Francie a Německo varují: Smrtící útoky teroristů hrozí v celé Evropě

Paříž/Berlín - Francouzský premiér Manuel Valls vydal varování před dalšími možnými teroristickými útoky. Hrozba atentátů se podle něj netýká pouze Francie, ale i dalších evropských států.

"Na všech frontách jednáme s největší rozhodností," řekl Valls o postupu bezpečnostních složek a vlády po pátečních teroristických útocích. "Budeme ještě dlouho žít s touto hrozbou. Je třeba se na to připravit. Země může čelit dalšímu úderu v příštích dnech, týdnech," řekl Valls rozhlasové stanici RTL.

Francie je podle Vallse s teroristy ve válce. "Islámský stát válku proti nám vyhrát nemůže, ale tato teroristická organizace se nás pokouší oslabit a rozdělit nás," řekl.

Premiér také bez dalšího upřesnění uvedl, že francouzské zpravodajské služby od léta zabránily několika útokům a že policie ví o dalších připravovaných útocích ve Francii i jinde v Evropě.

Páteční atentáty byly "organizovány, promyšleny, naplánovány ze Sýrie," zdůraznil Valls. O víkendu se k nim přihlásila organizace Islámský stát, která působí na severu Sýrie a Iráku.

Valls sdělil, že policie po pátečních teroristických útocích provedla na různých místech Francie razie v domech s podezřelými islamisty. "Využíváme rámec (vyhlášeného) mimořádného stavu k vyslýchání lidí, kteří patří k radikálnímu hnutí džihádu, a všech těch, kteří šíří nenávist vůči republice," dodal premiér.

Zdroj: YouTube

Valls hovořil také o nadcházející konferenci OSN o klimatu, která v Paříži začíná 30. listopadu. Vláda bezprostředně po útocích uvedla, že plánované zasedání nehodlá rušit či odložit. V úvodní den se ve francouzské metropoli očekává na 200 zástupců států z celého světa včetně českého premiéra Bohuslava Sobotky.

Valls dnes řekl, že žádný ze světových vůdců o posunutí konference nepožádal, nevyloučil ale, že se některé doprovodné akce na okraj hlavní události budou zrušeny.

Islámský stát hrozí i v Německu

Deníku Die Welt to řekl ministr vnitra Porýní-Falce Roger Lewentz, který řídí jednání německých zemských ministrů vnitra. Apeloval přitom na občany, aby hlásili úřadům podezřelé chování lidí ve svém okolí, aby bylo možné nebezpečí včas odhalit.

"Terorismus organizovaný IS je výzva pro celý svět, směřuje i proti Německu," řekl Lewentz. "Máme dobrou policii, ale německé obyvatelstvo musí vědět, že tato hrozba existuje," uvedl.

Podle Lewentze je policie pro případ teroristického útoku dobře vybavena a bezpečnostní složky sledují rizikové skupiny. "Dobře známe tuzemskou islamistickou scénu. Jsme velmi dobře informováni a organizováni. V uplynulých dnech jsme pozorně sledovali jednotlivce, od nichž by mohlo něco hrozit. Bylo by ale zlehčování, kdybychom tvrdili, že kvůli tomu nemůže v Německu dojít k útoku," řekl Lewentz.

Současnou situaci přirovnal k 70. letům 20. století, kdy v Německu působila levicová teroristická skupina Frakce rudé armády (RAF).

Německé bezpečnostní složky podle Lewentze úzce spolupracují především s muslimskými organizacemi, jejichž členové se mohou dostat blíž k radikálům. "Tyto muslimské spolky nás v mnoha rozhovorech ujistily, že jsou ke svému okolí citlivé a jakékoli změny v něm nám budou hlásit," řekl zemský ministr.

