Mají informovat, ne kritizovat. Polsko chce zestátnit veřejnoprávní média

Norma počítá rovněž s možností masového propouštění dosavadních zaměstnanců či se zřízením nového kontrolního orgánu.

Dosud veřejnoprávní televize, rozhlas, agentura i 17 regionálních rozhlasových stanic se podle připraveného návrhu stanou státními podniky. Vedle dosavadního problémového financování pomocí neefektivně vybíraných koncesionářských poplatků a reklamy se tím otevře cesta k platbám ze státního rozpočtu, které učiní média přímo závislými na vládě.

Na činnost médií bude dohlížet nová Rada národních médií, z jejíchž pěti členů jmenuje Sejm a prezident po dvou, posledního pak druhá parlamentní komora Senát. Předseda rady jmenovaný maršálkem Sejmu bude rozhodovat o obsazení funkcí ředitelů státních médií, kteří budou zároveň jejich šéfredaktory.

Návrh, který polská média překřtila na "velký mediální zákon", navazuje na narychlo přijatou "malou mediální novelu", která dala ministrovi státního pokladu pravomoc přímo jmenovat členy správních a dozorčích rad médií, až dosud vybírané na základě veřejných konkurzů.

Nový návrh politický vliv na fungování médií výrazně posiluje, když stanovuje například i náplň jejich činnosti. Státní média budou mít povinnost publikovat prohlášení či zprávy o činnosti prezidenta, premiéra obou komor parlamentu či dalších státních orgánů. Zatímco posláním agentury PAP bude "získávání spolehlivých, objektivních a vyvážených informací z domova i ze světa a jejich poskytování odběratelům", televize a rozhlas budou konzervativní vládou pověřeny podrobnějšími úkoly. Patří mezi ně "kultivování národních tradic a vlasteneckých hodnot" či "respektování křesťanského systému hodnot".

Vládní poslanci nijak nezastírají, že chtějí dostat média pod kontrolu, neboť prý je jejich úkolem informovat a nikoli kritizovat činnost státních orgánů.