Paříž - Premiér Bohuslav Sobotka dnes na klimatické konferenci OSN v Paříži označil změnu klimatu za jednu z nejvýznamnějších hrozeb, kterým svět čelí.
Potvrdil rovněž závazek do roku 2030 dále snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent ve srovnání s rokem 1990 a zdůraznil nutnost finanční pomoci nejméně rozvinutým zemím.
"Je to zásadní výzva současnosti a my všichni musíme spolupracovat, abychom zabezpečili budoucnost svou i našich dětí," řekl premiér k hrozbě globálního oteplování.
Součástí nové smlouvy, která zajistí, že nárůst průměrné globální teploty nepřekročí dva stupně Celsia ve srovnání s předindustriální úrovní, musí být podle Sobotky všechny ekonomiky, jak rozvinuté, tak rozvojové. "Pouze taková univerzální účast v rámci nové smlouvy může zajistit skutečnou změnu současných rostoucích trendů emisí skleníkových plynů, přispívajících ke změně klimatu," zdůraznil Sobotka.
Upozornil však na to, že tyto kroky si sice vyžádají nemalé finanční zdroje, ale jde o investice do budoucnosti. "Tento imperativ má Česká republika na mysli, když odpovědně plní své závazky plynoucí z Úmluvy a z jejího Kjótského protokolu. Naše emise skleníkových plynů byly v roce 2013 o více než 34 procent nižší než v roce 1990," připomněl Sobotka.
Česká republika si je podle něj také vědoma nutnosti pomáhat potřebným a nejméně rozvinutým a obzvlášť zranitelným zemím, k čemuž slouží Zelený klimatický fond. Tomuto fondu Česká republika poskytla 5,3 milionu dolarů (přes 135 milionu korun).
Související
Sliby, chyby? Sobotkovský obrat premiéra Fialy je výrazem odpovědnosti
ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš
Bohuslav Sobotka , Klimatický summit v Paříži (2015)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
CNN: Americká armáda může zaútočit na Írán už o víkendu
před 2 hodinami
Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen na doživotí
před 2 hodinami
Trump pochválil Macinku za ostudný střet s Clintonovou
před 4 hodinami
Počasí o víkendu: Silné mrazy vystřídá výrazné oteplení
včera
OBRAZEM: Olympijská atmosféra v Miláně
včera
Vyvolávají sociální sítě závislost u dětí záměrně? Zuckerberg poprvé v historii skončil před soudem
včera
Česká ženská biatlonová štafeta bojovala o nečekanou medaili. Přišla o ni v posledním úseku
včera
Do čtvrtfinále olympijského hokejového turnaje postoupily Německo, Švýcarsko a Švédsko
včera
Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center
včera
Češi byli blízko nečekanému postupu do semifinále. S hvězdnou Kanadou prohráli až v prodloužení
včera
Metnar podpořil snížení hranice trestní odpovědnosti
včera
Rusko chce diktovat, které země mohou být v NATO
včera
Psychiatrickou léčebnu v Bohnicích zachvátil tragický požár. Jedna osoba zemřela
včera
Jsou na stejném seznamu jako teroristé. Soudci ICC přišli o kreditní karty i Google účty
včera
Počet žraločích útoků vzrostl. Na počty úmrtí po zásahu bleskem ale ani zdaleka nemají
včera
Maďarsko a Slovensko se naléhavě obrací na EK. Chtějí výjimku z nákupu ruské ropy
včera
Rozhovory v Ženevě skočily. Hraje se o to, na koho Bílý dům svalí vinu za kolaps, ne o mír, tvrdí experti
včera
Slovensko kvůli zastavení dodávek z Ruska vyhlásilo stav ropné nouze. Stoplo vývoz nafty na Ukrajinu
včera
Schillerová představila podrobný koncept systému EET 2.0
včera
Evropa volá po jaderných zbraních stále víc. Další země nabídla své území k jejich umístění
Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna prohlásil, že jeho země je otevřená možnosti umístit na svém území jaderné zbraně spojenců, pokud to Severoatlantická aliance vyhodnotí jako nezbytné. V rozhovoru pro stanici ERR zdůraznil, že Evropa by neměla vylučovat nadnárodní jaderné odstrašování v rámci NATO. Tallinn podle něj nemá žádnou doktrínu, která by rozmístění těchto zbraní v souladu s obrannými plány aliance zakazovala.
Zdroj: Libor Novák