Londýn – Komentátor deníku Financial Times Philip Stephens se ve svém textu zabývá srovnáváním Polska a Maďarska. Přestože jsou podle něj obě země srovnatelné například v tíhnutí k autoritářství, mezi oběma členy EU je přesto několik rozdílů.
Polsko se podle komentátora stává novým Maďarskem, přesto je autokratický maďarský premiér Viktor Orbán spíše obtížnou nepříjemností, zatímco Polsko je důležitým geopolitickým hráčem kontinentu.
Přílic uprchlíků mířícich do Evropy podle něj rozdmýchal plameny politiky identity. Připomíná, že Maďarsko ani Polsko nejsou ve svém odmitavém přístupu migrantl jediní, sekundují jim i další postkomunistické země. Politické elity „staré Ecfropy pak naopak mají spoustu práce se zastavováním protiimigrantského populismu.
„Politika strachu je současně zkreslující a nakažlivá. Jen málo lidí by řeklo, že neonacisté, kteří terorizovali tento týden části Lipska, mluvili za německý lid. Přesto novoroční útoky v Kolíně nad Rýnem vedly k rozsáhlému šíření klišé o syrských a iráckých uprchlících. Ne, všichni nejsou zločinci, kteří znásilňují," uvádí Stephens.
Německá kancléřka Angela Merkelová se podle něj v minulém roce ukázala jako odvážná obhájkyně otevřené liberální Evropy. Tu přitom všichni ještě před nedávnem považovali za samozřejmost. Merkelová si podle něj uvědomuje, kam až může vést, když se obětní beránci hledají podle etnika – ale kvůli své snaze se dostala do politických problémů.
„Ambice nové vlády v Polsku jdou dál, než je zajištění etnické a konfesní homogenity národa proti údajným muslimským hordám. Pod vedením ultrakonzervativního Jaroslawa Kaczyńského (premiérka Beata Szydlová má jen nabídnout přívětivější tvář) strana Právo a spravedlnost (PiS) ovládla státní média, justiční systém a ústavní soud. Jak se často autoritářům stává, demokracii předefinovali jako vůli většiny," myslí si komentátot listu Financial Times.
A právě tady je možné hledat paralelu s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, obdivovatelem Putina, který útokem na kontrolní mechanismy postkomunistické demokracie ve své zemi dal svým způsobem příklad. A to vše je ještě doplněno nestoudnou xenofobií, přehlížením vlády práva, státem řízené ekonomice a podmínkám vhodným pro bujení antisemitismu.
Jernže v Polsku je prý situace vážnější. Jde totiž o šestou největší ekonomiku a klíčového člena EU i NATO. Německo Varšavu považovalo za přirozeného spojence, po konci komunismu to přece byla úspěšná tržní ekonomika a maják demokracie. Dokonce se prý mluvilo o tom, že kdyby došlo k brexitu, tedy odchodu Velké Británie z EU, mohlo by ho Polsko nahradit jako strategický partner Berlína.
I ve chvíli, kdy Právo a spravedlnost vyhrálo volby, asi nikdo nečekal, že bude polská vláda v reakci na kritiku autoritářských sklonů ve Varšavě vyvolávat duchy nacismu. Polsko nejde slepě v maďarských stopách. Jako největší příjemce evropských dotací se chce vyhnout chybě Budapešti a nechce odradit soukromé zahraniční investory. Jakkoli Viktor Orbán běžně odsuzuje Brusel, je závislý na unijních dávkách.
Orbán se netají svými dobrými vztahy s Putinem, ale Kaczyński považuje Moskvu za hrozbu. „Tlačí na NATO, aby zřídilo v Polsku stálé základny, aby odradily Putinův revanšismus. Nikdo si zde zřejmě nevšiml ironie: atlantická aliance byla založena jako strážce liberální verze demokracie, o níž Kaczyński tvrdí, že jí pohrdá," poukazuje na ironickou situaci Stephens.
PiS se podle něj snaží dokončit to, co považuje za nedokončený politický úkol z konce studené války. Jenže EU má jistá pravidla a partneři Polska mohou legitimně zvažovat, zda koncentrace moci v rukou vládnoucí strany odpovídá testu politického pluralismu.
Varšava by ale podle něj neměla by se podceňovat váha veřejného odsudku. Washington již dal najevo obavy. A jen těžko lze najít, co by Varšava získala z trvalé roztržky s Německem. Ať se to Polsku líbí nebo ne, jeho prosperita a bezpečnost je svázána s liberálně naladěnými spojenci.
„Vůdci jako Viktor Orbán a Jaroslaw Kaczyński si zjevně nevšimli další ironie. I když brojí proti cizím, dál na západě jsou lidé, kteří se nyní ptají, zda rozšíření EU byl tak dobrý nápad. Nemusíte se příliš snažit, abyste narazili na nostalgii po starém evropském "jádru" stejně naladěných demokracií. Výmluvné je zřejmě i to, že když krajně pravicoví populisté v Británii démonizují imigranty, tak nemyslí Syřany, ale Rumuny, Bulhary a, ano, Maďary a Poláky," rýpnul si komentátor.
Související
Tusk: Polské bezpečnostní složky zmařily ruský atentát na amerického občana ve Varšavě
Armáda byla připravena ruskou raketu sestřelit, prohlásil Tusk
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí dnes: V Česku hrozí velmi intenzivní bouřky
včera
Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny
včera
Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze
včera
U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce
včera
Česko čeká zatmění Měsíce. Bude výrazné, lákají astronomové
včera
Írán pohrozil útokem na Bulharsko
včera
Zemřel Ratko Mladić. "Bosenský řezník" byl jedním z největších válečných zločinců 20. století
včera
Norský král Harald je hospitalizován ve vážném stavu. Rodina se sjíždí do nemocnice, politici ruší program
včera
Soud v USA stanovil datum zahájení procesu se strůjci 11. září
včera
Počasí: Meteorologové vydali varování před silnými bouřkami
včera
Rusko kvůli střelám Storm Shadow vyhrožuje Británii údery na vojenské cíle
včera
Trump posílá k Íránu další letadlovou loď. Finanční síla USA vede zemi k velkému vítězství nad Íránem, tvrdí
včera
Po katastrofě v Nepálu se pohřešuje 1500 lidí. Počet mrtvých roste
včera
Politico: Šéf CIA letěl do Moskvy, aby Rusko varoval
včera
Počasí se první zářijový týden ochladí, místy i zaprší
26. srpna 2026 22:31
Írán zařadil na seznam nepřátelských vojenských cílů rádio sídlící v Praze
26. srpna 2026 21:46
Maďarsko poprvé oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Vyjádřilo plnou podporu Ukrajině
26. srpna 2026 20:32
Spoj každých 15 minut? Eurotunel pod Lamanšským průlivem čeká vlaková revoluce
26. srpna 2026 19:19
Záběry, ze kterých mrazí. Lidé neměli šanci, voda brala mosty, domy i auta, mrtvých mohou být stovky
26. srpna 2026 18:05
Meta zaplatí pokutu 17 miliard dolarů. Facebook a Instagram čekají stěžejní změny
Společnost Meta souhlasila s rozsáhlými změnami svých sociálních sítí Facebook a Instagram a se zaplacením až 17 miliard dolarů. Dohodou tak ukončila soudní spor s desítkami amerických států, které ji obviňovaly z vědomého vytváření závislosti u dětí a jejich poškozování. K vyrovnání došlo v probíhajícím procesu v Kalifornii necelý týden od jeho zahájení.
Zdroj: Libor Novák