První den konference o klimatu: O snižování emisí se čeká boj, vystoupil premiér Sobotka

Paříž - V Paříži se dnes konal první den konference OSN o změnách klimatu, která by měla přinést globální dohodu o postupném snižování emisí skleníkových plynů.

Jejího zahájení se za přísných bezpečnostních podmínek, vynucených nedávnými útoky ve francouzské metropoli, účastnilo na 150 hlav států a vlád včetně českého premiéra Bohuslava Sobotky. Politici ve svých úvodních projevech apelovali na společnou zodpovědnost za budoucnost planety, o konkrétní aspekty dohody se ale pravděpodobně svede tvrdý boj. Rozdíly jsou přitom zejména mezi vyspělými a rozvojovými státy.

Cílem dvoutýdenního zasedání smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu je přijetí nové mezinárodní smlouvy o ochraně klimatu, která má nahradit Kjótský protokol z roku 1997 a která by měla začít platit od roku 2020. Hlavním úkolem je snížit celosvětové emise skleníkových plynů tak, aby se růst průměrné globální teploty udržel pod dvěma stupni Celsia v porovnání s úrovněmi předindustriální éry. Tím by se podle expertů předešlo nevratným změnám klimatu a tragickým důsledkům těchto změn, jako jsou extrémní projevy počasí či stoupající hladina oceánů.

Konference začala minutou ticha za oběti nedávných útoků v Paříži, Bejrútu, Bamaku, Tunisu a Bagdádu. Francouzský prezident François Hollande v úvodním projevu zdůraznil, že boj proti terorismu a proti globálnímu oteplování jsou těsně spojeny. "Na této klimatické konferenci je v sázce mír... Boj proti terorismu a boj proti klimatickým změnám jsou dvě největší globální výzvy, kterým musíme čelit," řekl Hollande. Podle britského premiéra Davida Camerona by se dalo před vnoučaty jen těžko obhájit, kdyby se nepodařilo změnám klimatu zabránit.

Hollande také společně s indickým premiérem Naréndrou Módím oznámili založení "solární aliance", jejímž cílem je zvýšit ve světě podíl "čistých" zdrojů energie. K alianci se připojilo více než 70 zemí světa.

Na zahájení pařížské konference OSN o klimatických změnách, z níž by měla vzejít nová dohoda o snižování emisí skleníkových plynů, dnes vystoupil mimo jiné premiér Bohuslav Sobotka.

Přinášíme plné znění projevu, jak ho poskytl úřad české vlády:

Vážené Excelence, dámy a pánové, vážení delegáti,

v úvodu bych rád vyjádřil upřímné poděkování vládě a lidu hostitelské Francie za přípravu a uspořádání této významné mezinárodní události. Vysoce si vážíme obrovského přínosu a úsilí, kterým Francie podpořila proces klimatického vyjednávání. Obzvlášť si ceníme skutečnosti, že nedávné nesmyslné brutální teroristické útoky neodradily Francii od uspořádání klimatické konference. Hluboce cítíme se všemi, kterých se tragické události dotkly; současně si uvědomujeme, že o to více musíme usilovat o dosažení kýženého výsledku našich jednání. Globální změna klimatu totiž může vyvolat konflikty a eskalovat napětí - tomu musíme nutně předejít.

Dovolte mi také ztotožnit se s vystoupeními, které zde přednesli představitelé ostatních států Evropské unie. Sešli jsme se zde s cílem řešit jednu z nejvýznamnějších hrozeb, kterým svět čelí - změnu klimatu. Je to zásadní výzva současnosti a my všichni musíme spolupracovat, abychom zabezpečili budoucnost svou i našich dětí.

V dnešní době je už zřejmé, že změna klimatu není jen záležitostí životního prostředí, ale nežádoucím způsobem ovlivňuje i mnohé další aspekty našich životů. Ohrožuje naši národní bezpečnost i ekonomickou prosperitu, má negativní dopady na boj proti chudobě i na potravinové zabezpečení, je jednou z příčin migrace. Abychom ochránili a zachránili naši planetu a zachovali využití přírodních zdrojů i pro budoucí generace, musíme odpověď na tuto naléhavou výzvu hledat společně, tady a teď.

