Šlo masakru v Paříži zabránit? Je zde téměř neřešitelný problém

Paříž - Teroristický útok ve francouzské metropoli hýbe celým světem a pomalu ale jistě prostupuje společnost strach: může se něco podobného stát i jinde? Lze takové akci zabránit? A kdo by jí měl vlastně zabránit?

Stejně jako v případě 11. září si velké množství lidí klade otázku, zda se dalo masakru ve Francii předejít. Pokud se zamyslíme nad množstvím financí, které tečou do zpravodajských služeb, mělo by to být jejich přímou povinností. Jenže jak to většinou bývá, vše není tak jednoduché a jednoznačné, jak se může na první pohled zdát.

Na jednu stranu se hovoří o tom, že akce, jaká se stala 13. 11. svou povahou nebyla rozhodně impulsivní, náhodná a využívající momentální možnosti ji spustit. Podle odborníků šlo o dlouho připravovaný úder, který musel být pečlivě nacvičen a prověřeno několik možností jeho realizace. Z tohoto hlediska lze hovořit o jistém pochybení zpravodajců, neboť v minulosti se jim několikrát podařilo zabránit katastrofě včasným odhalením záměrů teroristů. Většinou se to podařilo za cenu vlastního rizika, kdy se do řad útočníků infiltroval člověk, který mohl o záměrech podat zprávu. Proto je podivné, že útok připravovaný evidetntě několik měsíců se nepodařilo rozkrýt.

Pokud se ještě jednou vrátíme k 11. září a odmyslíme velké množství konspiračních teorií, důležitá je koordinace zpravodajských služeb a výkonných orgánů. Pokud někdo na této trase usoudí, že jde o neopodstatněné nebezpečí či stupeň ohrožení není tak velký, může se vše zastavit na půli cesty. Ostatně z iráckých kruhů přišla zpráva, že Francouzi byli jeho prostřednictvím varování, ale nejspíš nepřikládali možnosti útoků přehnaně velký význam (údajně byla zpráva zlehčena konstatováním, že podobná varování dostávají denně). Je třeba si uvědomit zásadní fakt, že multikulturní společnost v zemích jako je Francie, je nesmírně pestrá. Pokud bychom vzali v úvahu s ohledem na původ všechny podezřelé, muselo by se kontrolovat na statisíce, ne-li miliony "potenciálních" pachatelů. Což je bez předchozího impulsu ožehavá otázka. Zní to velice tvrdě, ale pokud není důvod, výjimečný stav nebo oprávněné obavy, je jen obtížně zdůvodnit takový přístup. A nelze vyloučit, že i s takovou stategií teroristé počítají.

Důležité je, že je nejspíš netlačí čas. Pokud se rozhodnou své útoky realizovat, nemusí jít o záležitost týdnů, ale mohou mít daleko delší expirační dobu. Je to jako otázka počítačového viru - když se vám do PC dostane, můžete analyzovat jeho působení a vytvořit obranu proti jeho opakovanému útoku. Jenže s tím počítá i protistrana a díky zvýšené obraně může vyhledat jinou cestičku. A do ní pak napřít svou pozornost a úsilí.

Migrační krize zpravodajským službám ztěžuje pozici a lze téměř bez zaváhání říci, že takovou "Džungli v Calais" se zcela určitě nepodařilo důkladně prověřit. Právě v takových ohniskách mohou být potenciální útočníci, kteří dokáží trpělivě vyčkat. Pokud zpravodajci nebudou mít přesný přehled o všech migrantech, nemohou s jistotou říci, že zamezili nebezpečí. Což ale představuje problém téměř neřešitelný. 

Říká se, že svoboda jednoho začíná tam, kde končí svoboda druhého. Tajné služby nyní utrpěly první porážku, jde o to, jak k ní přistoupí a jak se z ní poučí. Nejde totiž o vyslovené pochybení, jen o poznání praktik nepřítele. Nelze však jenom říci "přijali jsme opatření a v tomto směru můžeme říci, že nemáme slabin". Je potřeba jít dál a předvídat, analyzovat a domýšlet další možnosti. Je stále více jasné, že bude potřeba přimout opatření tvrdá, proti nimž leckdo bude brojit s tím, že nejsou pro určitou část populace, zejména té běženecké, důstojná. Takoví lidé musí tedy žít s vědomím, že pokud nedocení ohrožení nejen své, ale i okolí, nesmějí potom klást vinu nikomu jinému, než sobě. 

Tajné služby nám nenařídí, abychom si dali kolem hranic ostnaté dráty. Abychom si opancéřovali dveře a do oken vsadili mříže. Jejich úkolem musí být schopnost udělat o krok víc než ti, kteří hodlají rozsévat smrt. Jestli vyhodnotí situaci tak, že bude nutné žít za pevnou hranicí, ať se bude táhnout po linii Schengenu nebo vlastní země, to už nespadá do jejich kompetence. Musí ale jasně řídi - tohle vám hrozí, tohle jsme schopni odhalit, před tímhle jsme schopni varovat a tohle je mimo naší kompetenci. 

V případě Paříže se tento scénář neodehrál.

Související

Francie, Paříž, ilustrační foto

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.
Pray for Paris

Deset let po útocích v Paříži: Teroristická hrozba ve Francii se mění a radikalizovaní jedinci jsou stále mladší

Francouzská národní telefonní linka, určená pro hlášení osob s podezřením na radikalizaci, poskytla serveru France24 vzácný pohled na proměnu teroristické hrozby ve Francii. Policisté, kteří linku obsluhují, uvádějí, že deset let po útocích v Paříži z 13. listopadu 2015, k nimž se přihlásila skupina Islámský stát, se hrozba rozšiřuje i mimo islamistický extremismus a radikalizovaní jedinci jsou stále mladší.

Více souvisejících

Teroristické útoky v Paříži (13. 11. 2015)

Aktuálně se děje

včera

včera

José Mourinho

Čeká Real Madrid velký fotbalový návrat? Šéf klubu si přeje příchod trenéra Mourinha

Na dveře španělského fotbalu klepe zřejmě jeden z nejznámějších fotbalových trenérů José Mourinho. V zákulisí se totiž hodně hovoří o tom, že samotný prezident slavného španělského velkoklubu Realu Madrid Fiorentino Pérez si přeje, aby se do jeho klubu po třinácti letech vrátil právě známý charismatický Portugalec. A právě on by měl být skutečně pro Péreze tou první volbou. Alespoň s takovou informací přišel španělský sportovní novinář David Ornstein na svém účtu na síti X.

včera

včera

Martin Kupka

Kupka se opřel do Babiše kvůli novému zmocněnci Landovskému

Opozice již kritizuje krok Babišovy vlády, která zřizuje další post zmocněnce. Někdejší český velvyslanec při NATO Jakub Landovský bude nově vládním zmocněncem pro plnění závazků vůči Severoatlantické alianci. Do Babiše se kvůli tomu opřel šéf občanských demokratů Martin Kupka (ODS). 

včera

Deštivé jarní počasí

Počasí se po víkendu změní, i když ne hned. Dorazí i kýžené srážky

Příští týden zprvu nabídne podobné počasí jako právě končící víkend. Meteorologové ale v jeho průběhu očekávají změnu v podobě ochlazení. Po čase se také vyskytnou srážky, které by měly zlepšit situaci se suchem. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Vojáků stáhneme mnohem víc, vzkázal Trump do Německa

Nebude to jen pět tisíc vojáků, naznačil americký prezident Donald Trump ohledně plánů na stažení armádních příslušníků z Německa. Spojené státy americké mají u našich sousedů svou nejpočetnější evropskou posádku. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

2. května 2026 21:57

2. května 2026 21:04

Brněnskou Kometu bude opět trénovat majitel Zábranský. Klub představil posily

Tuzemská hokejová sezóna sotva skončila, v klubech se ale nezahálí a už se začínají připravovat na další sezónu. Platí to i pro brněnskou Kometu, která se stala dalším extraligovým klubem, který v těchto dnech oznamuje novinky nejen ve svém kádru, ale i v realizačním týmu. I tady totiž dochází ke změně na trenérských postech. Na trenérskou lavičku se totiž vrací po pěti letech klubový majitel Libor Zábranský, jemuž budou asistenty trenéři, kteří v uplynulé sezóně 2025/26 vedli Brno jako hlavní stratégové – Kamil Pokorný a Jiří Horáček. Coby další asistent se k nim ještě přidává Martin Erat.

Zdroj: David Holub

Další zprávy