Ústavní žaloba na Merkelovou? Příchod statisíců běženců byla chyba vlády, zlobí se Seehofer

"Kolem 4. září se říkalo, že to je humanitární výjimka. Ve skutečnosti to bylo trvalé řešení," řekl Seehofer o loňském rozhodnutí, kdy Německo umožnilo vstup do země tisícům běženců. Ti tehdy žili týdny ve špatných podmínkách na budapešťském nádraží. Německo získalo svým rozhodnutím velkou přitažlivost v očích běženců z celého světa.

"A tato přitažlivost nás bude zaměstnávat ještě dlouho, a tím myslím celé roky," řekl na závěr setkání poslanců Křesťanskosociální unie (CSU).

Podle Seehofera je nutné urychleně omezit počet přistěhovalců. "Pokud všechno půjde jako dosud, budeme mít letos ještě víc uprchlíků než loni," varoval. Do Německa přitom loni přišlo 1,1 milionu běženců, nejvíc od konce druhé světové války. Podle Seehofera by takové počty znamenaly ohrožení německých financí, akceschopnosti státní správy i bezpečnosti země.

Znovu vyzval spolkovou vládu, aby stanovila horní hranici pro počet běženců, které může Německo ročně přijmout. V minulosti Seehofer navrhoval 200.000 osob.

"Budeme nadále tlačit na omezení počtu uprchlíků, jak politicky, tak možná i právně," uvedl bavorský premiér. Jeho zemská vláda si nechala vypracovat posudek, který by se mohl stát podkladem pro ústavní žalobu proti spolkovému kabinetu kvůli nedostatečné ochraně hranic. "Pokud nejsou kontrolovány vnější hranice (Evropské unie), pak má národní vláda povinnost kontrolovat své hranice," řekl Seehofer.

Připomněl, že do konce roku 2015 měly fungovat takzvané hotspoty pro registraci běženců v Řecku a v Itálii a mělo dojít k rozdělení 160.000 běženců mezi členské země. Hotspoty ale stále nejsou plně v provozu a uprchlíků se podařilo rozdělit jen minimum.