Související

Francie, Paříž, ilustrační foto

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.
Pray for Paris

Deset let po útocích v Paříži: Teroristická hrozba ve Francii se mění a radikalizovaní jedinci jsou stále mladší

Francouzská národní telefonní linka, určená pro hlášení osob s podezřením na radikalizaci, poskytla serveru France24 vzácný pohled na proměnu teroristické hrozby ve Francii. Policisté, kteří linku obsluhují, uvádějí, že deset let po útocích v Paříži z 13. listopadu 2015, k nimž se přihlásila skupina Islámský stát, se hrozba rozšiřuje i mimo islamistický extremismus a radikalizovaní jedinci jsou stále mladší.

Více souvisejících

Teroristické útoky v Paříži (13. 11. 2015) Manuel Valls Německo

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Ruská armáda, ilustrační foto

Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace

V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.

před 1 hodinou

Marija Zacharovová

USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení

Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu

Írán odmítl prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa týkající se Hormuzského průlivu a vyzval Spojené státy k přijetí reality. Trump předtím naznačil záměr prohlásit tuto strategickou námořní cestu za území Spojených států. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharibabádí v reakci zdůraznil, že klíčovou úžinu nelze ovládnout prostřednictvím sociálních sítí, vojenských rozkazů ani volebních projevů.

před 6 hodinami

Sklad Wildberries pod útokem

Ukrajina podnikla jeden z největších letošních útoků na Rusko

Ukrajinské ozbrojené síly podnikly během noci rozsáhlý letecký úder na ruské území, při kterém zasáhly cíle v mnoha regionech. Podle ruských úřadů protivzdušná obrana a elektronické boje zneškodnily více než osm stovek bezpilotních prostředků. Vzdušný útok, který se řadí k největším od začátku roku, si na ruském území vyžádal nejméně šest lidských životů.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Další země svádí boj s plameny. Belgii zasáhl největší požár v moderní historii země

V belgické přírodní rezervaci Vysoké Močály poblíž německých hranic vypukl rozsáhlý lesní požár, který úřady označují za největší v moderní historii země. Oheň se rozšířil během pátečního dne v oblasti rašelinišť a borových lesů a do nedělního rána zničil více než tři tisíce hektarů plochy. K jeho rychlému šíření přispěla vlnou veder a sucha, přičemž teploty v pátek v některých částech Belgie dosahovaly až k sedmatřiceti stupňům Celsia.

před 9 hodinami

Starlink, Photo by Forest Katsch

Rusko buduje vlastní variantu Starlinku. Rychleji, než se předpokládalo

Ukrajinské vojenské zpravodajství varuje před zrychlujícím se vývojem ruského satelitního systému Rassvet, který vyvíjí společnost Bureau 1440 jako přímou konkurenci americké síti Starlink. Podle zástupce šéfa ukrajinské rozvědky Vadyna Skibického postupuje Moskva s vypouštěním družic na oběžnou dráhu podstatně rychlejším tempem, než se původně předpokládalo.

před 10 hodinami

střela Flamingo

Flamingo v akci: Ukrajina poprvé udeřila v ruském vnitrozemí střelami vlastní výroby

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu Kyiv Post potvrdil, že ukrajinské síly uskutečnily sérii dálkových úderů na strategické objekty hluboko v ruském vnitrozemí. Při útoku na letecký a raketový závod v Samarské oblasti, která leží přibližně devět set kilometrů od ukrajinských hranic, byly podle jeho vyjádření poprvé použity střely Flamingo.

před 11 hodinami

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu

Maďarské úřady přistoupily k netradičnímu opatření, aby udržely v provozu jedinou jadernou elektrárnu v zemi. Poblíž zařízení v Paksi začaly řízeně potápět dvě osmdesát metrů dlouhé lodi. Důvodem je extrémní vlna horka a sucha v celé Evropě, kvůli níž hladina Dunaje klesla na rekordní minima. Řeka přitom slouží jako klíčový zdroj vody pro chlazení reaktorů.

včera

umělá inteligence (AI)

Vývoj umělé inteligence vstupuje do nové fáze. Lidé začínají vytvářet své digitální dvojníky

Vývoj v oblasti umělé inteligence dospěl do fáze, kdy se generální ředitelé významných technologických společností a další vysoce postavení manažeři začínají nechávat klonovat. Stále častěji si vytvářejí své digitální dvojníky, kteří mají za úkol zastupovat je na veřejnosti i v pracovním procesu. Výzkumníci a zakladatelé specializovaných firem testují interaktivní a AI poháněné holografické projekce, jež se prosazují v lékařských ordinacích, školních třídách i v maloobchodě.

včera

Sociální sítě

Zákaz sociálních sítí pro děti ve Francii neprošel. Nejvyšší soud zákon zrušil

Francouzská Ústavní rada zrušila zákaz sociálních sítí pro děti a mladistvé do patnácti let. Podle jejího verdiktu navrhovaná legislativa nepřípustně zasahovala do svobody projevu a komunikace. Nejvyšší soudní orgán tak smetl ze stolu klíčový zákon, který měl chránit duševní zdraví dětí a zamezit škodlivým dopadům digitálních platforem na nejmladší generaci.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Po silném zemětřesení zasáhlo Indonésii 230 dalších otřesů. Počet mrtvých roste

Silné zemětřesení o síle 7,7 stupně podle Richterovy škály zasáhlo východní část Indonésie a vyžádalo si nejméně 47 lidských životů. Otřesy vyvolaly masovou paniku a způsobily zřícení četných budov a obytných domů. Úřady bezprostředně po události vydaly varování před vlnou tsunami, které však bylo později odvoláno. V regionu bylo zaznamenáno více než 230 následných otřesů, z nichž nejsilnější dosáhl hodnoty 6,1 stupně.

včera

raketa FP-7

Ukrajina dokončuje vývoj první balistické rakety. Bude sloužit jako základ evropského protiruského štítu

Ukrajinská společnost Fire Point dokončuje vývoj své první balistické střely, která by měla být připravena k nasazení během letošního podzimu, uvedla podle webu Politico generální a technická ředitelka firmy Iryna Terechová. Vývoj vlastní balistické zbraně představuje pro Kyjev klíčový krok v reakci na sílící intenzitu ruských raketových útoků a hrozící nedostatek zahraničních obranných systémů.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda utrpěla v červenci jedny z nejvyšších ztrát od začátku invaze, Ukrajina hlásí úspěšnou protiofenzívu

Ruská armáda utrpěla v průběhu července jedny z nejvyšších lidských i materiálních ztrát od začátku invaze, zatímco ukrajinské síly zaznamenaly nejvýraznější územní zisky za více než rok. Odhady ukrajinského ministerstva obrany založené na vyhodnocování dělostřeleckých a dronových snímků uvádějí, že Ruská federace přišla v červenci o více než 42 tisíc vojáků. Jde o nejvyšší měsíční bilanci zabitých či těžce raněných ruských vojáků od začátku roku 2025.

včera

včera

Ministr zdravotnictví a sociálních věcí Robert F. Kennedy Jr.

Rusko vydalo zatykač na Conora Kennedyho, syna ministra zdravotnictví USA

Moskevský obvodní soud schválil žádost o vzetí do vazby v nepřítomnosti na občana Spojených států Conora Kennedyho, syna ministra zdravotnictví USA Roberta F. Kennedyho, který je v Ruské federaci obviněn z účasti v ozbrojeném konfliktu na straně Ukrajiny jako žoldnéř. Rozhodnutí soudu již nabylo právní moci poté, co jej v odvolacím řízení potvrdil Moskevský městský soud.

včera

Požár v Chorvatsku

Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry

Rozsáhlý lesní požár, který se během noci na pátek přehnal přes pobřežní oblasti Chorvatska, si vyžádal nejméně jednu lidskou oběť a přibližně čtyři desítky zraněných. Plameny zasáhly vyhledávané turistické lokality i přilehlá sídla v blízkosti Jadranského moře. Místní úřady i záchranné složky označují tuto živelní pohromu za jednu z nejničivějších v historii země.

včera

Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor

Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy