Německo se dosud přímé válce s IS vyhýbalo. Proč ten obrat? Analytik nabízí odpověď

"Německo se dosud na Blízkém východě snažilo držet mimo ozbrojený konflikt a hrát svou nejoblíbenější roli, tedy zprostředkovávat vyjednávání," řekl Mölling agentuře ČTK.

"S jiným zapojením, totiž s vojenskou intervencí, jsme zatím nasbírali špatné zkušenosti. I proto se někteří politici staví k nasazení armády zdrženlivě," uvedl a připomněl válku v Afghánistánu, kde Německo přišlo o několik desítek vojáků.

Situace se podle Möllinga změnila po teroristických útocích v Paříži. "Německu začalo být jasné, že musí ukázat solidaritu s Francií," řekl. "Podle mě nikdo v Berlíně nevěří, že se vojensky podaří vyřešit problém s IS během jednoho nebo dvou let," doplnil.

Podle něj však bude snadnější získat pro vojenské angažmá v Sýrii podporu veřejnosti, než tomu bylo u války v Afghánistánu. "Německo se nesnaží být v první linii. Nabízíme něco, co by se dalo označit za defenzivní opatření, tedy průzkum terénu a logistickou podporu. Lidé to tady přijmou spíš než přímé zapojení do bojů," řekl Mölling.

Navíc si Němci u Sýrie více uvědomují, že se tamní konflikt týká i jich samotných, protože ze Sýrie přichází většina ze stovek tisíc uprchlíků mířících do Německa.