Ztratí Polsko hlasovací právo v EU? Brusel spustil první fázi nového mechanismu

Brusel - Evropská komise dnes projednávala situaci v Polsku, kde nová vláda v poslední době přijala několik sporných zákonů. Brusel bude pozorně sledovat stav právního státu v Polsku.

Dnes spuštěný formální postup teoreticky může vést až k omezení hlasovacích práv Polska v unii. První fází mechanismu, ustaveného v roce 2014 a nyní použitého vůbec poprvé, je "zhodnocení situace". Až pak bude možné proceduru uzavřít, či posunout do další etapy, kdy komise zemi doporučuje, jak postupovat. Situací Polska se na žádost Varšavy zabývají také právníci štrasburské Rady Evropy,

Mluvčí polské vlády Rafal Bochenek dnešní rozhodnutí EK označil za "standardní proceduru". "Je to jen průzkumná akce vzešlá ze spekulací, které se objevily v západní Evropě. Komise prostě jen chce získat více informací o tom, co se děje v Polsku," řekl Bochenek podle agentury Reuters. Podobný názor dnes vyslovil ještě před zasedáním EK její předseda Jean-Claude Juncker v telefonickém rozhovoru s polskou premiérkou Beatou Szydlovou. Podle polského ministerstva zahraničí ji ujistil, že to je rutinní procedura, aby se komise zorientovala ve změnách v Polsku.

Zdroj: YouTube

Také eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová považuje situaci v Polsku za varující ve chvíli, kdy není plněno rozhodnutí ústavního soudu a navrhované změny mohou negativně ovlivnit jeho fungování. "Myslím, že je velmi na místě, že se na to polské vlády ptáme," podotkla Jourová.

V nyní začínajícím dialogu se podle ní komise bude ptát také na další záměry polské vlády, tedy na změny ve státní službě, chystaný mediální zákon a některé další otázky.

"V březnu budeme znova diskutovat o tom, jak ta situace vypadá," podotkla. Další fáze řízení - ve chvíli, kdy by podle komise v polské situaci nalezla dlouhodobé porušování zásad právního státu - by ale podle Jourové přišla až po "objektivním, na faktech stojícím a bez předsudků a ideologizace" vypracovaném zhodnocení právních aspektů situace.

Místopředseda komise Frans Timmermans zdůraznil, že nynější postup byl zvolen ve světle nyní dostupných informací o situaci v Polsku. "Závazná rozhodnutí Ústavního soudu nejsou respektována. To je podle mne v každém právním státě velmi vážná věc," poznamenal. "Jsem přesvědčen, že dialog bude možné vést a těším se na něj," prohlásil Timmermans a odmítl, že by postup nějak souvisel s polskou vnitropolitickou situací.

Timmermans dnes opakovaně zdůrazňoval, že celá procedura je kooperativní a vše se tedy odehrává ve spolupráci komise - jako strážce unijních smluv - a polské vlády.

Kroky nové polské vlády konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), která rychle mění dosud platná pravidla a podle opozice si především upevňuje vlastní moc v soudnictví a médiích, vzbudily pozornost členů komise už v závěru loňského roku.

V závěru nyní spuštěné procedury by musely členské země EU jednomyslně rozhodnout, že Varšava soustavně a dlouhodobě porušuje základní evropské hodnoty.

Související

Donald Tusk

Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk

Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.
Wladyslaw Kosiniak-Kamysz

Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie

Polský vicepremiér a ministr národní obrany Władysław Kosiniak-Kamysz v pořadu Gość Wydarzeń na stanici Polsat News prohlásil, že Polsko nebude souhlasit se vstupem Ukrajiny do Evropské unie, pokud Kyjev nepřestane oslavovat Organizaci ukrajinských nacionalistů (OUN) a Ukrajinskou povstaleckou armádu (UPA) včetně Stepana Bandery. Kosiniak-Kamysz upozornil, že pokud Ukrajina bude tyto organizace nadále využívat jako národní symboly, narazí v procesu evropské integrace na zásadní překážky.

Více souvisejících

Polsko EU (Evropská unie) evropská komise

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Pete Hegseth

Pentagon zavede screening testosteronu u vojáků, oznámil Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth představil nový plán zaměřený na kontrolu hladiny hormonů u vojáků. Ministerstvo obrany zavede program screeningu nedostatku testosteronu pro příslušníky armády starší třiceti let. Cílem této iniciativy je zajistit, aby měli vojáci optimální hladinu tohoto hormonu pro podávání nejlepších možných výkonů. Hegseth to oznámil ve videu, které zveřejnil na sociální síti X.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norsku se ulevilo. Korunní princeznu konečně pustili z nemocnice

Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.

před 3 hodinami

Petr Pavel

Prezident Pavel by Turkovu rezignaci považoval za správný postup

Poslanec Filip Turek (Motoristé) by měl rezignovat na funkci vládního zmocněnce, pokud se potvrdí jeho vina v případu pondělní nehody v centru Prahy, míní prezident Petr Pavel. Turek již připustil svůj úplný konec ve funkci po ukončení policejního vyšetřování. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Garri Kasparov, foto: Frank Hoppe

Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu

Ruský opoziční aktivista a bývalý šachový šampion Garri Kasparov varoval, že Vladimir Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu a po zářijových parlamentních volbách v Rusku se spíše pokusí o další eskalaci konfliktu. Toto vyjádření podle webu Politico přichází v době, kdy Ukrajina zintenzivňuje své útoky na ruskou armádní logistiku a energetickou infrastrukturu. 

před 5 hodinami

Evropský parlament

EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku

Evropská unie se dohodla na prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky až do roku 2028, nově z ní však vyloučí muže v branném věku. Podle středečního tiskového prohlášení Rady EU bude s ohledem na vyvíjející se obranné potřeby Ukrajiny dočasná ochrana napříště poskytována pouze těm žadatelům, kteří splňují své vojenské povinnosti vůči své vlasti. Toto nové omezení se nicméně nebude vztahovat na osoby, které již status dočasné ochrany v unijních zemích legálně využívají. Dotkne se výhradně nových žadatelů.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.

před 8 hodinami

Aktualizováno před 9 hodinami

před 9 hodinami

Édouard Philippe

Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou

Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy