Změna klimatu? Podle Sobotky jedna z největších hrozeb

Potvrdil rovněž závazek do roku 2030 dále snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent ve srovnání s rokem 1990 a zdůraznil nutnost finanční pomoci nejméně rozvinutým zemím.

"Je to zásadní výzva současnosti a my všichni musíme spolupracovat, abychom zabezpečili budoucnost svou i našich dětí," řekl premiér k hrozbě globálního oteplování.

Součástí nové smlouvy, která zajistí, že nárůst průměrné globální teploty nepřekročí dva stupně Celsia ve srovnání s předindustriální úrovní, musí být podle Sobotky všechny ekonomiky, jak rozvinuté, tak rozvojové. "Pouze taková univerzální účast v rámci nové smlouvy může zajistit skutečnou změnu současných rostoucích trendů emisí skleníkových plynů, přispívajících ke změně klimatu," zdůraznil Sobotka.

Upozornil však na to, že tyto kroky si sice vyžádají nemalé finanční zdroje, ale jde o investice do budoucnosti. "Tento imperativ má Česká republika na mysli, když odpovědně plní své závazky plynoucí z Úmluvy a z jejího Kjótského protokolu. Naše emise skleníkových plynů byly v roce 2013 o více než 34 procent nižší než v roce 1990," připomněl Sobotka.

Česká republika si je podle něj také vědoma nutnosti pomáhat potřebným a nejméně rozvinutým a obzvlášť zranitelným zemím, k čemuž slouží Zelený klimatický fond. Tomuto fondu Česká republika poskytla 5,3 milionu dolarů (přes 135 milionu korun).