Masová migrace nejde zastavit, svět osídlí Evropu, dopadneme špatně, píše prestižní deník

Migrační vlna, jejíž existenci Evropa pociťuje nejvíce v posledních dvou letech, má za následek příval více než milionu uprchlíků během roku 2015. Krizi nejvíce živí situace na Blízkém východě a v Africe, podle deníku ale vyřešení těchto konfliktů uprchlíky na cestě do Evropy nezastaví.

Evropa je starý a bohatý kontinent, jehož obyvatelstvo stárne a stagnuje. Podle deníku je právě tento fakt jedním z důvodů, kvůli kterým se řada lidí z méně rozvinutých zemí vydává na cestu k nám. Jednoduše zde totiž dochází k porovnání mezi životem v chudších zemích a v, očima uprchlíků, bohatší Evropě.

Z historického hlediska tvořili Evropané kolem roku 1900 25 procent světové populace. Dnes je to "pouhých" sedm procent a v porovnání se zbytkem světa číslo nadále klesá. Naopak například v Africe bude podle údajů OSN do roku 2050 zhruba 2,5 miliardy obyvatel.Oproti africkému kontinentu a Blízkému východu ale Evropa co do počtu obyvatel neroste, čímž se stává pro uprchlíky lákavá.

Odveta za kolonizaci

Deník také uvádí, že vlna podobná té dnešní uprchlické není v minulosti ničím výjimečný. V době kolonizace Evropané osidlovali zbytek světa a domordci, například v Africe nebo Severní Americe, byli často zabíjeni. Jejich místo během kolonizace zaujali členové evropských rodin, za nimiž následně přišli další příbuzní. Situace ne nepodobná té dnešní.

Svůj podíl má na současné krizi i nárust moderních technologií. Deník uvádí, že v čase facebooku a chytrých telefonů se zdá každý kousek světa relativně blízko, a podobne i pro migranty Evropa. Ta je navíc relativně multikulturní a v řadě evropských zemí během posledních desítek let narostl počet národnostních a rasových menšin.

Evropská unie by nyní podle deníku měla jasně určit, kteří migranti mohou zažádat o azyl amohou být přijati, a kteří budou navráceni zpět do zemí původu. To ale z několika důvodů nebude v blízké době možné.

Migrační vlna bude pokračovat

Zaprvé se počet zemí, které jsou postiženy válkou nebo vážnou krizí, bude nadále zvyšovat. Zadruhé, většina ekonomických migrantů nikdy skutečně neopustí Evropu a budou muset být deportováni. Třetím aspektem je podle deníku fakt, že jakmile se někde usadí přistěhovalecká rodina či obec, automaticky se stává lákadlem pro další vlny migrantů. Evropa se tak jen horko těžko bude zbavovat pozice atraktivní destinace pro chudé lidi z celého světa.

Financial Times uvádí, že jednou z možných reakcí Evropy je připustit, že migrace je nezbytná a plně ji přijmout. Evropské zadlužené ekonomiky totiž potřebují příliv mladých lidí a novou dynamiku. Nelze ale prý tvrdit, že všichni migranti musejí převzít evropské myšení a pravidla.

Nikdy se tak zřejmě nestane už jen proto, že řada současných hodnot je relativně nová a například rovnoprávnost mezi pohlavými nebo práva homosexuálů se podařila prosadit až v posledních desetiletích, a to ne ve všech zemích a odvětvích. Mnozí přistěhovalci z Blízkého východu a Afriky ale přicházejí s mnohem konzervativnějšími postoji, které mohou časem nahradit či vytlačit ty evropské.