocích aktivoval systém Safety Check, který má uživatelům nacházejícím se v Paříži umožnit, aby informovali své přátele o tom, že jsou v bezpečí. Systém, který se již dříve používal při přírodních katastrofách, tak byl poprvé použit při neštěstí způsobeném lidmi.
Atentáty spáchal Islámský stát
Hollande po schůzce krizového štábu řekl, že atentáty spáchal IS, že byly naplánovány v cizině a že jde o válečný akt. Vyhlásil třídenní smutek a zvýšil bezpečnostní opatření na nejvyšší stupeň. Ode dneška platí výjimečný stav, který umožňuje policii omezit dopravu, pohyb osob, provádět domovní prohlídky a uzavřít veřejná místa. Jsou zpřísněny kontroly na hranicích a uzavřeny zůstaly státní instituce i část pařížského metra. Až do čtvrtka je zakázáno pořádat v Paříži shromáždění.
Naposledy byl ve Francii výjimečný stav na celém území začátkem 60. let kvůli válce v Alžírsku. V roce 2005 byl výjimečný stav vyhlášen na některých pařížských předměstích během tehdejších pouličních bouří.
Na útoky reagují politici z celého světa včetně České republiky. Americký prezident Barack Obama telefonoval Hollandeovi, aby mu vyjádřil soustrast a nabídl pomoc při vyšetřování. "Znovu jsme byli svědky ohavného pokusu o terorizování nevinných civilistů," uvedl Obama s tím, že útoky podle něj byly namířeny proti celému lidstvu.
Britský premiér David Cameron uvedl, že je "v šoku". "Naše myšlenky a modlitby jsou s francouzským lidem. Uděláme cokoli, abychom pomohli," řekl Cameron, který na dopoledne svolal schůzku krizového štábu. V Británii byl zvýšen stupeň nebezpečí teroristického útoku na druhý nejvyšší stupeň. Německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že atentáty nejsou jenom útoky na Francii, ale na všechny. Německý tisk nabádá, aby Západ nepodlehl strachu a nevzdával se svých hodnot. Krizová schůzka se v Německu bude konat odpoledne.
Český prezident Miloš Zeman označil útoky za odporný zločin, který prý svědčí o nadcházejících zlých časech. Premiér Bohuslav Sobotka svolal Bezpečnostní radu státu, na níž bude také Zeman. Na Hradě budou vyvěšeny ze solidarity černé prapory. Police v ČR sice zvýšila bezpečnostní opatření, ale nemá informace o hrozících útocích v ČR. Ministerstvo zahraničí nemá informace, že by mezi oběťmi moli být Češi.
Mezi oběťmi pařížských útoků jsou Rumuni, Belgičané i Švéd
Mezi oběťmi teroristických útoků v Paříži jsou i dva rumunští občané, nejméně dva Belgičané a jeden Švéd. Oznámila to dnes podle agentur AP a AFP ministerstva zahraničí příslušných zemí.
Další Rumun je mezi zraněnými, ale po ošetření byl propuštěn z nemocnice. Rumunské ministerstvo zahraničí uvedlo, že je v kontaktu s rodinami obou zabitých Rumunů. Další podrobnosti rumunské ministerstvo neuvedlo.
"Zabiti byli nejméně dva Belgičané," řekl AFP mluvčí belgického ministerstva zahraničí. Belgickou vládu prý o tom informovaly francouzské úřady.
Švédský premiér Stefan Löfven oznámil, že při pařížských atentátech byl zabit rovněž jeden švédský občan.
Další Rumun je mezi zraněnými, ale po ošetření byl propuštěn z nemocnice. Rumunské ministerstvo zahraničí uvedlo, že je v kontaktu s rodinami obou zabitých Rumunů. Další podrobnosti rumunské ministerstvo neuvedlo.
Kromě toho byl podle mluvčí švédského ministerstva zahraničí Victorie Bellové další Švéd možná zraněn při střelbě. Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že mezi zraněnými jsou také američtí občané.
Související
Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?
Deset let po útocích v Paříži: Teroristická hrozba ve Francii se mění a radikalizovaní jedinci jsou stále mladší
Aktuálně se děje
včera
Česká televize a Český rozhlas vstoupí do stávky. Popsaly, jak omezí úterní vysílání
včera
Hackeři napadli aplikace pro varování před útoky. Ukrajinou a Ruskem zněly falešné poplachy před jaderným útokem
včera
Ukrajina navzdory silnému tlaku ze strany USA obnovila útoky na ruské ropné rafinérie
včera
Izrael má jedinečnou příležitost svrhnout Netanjahua, míní Palestinci
včera
Poslední předvolební Trumpova agitace narazila na odpor voličů
včera
Ve věku 94 let zemřel odbojář Josef Mašín
včera
EU by mohla Británii povolit výjimky, pokud se rozhodne vrátit
včera
Obchody v Evropě ochromil kyberútok. Lednice měly chladit, ale dělaly pravý opak
včera
Pavel se jasně vymezil proti účasti ruských hokejistů na mezinárodních sportovních akcích
včera
Politico: EU se poučila z chyb v oblasti AI. Zajistí, že příští technologickou revoluci už neprospí
včera
Nejde jen o Kongres. Proč jsou blížící se volby pro Američany klíčové?
včera
Hlavní téma amerických voleb? Odpor voličů k datovým centrům pro umělou inteligence
včera
Zelenskyj je připraven setkat se s Putinem na jednání o ukončení války
včera
Hitlerovo Orlí hnízdo vyhořelo. Co s ním bude dál?
včera
USA se chystají na klíčové volby. Republikánům hrozí kvůli Trumpovi ztráta Kongresu
včera
Volby v Izraeli sečteny. Netanjahu nevyhrál, úplnou porážku ale neutrpěl
včera
Předpověď počasí na nový týden. Hrozí mrazy, mrznoucí mlhy i sněžení
1. listopadu 2026 21:58
Policejní inspekce chce zjistit, jak to bylo s dopisem obviňujícím otce Meghan
1. listopadu 2026 21:03
Důchodci se nemusí bát. Ministerstvo zmínilo, co se má stát s výchovným
1. listopadu 2026 20:09
Nejen hokej. Rusové mohou pořádat MS ve vzpírání, byli i na fotbalovém šampionátu
V pátek sportovním světem otřásla zpráva, že Sportovní arbitrážní soud (CAS) s okamžitou platností umožnil ruským a běloruským hokejistům návrat do mezinárodních soutěží. V posledních dnech je to však další z mnoha kroků ze strany mezinárodních sportovních organizací, které jdou na ruku Rusku.
Zdroj: David Holub