Merkelová slaví: "Ledová královna" stojí v čele Německa již deset let

Desetiletí vlády Angely Merkelové budou mít Němci podle většiny komentátorů spojené s érou hospodářské stability a prosperity. Merkelová navíc představuje nejdůležitější osobu v EU. V tomto ohledu ale v posledním období čelila a čelí několika krizím, jako je krize eurozóny a Řecka, konflikt na Ukrajině a ruská anexe Krymu, které obnažily nejednotnost v zahraniční politice EU, ale zejména migrační krize, jež postavila členské země EU do složité situace a výrazně srazila popularitu "ledové královny" Merkelové.

Její letitá strategie spočívala podle komentátorů ve vyčkávání, mlčení a pokud možno udržování statu quo. Týdeník Die Zeit zavedl pro takový přístup termín merkelismus. "Chová se tak dlouho zdrženlivě, sune se vpřed po malých krůčcích - až nakonec může pasivitu prodat jako výhodu," vysvětlil. "Němci vůči ní cítí respekt, ale ne oddanost," dodal komentátor serveru Politico.eu Matthew Karnitschnig.

Asi nejostřejší se do její kritiky pustil v létě 2013 spisovatel Günther Grass, jenž je známý svými sympatiemi ke konkurenčním sociálním demokratům. Tento nositel Nobelovy ceny za literaturu o Merkelové prohlásil, že se v ní snoubí oportunismus, kterému se naučila v komunistické NDR, se zacházením s mocí, v němž ji prý vyškolil někdejší kancléř Helmut Kohl.

Zlom v životě východoněmecké fyzičky Merkelové nastal při hroucení komunismu ve východním Německu. Tehdy pětatřicetiletá dcera východoněmeckého pastora se na podzim 1989 zapojila do činnosti opozičního Demokratického hnutí a v následujícím roce byla zástupkyní mluvčího poslední východoněmecké vlády. Vstoupila do CDU a stala se poslankyní.

Mladé političky z východu si všiml předseda křesťanských demokratů Kohl. V lednu 1991 z ní udělal ministryni pro záležitosti žen a mládeže a o tři roky později jí svěřil resort životního prostředí. "Kohlovo děvčátko" zároveň stoupalo na stranickém žebříčku. Na podzim 1998 se Merkelová vyšvihla do pozice generální tajemnice strany.

V lednu 2002 ještě musela Merkelová přenechat místo volebního lídra Edmundu Stoiberovi. O tři roky později už ale konzervativci svou předsedkyni postavili jako vyzyvatele sociálnědemokratického premiéra Gerharda Schrödera. Volby skončily patem, Merkelové se ale podařilo dohodnout s SPD na vytvoření velké koalice, do jejíhož čela usedla.

Své soukromí si kancléřka přísně střeží. V srpnu 2012, při jedné z mála příležitostí, kdy odhalila něco ze svého soukromí, se přiznala, že miluje film Vzpomínky na Afriku a za svou největší osobní oběť pro stát prý pokládá to, že se vzdala možnosti dojít si sama na nákup.