Londýn – Komentátor deníku Financial Times Philip Stephens se ve svém textu zabývá srovnáváním Polska a Maďarska. Přestože jsou podle něj obě země srovnatelné například v tíhnutí k autoritářství, mezi oběma členy EU je přesto několik rozdílů.
Polsko se podle komentátora stává novým Maďarskem, přesto je autokratický maďarský premiér Viktor Orbán spíše obtížnou nepříjemností, zatímco Polsko je důležitým geopolitickým hráčem kontinentu.
Přílic uprchlíků mířícich do Evropy podle něj rozdmýchal plameny politiky identity. Připomíná, že Maďarsko ani Polsko nejsou ve svém odmitavém přístupu migrantl jediní, sekundují jim i další postkomunistické země. Politické elity „staré Ecfropy pak naopak mají spoustu práce se zastavováním protiimigrantského populismu.
„Politika strachu je současně zkreslující a nakažlivá. Jen málo lidí by řeklo, že neonacisté, kteří terorizovali tento týden části Lipska, mluvili za německý lid. Přesto novoroční útoky v Kolíně nad Rýnem vedly k rozsáhlému šíření klišé o syrských a iráckých uprchlících. Ne, všichni nejsou zločinci, kteří znásilňují," uvádí Stephens.
Německá kancléřka Angela Merkelová se podle něj v minulém roce ukázala jako odvážná obhájkyně otevřené liberální Evropy. Tu přitom všichni ještě před nedávnem považovali za samozřejmost. Merkelová si podle něj uvědomuje, kam až může vést, když se obětní beránci hledají podle etnika – ale kvůli své snaze se dostala do politických problémů.
„Ambice nové vlády v Polsku jdou dál, než je zajištění etnické a konfesní homogenity národa proti údajným muslimským hordám. Pod vedením ultrakonzervativního Jaroslawa Kaczyńského (premiérka Beata Szydlová má jen nabídnout přívětivější tvář) strana Právo a spravedlnost (PiS) ovládla státní média, justiční systém a ústavní soud. Jak se často autoritářům stává, demokracii předefinovali jako vůli většiny," myslí si komentátot listu Financial Times.
A právě tady je možné hledat paralelu s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, obdivovatelem Putina, který útokem na kontrolní mechanismy postkomunistické demokracie ve své zemi dal svým způsobem příklad. A to vše je ještě doplněno nestoudnou xenofobií, přehlížením vlády práva, státem řízené ekonomice a podmínkám vhodným pro bujení antisemitismu.
Jernže v Polsku je prý situace vážnější. Jde totiž o šestou největší ekonomiku a klíčového člena EU i NATO. Německo Varšavu považovalo za přirozeného spojence, po konci komunismu to přece byla úspěšná tržní ekonomika a maják demokracie. Dokonce se prý mluvilo o tom, že kdyby došlo k brexitu, tedy odchodu Velké Británie z EU, mohlo by ho Polsko nahradit jako strategický partner Berlína.
I ve chvíli, kdy Právo a spravedlnost vyhrálo volby, asi nikdo nečekal, že bude polská vláda v reakci na kritiku autoritářských sklonů ve Varšavě vyvolávat duchy nacismu. Polsko nejde slepě v maďarských stopách. Jako největší příjemce evropských dotací se chce vyhnout chybě Budapešti a nechce odradit soukromé zahraniční investory. Jakkoli Viktor Orbán běžně odsuzuje Brusel, je závislý na unijních dávkách.
Orbán se netají svými dobrými vztahy s Putinem, ale Kaczyński považuje Moskvu za hrozbu. „Tlačí na NATO, aby zřídilo v Polsku stálé základny, aby odradily Putinův revanšismus. Nikdo si zde zřejmě nevšiml ironie: atlantická aliance byla založena jako strážce liberální verze demokracie, o níž Kaczyński tvrdí, že jí pohrdá," poukazuje na ironickou situaci Stephens.
PiS se podle něj snaží dokončit to, co považuje za nedokončený politický úkol z konce studené války. Jenže EU má jistá pravidla a partneři Polska mohou legitimně zvažovat, zda koncentrace moci v rukou vládnoucí strany odpovídá testu politického pluralismu.
Varšava by ale podle něj neměla by se podceňovat váha veřejného odsudku. Washington již dal najevo obavy. A jen těžko lze najít, co by Varšava získala z trvalé roztržky s Německem. Ať se to Polsku líbí nebo ne, jeho prosperita a bezpečnost je svázána s liberálně naladěnými spojenci.
„Vůdci jako Viktor Orbán a Jaroslaw Kaczyński si zjevně nevšimli další ironie. I když brojí proti cizím, dál na západě jsou lidé, kteří se nyní ptají, zda rozšíření EU byl tak dobrý nápad. Nemusíte se příliš snažit, abyste narazili na nostalgii po starém evropském "jádru" stejně naladěných demokracií. Výmluvné je zřejmě i to, že když krajně pravicoví populisté v Británii démonizují imigranty, tak nemyslí Syřany, ale Rumuny, Bulhary a, ano, Maďary a Poláky," rýpnul si komentátor.
Související
Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Polsko , Maďarsko , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Pentagon zavede screening testosteronu u vojáků, oznámil Hegseth
před 1 hodinou
Bouřky dorazily. Meteorologové upozornili na supercely na jižní Moravě
před 2 hodinami
Norsku se ulevilo. Korunní princeznu konečně pustili z nemocnice
před 3 hodinami
Prezident Pavel by Turkovu rezignaci považoval za správný postup
před 3 hodinami
Počasí se neodkloní od letního normálu, vyplývá z dlouhodobého výhledu
před 4 hodinami
Lidé mění práci jinak než před deseti lety. Nabídku dnes odmítají i kvůli šéfovi či atmosféře
před 4 hodinami
Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu
před 5 hodinami
EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku
před 6 hodinami
Červen byl pro Ukrajinu nejtragičtějším měsícem od začátku války
před 7 hodinami
Rusko by mohlo plánovat cílené údery na kritickou infrastrukturu, varuje Litva
před 7 hodinami
Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu
před 8 hodinami
Středeční počasí přinese bouřky do další části Česka, varoval ČHMÚ
Aktualizováno před 9 hodinami
Tragická střelba v Praze. Muž zavraždil ženu, pak se pokusil o sebevraždu
před 9 hodinami
Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou
před 11 hodinami
Ebola se potvrdila v 2000 případech. WHO se domnívá, že nakažených je mnohem více
před 11 hodinami
Macinka se zastal Turka. Určitě ho nepotopím, vzkázal šéf Motoristů
před 12 hodinami
Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump
před 13 hodinami
Vážná nehoda autobusů na Kladensku. Na místě jsou zranění, zasahoval vrtulník
před 14 hodinami
Počasí: Bouřky se objeví i v dalších dnech, o víkendu dorazí tropy
včera
Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě
Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.
Zdroj: Libor Novák