Ano - zde v Paříži musíme dojít k souhlasu v podobě ucelené právně závazné smlouvy, která zajistí, aby nárůst průměrné globální teploty nepřekročil dva stupně Celsia ve srovnání s předindustriální úrovní. Součástí této smlouvy musejí být všechny ekonomiky, jak rozvinuté, tak rozvojové, a všichni, kdo výrazně přispívají k produkci emisí skleníkových plynů. Pouze taková univerzální účast v rámci nové smlouvy může zajistit skutečnou změnu současných rostoucích trendů emisí skleníkových plynů, přispívajících ke změně klimatu.

Musíme se též soustředit na účinná adaptační opatření, která mohou snížit nežádoucí dopady změny klimatu a současně přinést užitek životnímu prostředí, společnosti i ekonomice. Proto musí nová smlouva přistoupit k řešení změny klimatu vyváženě, způsobem, který zajistí stejný politický i praktický význam procesu snižování emisí skleníkových plynů i efektivní přizpůsobení se dopadům změny klimatu. Proto je nezbytné, abychom aktivity zaměřené na snižování emisí skleníkových plynů i adaptaci včlenili do národních rozvojových plánů. Pouze tak podpoříme udržitelný rozvoj odolný vůči změně klimatu, jakož i nízkouhlíkový hospodářský růst, a naplníme tak vizi rozvoje světa do roku 2030, kterou jsme přijali v tomto roce v podobě Cílů udržitelného rozvoje na summitu OSN v New Yorku.

Je zřejmé, že tyto kroky si vyžádají nemalé finanční zdroje, technologickou podporu i posílení kapacit - musíme si však uvědomit, že jde o investice do naší budoucnosti.

Tento imperativ má Česká republika na mysli, když odpovědně plní své závazky plynoucí z Úmluvy a z jejího Kjótského protokolu. Naše emise skleníkových plynů byly v roce 2013 o více než 34 procent nižší než v roce 1990. Spolu s Evropskou unií a jejími členskými státy jsme předložili náš vnitrostátně stanovený příspěvek a přijali ambiciózní závazek do roku 2030 dále snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent ve srovnání s rokem 1990.

Ačkoliv primární odpovědnost za přijetí a realizaci klimatických opatření spočívá na národní úrovni, jsme si vědomi nutnosti pomáhat potřebným. Za efektivní nástroj pro nasměrování zdrojů tam, kde je to nejvíce potřeba, především do nejméně rozvinutých zemí a obzvlášť zranitelných států, považujeme Zelený klimatický fond. Tomuto fondu Česká republika poskytla pět milionů dolarů. Dalšími dvěma miliony dolarů jsme podpořili německý program klimatického financování CF Ready.

Chtěl bych vás ujistit, že Česká republika bude pokračovat v poskytování klimatického financování na podporu rozvojových zemí, a to jak bilaterální, tak multilaterální cestou. Současně bude hledat možnosti pro další navýšení těchto zdrojů a posílíme provázanost ochrany klimatu v rozvojových zemích s rozvojovou pomocí, kterou Česká republika poskytuje.

Excelence, dámy a pánové,

cesta k pařížské klimatické konferenci byla dlouhá a komplikovaná, dnešnímu zasedání předcházelo mnoho hodin náročného vyjednávání. Naše práce však ještě nekončí. Svět, který nás pozorně sleduje, naléhavě potřebuje ambiciózní a dlouhodobou právně závaznou smlouvu, vztaženou na všechny smluvní strany Úmluvy. Je naší povinností změnit vizi v realitu.

Děkuji za vaši pozornost.

Související

Andrej Babiš, premiér ČR a předseda hnutí ANO

Babiš hájí Česko: Klimatické závazky dodržujeme. Na rozdíl od jiných...

Česká republika na dnešním klimatickém summitu OSN hovořit nebude, ačkoli dodržuje závazky z pařížské klimatické konference z roku 2015. Dnes to novinářům v newyorském sídle OSN řekl český premiér Andrej Babiš, který poukázal na to, že naopak země, které sliby neplní, dnes prostor ke stanovení dalších klimatických výzev dostaly.

