Proč sahají kořeny pařížského teroru do Belgie? Odpověď vás patrně překvapí

Po sérii útoků z posledních let, které jsou spojeny s bruselskou čtvrtí Molenbeek se podle agentury AP nabízí klíčová otázka: Proč právě Belgie?

Belgie má v Evropě ústřední postavení. Na hranicích se neprovádějí téměř žádné kontroly, mluví se tu stejným jazykem jako ve Francii, která je terčem džihádistů. Politická rozpolcenost mezi francouzsky a nizozemsky hovořícím obyvatelstvem země navíc zapříčinila, že byrokracie v oblasti justice a bezpečnosti rozbujela.

"Musíme toho dělat víc a musíme to dělat lépe," uvedl premiér Charles Michel ve čtvrtek před poslanci, když ohlašoval balíček opatření pro boj s islamistickým extremismem.

Výzvy k navýšení početních stavů soudců a policistů zaznívají v Belgii už léta. Změny jsou ale pomalé a to kvůli sporům jednotlivých politických táborů i úsporným opatřením.

Proč je Belgie pro teroristy tak přitažlivá, se tak zdá být jasné. "Poohlížejí se po místech, kde by se mohli snáze skrýt před svými protivníky," říká Edwin Bakker, ředitel Střediska pro výzkum terorismu a protiteroristického boje na univerzitě v Leidenu.

Abdelhamida Abaaouda, Belgičana, který je považován za strůjce atentátů v Paříži, zabili ve středu při razii na předměstí Saint-Denis. Belgie a Francie stále pátrají po Francouzovi Salahovi Abdeslamovi, který dlouhodobě žil v Bruselu.

VIDEO: Historické centrum Bruselu bylo v neděli večer uzavřeno

Zdroj: YouTube

"V Bruselu je poměrně jednoduché dostat se k těžkým zbraním," říká Brice De Ruyver, profesor kriminologie z univerzity v Gentu, který v letech 2000 až 2008 působil jako poradce belgického premiéra pro otázky bezpečnosti. Postih ilegálního obchodu se zbraněmi se podle něj příliš dlouho zanedbával. "A když už máte špatnou pověst, těžko se jí zbavujete," říká.

Brusel je jednou z 19 obcí Bruselského regionu a má šest policejních obvodů, což podle AP dlouhodobě narušuje fungování města. Belgická metropole má přitom jen o něco málo více než milion obyvatel. Například americký New York má na 8,4 milionu obyvatel pět částí a je jediným policejním obvodem. Řada obcí bruselského regionu byla v minulosti baštou socialistů nebo liberálů a nechtěla být pohlcena ústřední správou Bruselu.

"Talent a lidská síla je v obvodech nerovnoměrně rozložená," říká De Ruyver. "Chybí hlavně tam, kde je potřebujeme nejvíc, zvlášť v Molenbeeku," dodává.

Extremistická ideologie mohla v Bruselu vzkvétat mimo jiné kvůli nezájmu policie. Vůdce islamistické radikální skupiny Sharia4Belgium (Šaría pro Belgii) řídil po léta jednu z nejmocnějších evropských organizací, které rekrutují bojovníky do Sýrie. Za vedení teroristické skupiny byl na 12 let do vězení ale odsouzen až letos.

Premiér Michel slíbil tvrdě zasáhnout proti mešitám hlásajícím radikální názory. Jejich vliv se ale začal šířit hlavně kvůli neúspěšné integraci více než 650.000 belgických muslimů, píše AP. "Část populace žije na okraji společnosti a nemá kontakt se zbytkem obyvatelstva," říká starostka Molenbeeku Françoise Schepmansová. "Dopustili jsme to," přiznává.

Slabým místem Belgie je v tomto ohledu podle mnohých jazykové rozdělení země. Celkem 6,5 milionu lidí žijících v severní oblasti Vlámska hovoří nizozemsky, 4,5 milionu lidí na jihu země ve Valonsku mluví francouzsky. Oba regiony přitom požívají značnou míru autonomie, která je považována za jedinou možnost, jak udržet dvojjazyčnou zemi pohromadě. Snaha nerozzlobit svého partnera z druhé části země ale často vede k naprosto neúčinnému rozhodování. "Je to noční můra," popisuje Bakker jazykové bariéry mezi státními úřady, které mají na starosti bezpečnost a justici.