Klimatický summit: Závěřečná dohoda byla schválena, cílem je držet oteplování pod dvěma stupni

Fabius dnes dopoledne při emotivním vystoupení delegátům klimatické konference OSN představil závěrečný návrh nové dohody. Klíčovým bodem je snaha udržet oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně.

„Nevidím žádné námitky. Dohoda je přijata," prohlásil dnes v půl osmé večer francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius. Jeho oznámení o konsensuálním přijetí textu bylo v jednacím sále na pařížském výstavišti Le Bourget přivítáno bouřlivým potleskem. 

Důvěru mezi zeměmi má zajistit vyšší průhlednost při informování a také každých pět let prováděné společné hodnocení dosažených výsledků. „Umožní nám to reagovat, pokud se bude naše odpověď ukazovat jako nedostatečná," řekl Fabius. Závazky jednotlivých států, které ovšem nejspíš nebudou přímo součástí finální dohody, mají být také každých pět let prověřovány a posilovány.

Sto miliard dolarů ročně z veřejných i soukromých peněz, kterými mají rozvinuté státy po roce 2020 pomáhat zemím rozvojovým, bude podle něj pokládáno za spodní hranici. Do deseti let by měla být dohodnuta nová, vyšší částka.

Rozvinuté země se snažily zapojit do financování státy jako Čína nebo Indie, které jsou sice podle definice stále rozvojové, avšak mají rozhodně více možností než třeba chudé africké země. Dnes představený návrh ale jen uvádí, že finančně by měli pomáhat ti, kdo "jsou v pozici tak učinit".

Udržení míry oteplování co nejblíže k 1,5 stupni Celsia na konci století umožní podle Fabiuse výrazně snížit rizika spojená s globálním oteplováním. "Snižování emisí skleníkových plynů se stává věcí všech," podotkl ministr.

Dohoda je podle něj dostatečně „diferencovaná, spravedlivá, vyvážená, dynamická i právně závazná". „Uznává prvky klimatické spravednosti a zohleďnuje různou odpovědnost zemí," uvedl francouzský ministr. K přijetí návrhu vyzval v pařížském Le Bourget zástupce 196 zemí také francouzský prezident Francois Hollande.

Ten při své řeči zmínil teroristrické útoky, ke kterým došlo v Paříži před měsícem. Dnešek může být Hollandea historickým dnem. Delegáti podle něj musí pochopit, že mají možnost změnit svět. Za svoje slova sy vysloužil aplaus ve stoje.

Také generální tajemník OSN Pan Ki-Mun označil návrh dohody o klimatu za historický dokument na cestě k nízkouhlíkové budoucnosti. Také podle něj je třeba udělat poslední krok a dohodu potvrdit. Text samotný ovšem ještě delegace k dispozici nedostaly.

Český ministr životního prostředí Richard Brabec soudí, že dohoda je blízká očekáváním EU. „Historicky poprvé se největší světoví emitenti (skleníkových plynů) přihlásili k nějaké své odpovědnosti. To je klíčová zpráva. Evropa a několik dalších států už v tom nebude sama. Pro mne je to určitý zlom," řekl Brabec ČTK krátce po Fabiusově vystoupení.

"Pokud bude tento návrh dohody schválen, znamená to na jednu stranu nečekaný posun - shodu na nutnosti udržet oteplování planety na bezpečnější úrovni výrazně pod dvěma stupni Celsia, ideálně na hranici 1,5 stupně. Dohoda ale postrádá jasně definované kroky, jak ambiciózního cíle dosáhnout. To je domácí úkol pro politiky, který si z Paříže odvážejí," komentuje předběžné výsledky Frantiišek Marčík z analytického centra Glopolis.

"V oblasti financování nenavrhuje dohoda žádný zásadní posun. Závazky rozvinutých zemí zůstávají víceméně na stejné výši, od roku 2020 by měly financovat opatření v rozvojových zemich v objemu nejméně 100 miliard dolarů ročně. Pozitivní je navrhované zveřejňování finančních závazků jednotlivých zemí a jejich dvouletá aktualizace. Díky konferenci v Paříži má Zelený klimatický fond (GCF) k dispozici více peněz na aktuální projekty, nicméně i tak jde zatím jen o 6,5 miliard USD," komentuje přímo z místa Hugo Charvát z Centra pro dopravu a energetiku.

„Navržená dohoda je - přes všechny nedostatky - průlomová a bude znamenat, že i česká ekonomika se bude muset nasměřovat na postupné ukončení závislosti na fosilních palivech. Konkrétně Sobotkova vláda musí bezodkladné schválit a v Parlamentu prosadit antifosilní zákon, který udá závazné tempo snižování spotřeby fosilních paliv a umožní současné i budoucím vládám přijímat jednotlivá účinná a ekonomicky přínosná opatření," popisuje praktický dopad návrhu dohody pro Českou republiku Jiří Koželouh z Hnutí DUHA.

Dohoda, která má po ratifikaci od roku 2020 nahradit kjótský protokol, je výsledkem jednání pařížské konference OSN o ochraně klimatu. Zástupci 196 zemí text po odkladech schválili dnes večer.