Více souvisejících

Klimatický summit v Paříži (2015) Francie

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Ilustrační foto

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: USA a Írán jednají o mírovém plánu, Modžtaba Chameneí je možná mrtvý

Americký prezident Donald Trump vystoupil s prohlášením, které zásadním způsobem mění pohled na aktuální blízkovýchodní krizi. Podle jeho slov Spojené státy navázaly přímý a intenzivní kontakt s vysoce postaveným představitelem íránského režimu. Hlavním motivem těchto rozhovorů je nalezení cesty k okamžitému ukončení válečného konfliktu, přičemž obě strany údajně projevují silnou vůli k dosažení shody.

před 2 hodinami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Eskalace zrychluje, únikových cest ubývá. Možnosti ukončení války v Íránu se dramaticky zužují

Možnosti Spojených států a Íránu na ukončení válečného konfliktu se s jeho prodlužováním dramaticky zužují. Ačkoliv americký prezident Donald Trump a ministr obrany Pete Hegseth týdny tvrdili, že íránské vojenské kapacity i velení jsou po soustavných útocích v troskách, realita na bojišti vypadá opačně. Eskalace se zrychluje a jasných únikových cest z krize ubývá.

před 4 hodinami

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Kubánská armáda je připravena na případnou americkou agresi, vzkazuje Trumpovi Havana

Náměstek kubánského ministra zahraničí Carlos Fernández de Cossío v neděli důrazně varoval Spojené státy, že armáda jeho ostrovního státu je připravena na případnou americkou agresi. K tomuto prohlášení došlo v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa nadále usiluje o změnu režimu v zemi. V napjatém rozhovoru pro stanici NBC Cossío uvedl, že sice nerozumí důvodům pro případný útok, ale armáda se na tuto možnost v těchto dnech aktivně chystá.

před 5 hodinami

Čerpací stanice

Ceny ropy začaly po Trumpově oznámení prudce klesat

Světové trhy s ropou zažily v pondělí dramatický zvrat. Ceny černého zlata se prudce propadly poté, co americký prezident Donald Trump na sociálních sítích oznámil, že mezi Spojenými státy a Íránem probíhají „velmi dobré a produktivní rozhovory“, které by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu. Přestože Teherán existenci jakéhokoli dialogu vzápětí popřel, trhy na naději na smír reagovaly okamžitě.

před 6 hodinami

Viktor Orbán

WP: Ruští agenti chtěli uskutečnit falešný pokus o atentát na Orbána, aby vyhrál volby

Podle informací, které získal deník The Washington Post, se ruské tajné služby pokoušejí drastickými metodami ovlivnit nadcházející dubnové volby v Maďarsku. Cílem operací je udržet u moci premiéra Viktora Orbána, který je pro Kreml klíčovým spojencem uvnitř NATO i Evropské unie. Ruská civilní rozvědka (SVR) totiž ve svých interních analýzách varuje, že Orbánova popularita v důsledku zhoršující se ekonomické situace prudce klesá a hrozí mu volební porážka.

před 6 hodinami

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura chce zrušit „podraz na občany i firmy“. Koalice předloží návrh na zrušení části poplatků za ČT a Rozhlas

Současná vládní koalice přichází s plánem na výrazné omezení koncesionářských poplatků, které platí domácnosti i firmy České televizi a Českému rozhlasu. Podle nové dohody by se povinnost platit měla zcela zrušit pro několik velkých skupin obyvatel, konkrétně pro zdravotně postižené, děti a nezaopatřené mladé lidi do 26 let. Úleva se má dotknout také firem, přičemž v současnosti jsou od plateb osvobozeny pouze malé podniky do 24 zaměstnanců.

před 7 hodinami

Írán, ilustrační foto

Írán má v ruce mocnou zbraň. Útokem na odsolovací stanice může rozvrátit celý Blízký východ

Hrozba Íránu, že v případě amerického útoku na svou energetickou síť přistoupí k „nevratné destrukci“ vodohospodářské infrastruktury v Perském zálivu, vyvolává v regionu zděšení. Pro pouštní státy, jako jsou Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Katar, Bahrajn, Kuvajt a Omán, představují odsolovací zařízení kritickou civilní i ekonomickou tepnu. Bez nich by život v těchto moderních metropolích postavených uprostřed vyprahlé pustiny nebyl možný.

před 8 hodinami

Prezident Trump

Trump nečekaně ustoupil z ultimáta Íránu. Útoky odložil

Americký prezident Donald Trump nečekaně oznámil odklad plánovaných úderů na íránskou energetickou infrastrukturu o pět dní. Ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social uvedl, že instruoval ministerstvo obrany, aby pozastavilo veškeré letecké útoky na elektrárny a energetické objekty v Íránu. Tento krok podmínil úspěchem probíhajících jednání, která označil za velmi produktivní.

před 9 hodinami

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Rutte věří, že se evropské státy připojí k Trumpově válce proti Íránu

Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil v neděli plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu. V rozhovoru pro pořad „Face the Nation“ na stanici CBS uvedl, že očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Rutte věří, že evropské mocnosti se nakonec ke společnému úsilí připojí, přestože dosud projevovaly značnou zdrženivost.

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Takové počasí historie nepamatuje. Příští rok otřese globálními statistikami, varuje WMO

Podle nejnovější varovné zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) se klimatický systém naší planety nachází v největší nerovnováze v zaznamenané historii. Země v současnosti pohlcuje mnohem více tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru. Tento znepokojivý trend je poháněn především emisemi skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý, jehož koncentrace v atmosféře jsou nyní nejvyšší za poslední nejméně dva miliony let.

před 11 hodinami

Evropský parlament

Politico: Budapešť funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. EU vylučuje Maďarsko z citlivých diskusí

Vztahy mezi Maďarskem a zbytkem Evropské unie narazily na nové dno. Brusel začal výrazně omezovat tok důvěrných informací směrem k Budapešti kvůli rostoucím obavám, že vláda Viktora Orbána funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. Podle diplomatických zdrojů se citlivé záležitosti stále častěji projednávají v menších skupinách států, ze kterých je Maďarsko záměrně vynecháváno.

před 11 hodinami

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

IEA: Situace na světových energetických trzích překonává největší krize moderní historie

Situace na světových energetických trzích dosáhla kritického bodu a podle šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola svými dopady překonává největší krize moderní historie. Současný konflikt v Íránu, doprovázený bombardováním a uzavřením strategického Hormuzského průlivu, v sobě kombinuje ničivou sílu obou ropných šoků ze 70. let i následků ruské invaze na Ukrajinu. Birol v pondělí v Canbeře varoval, že světoví lídři zpočátku podcenili hloubku problémů, které tato destabilizace přinese.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv

Světová ekonomika čelí vážné hrozbě v důsledku prodlužujícího se konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle analytiků a představitelů energetických organizací se spotřebitelé po celém světě musí připravit na výrazné zdražování potravin, pohonných hmot i cestování. Tato krize zasahuje dodavatelské řetězce napříč všemi odvětvími, protože energie je základním vstupem pro veškerou produkci a dopravu.

před 13 hodinami

včera

včera

včera

včera

Atletika, ilustrační fotografie.

Česko má po osmi letech medaili z halového MS. Lurdes Gloria Manuel ovládla čtvrtku

Česká výprava atletů se konečně dočkala medaile z halového světového šampionátu. V sobotu se o ni v polské Toruni postarala čtvrtkařka Lordes Gloria Manuel, která si navíc doběhla pro tu nejcennější z nich, když závod na 400 metrů ovládla osobním rekordem, tedy v čase 50,76 sekundy. Jedná se tak pro ni o první výrazný seniorský úspěch, kterým tak navázala na svůj titul juniorské mistryně světa.

včera

Smrtelná nehoda ve středních Čechách. Zasahoval vrtulník

Tragické následky má nedělní nehoda na Kolínsku ve středních Čechách. Jeden člověk nepřežil havárii osobního auta, další dva lidé utrpěli zranění. Příčina události je předmětem vyšetřování. Na místě zasahovaly všechny složky integrovaného záchranného systému. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy