Kodaň - Dánský parlament dnes i přes nesouhlas ochránců lidských práv zpřísnil azylové zákony. Úřady mohou nově v rámci spoluúčasti na financování péče odebírat žadatelům o azyl cennosti a hotovost nad 10.000 dánských korun (36.000 Kč).
Původní návrh schválené novely počítal s tím, že migranti si budou moci ponechat jen úspory ve výši 3000 dánských korun (asi 11.000 Kč), jakož i šperky, k nimž mají velký citový vztah. Práh byl ale nakonec zvýšen na 10.000 dánských korun.
Cílem opatření je snížit zájem uprchlíků o pobyt v Dánsku. V zemi loni požádalo o azyl 21.300 lidí, letos počítá Dánsko až s 25.000 žádostmi.
Policisté nesmí žadatelům o azyl sebrat jenom předměty, ke kterým mají silný citový vztah. Každý z nich bude ale muset přesvědčivě vysvětlit, proč je pro něj věc tak důležitá. V zákoně jsou vyjmenované například snubní prsteny nebo náhrdelník po babičce.
Výnosy ze zabaveného majetku by měly zaplatit ubytování, jídlo a další podporu pro migranty. Nemajetní uprchlíci dostanou tutéž péči zdarma. Cílem opatření je snížit zájem uprchlíků o pobyt v Dánsku.
S návrhem zákona, proti kterému protestovaly různé organizace hájící lidská práva včetně OSN, souhlasila drtivá většina poslanců. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky je postup neetický a vůči migrantům nefér.
"Cennosti, které si žadatel o azyl do země přináší, mohou být jediný majetek, který se mu podařilo zachránit, než utekl před pronásledováním či válkou," uvádí zpráva. Cennosti prý zřejmě chtějí použít jako "počáteční kapitál". Komentátoři ale volili i ostřejší slova - Dánsko přirovnávali k nacistickému Německu.
Vybírání peněz od žadatelů o azyl není v Evropě jen záležitostí Dánska. Ve Švýcarsku si běženci mohou ponechat jen majetek do výše 1000 franků (přes 24 tisíc korun). Spoluúčast umožňuje i německý azylový zákon, uplatňují ho Bavorsko a Bádensko-Württembersko. Platby čekají na cizince rovněž v českých zajišťovacích zařízeních. O zabavování cennosti uvažuje i Norsko.
Související
Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády
Je to Timmy, potvrdili Dánové po zkoumání uhynulé velryby
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem
před 1 hodinou
Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří
před 2 hodinami
Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu
před 3 hodinami
Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste
před 4 hodinami
Počasí se příští víkend ochladí, mohou se objevit deště i bouřky
včera
Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky
včera
OBRAZEM: Velkou cenu Monaka ovládl italský mladík Kimi Antonelli, stal se nejmladším vítězem závodu
včera
Ostře sledované volby v Arménii skončily. Voliči rozhodli o směřování své země
včera
Nikdy jsem neslíbil, že nebudou nové války, brání se Trump. Před volbami ale říkal něco jiného
včera
Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují
včera
Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem
včera
Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu
včera
Příběh, který plnil přední stránky světových médií, skončil tragicky. Amerického studenta našli v Japonsku mrtvého
včera
Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí
včera
Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost
včera
Rusko, nebo Západ? Arménie v klíčových volbách rozhoduje o své budoucnosti
včera
Americká armáda sestřelila v Hormuzském průlivu íránské útočné drony
včera
Počasí příští týden tropické teploty nepřinese, hrozí ale bouřky
6. června 2026 21:04
USA nepustily do země klíčové členy íránské fotbalové reprezentace. Teherán vyzval FIFA, aby zasáhla
6. června 2026 19:44
Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA
Americké ministerstvo obrany vyjádřilo hluboké znepokojení nad výrazným zintenzivněním špionážních aktivit ze strany Izraele na území Spojených států. Obranná zpravodajská agentura (DIA), která je hlavní zpravodajskou službou Pentagonu, v uplynulých týdnech oficiálně zvýšila úroveň hrozby cizí špionáže ze strany tohoto klíčového blízkovýchodního spojence. Podle informací od současných i bývalých amerických představitelů dosáhl stupeň tohoto varování historicky nejvyšší možné hranice.
Zdroj: Libor Novák