Autoritářská osa Polsko-Maďarsko? Evropská solidarita v ohrožení, píše prestižní list

Londýn – Komentátor deníku Financial Times Philip Stephens se ve svém textu zabývá srovnáváním Polska a Maďarska. Přestože jsou podle něj obě země srovnatelné například v tíhnutí k autoritářství, mezi oběma členy EU je přesto několik rozdílů.

Polsko se podle komentátora stává novým Maďarskem, přesto je autokratický maďarský premiér Viktor Orbán spíše obtížnou nepříjemností, zatímco Polsko je důležitým geopolitickým hráčem kontinentu.

Přílic uprchlíků mířícich do Evropy podle něj rozdmýchal  plameny politiky identity. Připomíná, že Maďarsko ani Polsko nejsou ve svém odmitavém přístupu migrantl jediní, sekundují jim i další postkomunistické země. Politické elity „staré Ecfropy pak naopak mají spoustu práce se zastavováním protiimigrantského populismu.

„Politika strachu je současně zkreslující a nakažlivá. Jen málo lidí by řeklo, že neonacisté, kteří terorizovali tento týden části Lipska, mluvili za německý lid. Přesto novoroční útoky v Kolíně nad Rýnem vedly k rozsáhlému šíření klišé o syrských a iráckých uprchlících. Ne, všichni nejsou zločinci, kteří znásilňují," uvádí Stephens.

Německá kancléřka Angela Merkelová se podle něj v minulém roce ukázala jako odvážná obhájkyně otevřené liberální Evropy. Tu přitom všichni ještě před nedávnem považovali za samozřejmost. Merkelová si podle něj uvědomuje, kam až může vést, když se obětní beránci hledají podle etnika – ale kvůli své snaze se dostala do politických problémů.

„Ambice nové vlády v Polsku jdou dál, než je zajištění etnické a konfesní homogenity národa proti údajným muslimským hordám. Pod vedením ultrakonzervativního Jaroslawa Kaczyńského (premiérka Beata Szydlová má jen nabídnout přívětivější tvář) strana Právo a spravedlnost (PiS) ovládla státní média, justiční systém a ústavní soud. Jak se často autoritářům stává, demokracii předefinovali jako vůli většiny," myslí si komentátot listu Financial Times.

A právě tady je možné hledat paralelu s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, obdivovatelem Putina, který útokem na kontrolní mechanismy postkomunistické demokracie ve své zemi dal svým způsobem příklad. A to vše je ještě doplněno nestoudnou xenofobií, přehlížením vlády práva, státem řízené ekonomice a podmínkám vhodným pro bujení antisemitismu.

Jernže v Polsku je prý situace vážnější. Jde totiž o šestou největší ekonomiku a klíčového člena EU i NATO. Německo Varšavu považovalo za přirozeného spojence, po konci komunismu to přece byla úspěšná tržní ekonomika a maják demokracie. Dokonce se prý mluvilo o tom, že kdyby došlo k brexitu, tedy odchodu Velké Británie z EU, mohlo by ho Polsko nahradit jako strategický partner Berlína.

I ve chvíli, kdy Právo a spravedlnost vyhrálo volby, asi nikdo nečekal, že bude polská vláda v reakci na kritiku autoritářských sklonů ve Varšavě vyvolávat duchy nacismu. Polsko nejde slepě v maďarských stopách. Jako největší příjemce evropských dotací se chce vyhnout chybě Budapešti a nechce odradit soukromé zahraniční investory. Jakkoli Viktor Orbán běžně odsuzuje Brusel, je závislý na unijních dávkách.

Orbán se netají svými dobrými vztahy s Putinem, ale Kaczyński  považuje Moskvu za hrozbu. „Tlačí na NATO, aby zřídilo v Polsku stálé základny, aby odradily Putinův revanšismus. Nikdo si zde zřejmě nevšiml ironie: atlantická aliance byla založena jako strážce liberální verze demokracie, o níž Kaczyński tvrdí, že jí pohrdá," poukazuje na ironickou situaci Stephens.

PiS se podle něj snaží dokončit to, co považuje za nedokončený politický úkol z konce studené války. Jenže EU má jistá pravidla a partneři Polska mohou legitimně zvažovat, zda koncentrace moci v rukou vládnoucí strany odpovídá testu politického pluralismu.

Varšava by ale podle něj neměla by se podceňovat váha veřejného odsudku. Washington již dal najevo obavy. A jen těžko lze najít, co by Varšava získala z trvalé roztržky s Německem. Ať se to Polsku líbí nebo ne, jeho prosperita a bezpečnost je svázána s liberálně naladěnými spojenci.

„Vůdci jako Viktor Orbán a Jaroslaw Kaczyński si zjevně nevšimli další ironie. I když brojí proti cizím, dál na západě jsou lidé, kteří se nyní ptají, zda rozšíření EU byl tak dobrý nápad. Nemusíte se příliš snažit, abyste narazili na nostalgii po starém evropském "jádru" stejně naladěných demokracií. Výmluvné je zřejmě i to, že když krajně pravicoví populisté v Británii démonizují imigranty, tak nemyslí Syřany, ale Rumuny, Bulhary a, ano, Maďary a Poláky," rýpnul si komentátor.

Související

Donald Tusk

Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk

Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.
Wladyslaw Kosiniak-Kamysz

Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie

Polský vicepremiér a ministr národní obrany Władysław Kosiniak-Kamysz v pořadu Gość Wydarzeń na stanici Polsat News prohlásil, že Polsko nebude souhlasit se vstupem Ukrajiny do Evropské unie, pokud Kyjev nepřestane oslavovat Organizaci ukrajinských nacionalistů (OUN) a Ukrajinskou povstaleckou armádu (UPA) včetně Stepana Bandery. Kosiniak-Kamysz upozornil, že pokud Ukrajina bude tyto organizace nadále využívat jako národní symboly, narazí v procesu evropské integrace na zásadní překážky.

Více souvisejících

Polsko Maďarsko EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Pete Hegseth

Pentagon zavede screening testosteronu u vojáků, oznámil Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth představil nový plán zaměřený na kontrolu hladiny hormonů u vojáků. Ministerstvo obrany zavede program screeningu nedostatku testosteronu pro příslušníky armády starší třiceti let. Cílem této iniciativy je zajistit, aby měli vojáci optimální hladinu tohoto hormonu pro podávání nejlepších možných výkonů. Hegseth to oznámil ve videu, které zveřejnil na sociální síti X.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norsku se ulevilo. Korunní princeznu konečně pustili z nemocnice

Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.

před 3 hodinami

Petr Pavel

Prezident Pavel by Turkovu rezignaci považoval za správný postup

Poslanec Filip Turek (Motoristé) by měl rezignovat na funkci vládního zmocněnce, pokud se potvrdí jeho vina v případu pondělní nehody v centru Prahy, míní prezident Petr Pavel. Turek již připustil svůj úplný konec ve funkci po ukončení policejního vyšetřování. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Garri Kasparov, foto: Frank Hoppe

Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu

Ruský opoziční aktivista a bývalý šachový šampion Garri Kasparov varoval, že Vladimir Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu a po zářijových parlamentních volbách v Rusku se spíše pokusí o další eskalaci konfliktu. Toto vyjádření podle webu Politico přichází v době, kdy Ukrajina zintenzivňuje své útoky na ruskou armádní logistiku a energetickou infrastrukturu. 

před 5 hodinami

Evropský parlament

EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku

Evropská unie se dohodla na prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky až do roku 2028, nově z ní však vyloučí muže v branném věku. Podle středečního tiskového prohlášení Rady EU bude s ohledem na vyvíjející se obranné potřeby Ukrajiny dočasná ochrana napříště poskytována pouze těm žadatelům, kteří splňují své vojenské povinnosti vůči své vlasti. Toto nové omezení se nicméně nebude vztahovat na osoby, které již status dočasné ochrany v unijních zemích legálně využívají. Dotkne se výhradně nových žadatelů.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.

před 8 hodinami

Aktualizováno před 9 hodinami

před 9 hodinami

Édouard Philippe

Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou

Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy