Ženeva/Stockholm/Londýn - Komise při Radě OSN pro lidská práva zveřejnila stanovisko ke kauze zakladatele serveru WikiLeaks. Julian Assange je od roku 2010 svévolně zadržován Švédskem a Británií, měl by být osvobozen a odškodněn.
Švédsko usiluje o vydání Australana kvůli podezření ze sexuálního násilí. Assange obvinění odmítá a v roce 2012 se uchýlil na velvyslanectví Ekvádoru v Londýně, aby předešel zatčení britskou policií a extradici do Švédska. V pozadí je podle něj ve skutečnosti snaha dostat ho do rukou justice Spojených států, jejichž tajnou vládní dokumentaci WikiLeaks zveřejnil.
Stížnost kvůli "svévolnému zadržování" podal Assange na Británii a Švédsko v roce 2014. Poukázal přitom na to, že se nemůže svobodně pohybovat, aniž by mu hrozilo zatčení. Případem se pak začala zbývat ženevská pracovní skupina pro svévolná zadržování při Radě OSN pro lidská práva.
"Pracovní skupina pro svévolná zadržování považuje různé formy zbavení svobody, jimž je Julian Assange vystavován, za svévolné zadržování," uvedl v prohlášení předseda pracovní skupiny Seong-Phil Hong. Dodal, že podle názoru komise by toto svévolné zadržování "mělo skončit, měla by být respektována jeho (Assengeova)... svoboda pohybu a měl by také mít nárok na odškodnění".
Assange na polední tiskové konferenci, do níž se zapojil prostřednictvím videospojení z ekvádorského velvyslanectví, řekl, že závěr o jeho nezákonném zadržování je významným vítězstvím, které mu dává zcela za pravdu. "Nyní je na Švédsku, aby verdikt naplnilo," řekl Assange, podle něhož je verdikt komise "vážným rozhodnutím".
Právníci Juliana Assange uvedli, že zakladatel WikiLeaks musí být okamžitě propuštěn a musí mu být poskytnuta ochrana před možným vydáním do Spojených států. Podle advokátky Melindy Taylorové nález pracovní skupiny ukazuje, že její klient byl po dobu dlouhého utrpení vystaven psychickému týrání a nyní je neustále, dnem i nocí, otevřeně i tajně sledován.
Švédská vláda podle agentury Reuters v první reakci na dnes zveřejněné oficiální stanovisko komise OSN uvedla, že nemá žádný vliv na rozhodnutí švédské justice, která je nezávislá. Assange se podle ní dobrovolně rozhodl zůstat na ekvádorské ambasádě a švédské úřady nemají možnost jeho volbu ovlivnit. Žádným jejich rozhodnutím nebo jednáním prý nebyl zbaven svobody a kdykoli může velvyslanectví opustit.
Mluvčí švédské prokuratury Karin Rosanderová podle agentury AP uvedla, že "prohlášení pracovní skupiny nemá oficiální dopady na nynější vyšetřování". Dodala, že prokurátor, který se případem zabývá, se nyní nemůže k rozhodnutí komise vyjádřit.
Závěr, který dnes zazněl ze Ženevy, se nelíbí ani Londýnu, který ho důrazně odmítl. "Nic se tím nemění. Naprosto odmítáme tvrzení, že Julian Assange je obětí svévolného zadržování. Spojené království už dalo OSN najevo, že proti názoru pracovní skupiny podá námitku," prohlásil mluvčí ministerstva zahraničí.
"Názor pracovní skupiny OSN ignoruje fakta a dobře známé ochranné mechanismy britského právního systému. Ve skutečnosti se (Assange) z vlastního rozhodnutí vyhýbá legitimnímu zatčení tím, že se rozhodl zůstat na ekvádorské ambasádě," dodal mluvčí.
Související
Madura zastupuje u soudu špičkový právník. Proslavil se obhajobou Assange
Assange se po 14 letech vrátil do rodné Austrálie, přivítaly ho zástupy příznivců
Julian Assange , OSN , Švédsko
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu
před 1 hodinou
„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu
před 1 hodinou
Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů
před 3 hodinami
Írán zahájil rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem
před 4 hodinami
Rozzuření Íránci se pokusili vtrhnout na americké velvyslanectví
před 5 hodinami
Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů
včera
Ajatolláh Alí Chameneí je po smrti
včera
TOI: Íránské revoluční gardy zřejmě zablokovaly jednu z nejdůležitějších námořních cest světa, Hormuzský průliv
Aktualizováno včera
Chameneí je po smrti, tvrdí izraelské úřady
včera
Útok na Írán byl největší leteckou operací v historii Izraele. Mrtvých jsou stovky
včera
Izraelské letectvo zahájilo další nálety na Írán. Exploze zní v Teheránu i u jaderné elektrárny
Aktualizováno včera
Írán zahájil novou vlnu raketových útoků po celém Blízkém východě. Zasáhl luxusní hotel v Dubaji
včera
Trump: Zaútočili jsme, protože Írán vyvíjí rakety schopné zasáhnout USA. Podle rozvědky to není pravda, tvrdí CNN
včera
Válka na Blízkém východě: Íránský ministr i šéf revolučních gard jsou po smrti. Britská letadla jsou ve vzduchu, zasedne RB OSN
včera
Chameneí mohl být při útoku na Írán zabit, tvrdí Izrael. Teherán to popírá
včera
Na dívčí školu v Íránu měly dopadnout tři rakety. Mrtvých je přes 50, tvrdí Teherán
včera
Blízký východ je útoky „zděšen“. Není to naše válka, vzkazuje
včera
Cílem útoků USA a Izraele se stala Chameneího kancelář i prezidentský palác
včera
První reakce na útoky v Íránu: Blízký východ se ocitá na pokraji katastrofy, varuje svět
včera
Blízký východ v plamenech. Íránské rakety dopadají na Katar, Kuvajt, SAE i Bahrajn, Izrael zahájil nové nálety
Íránské revoluční gardy (IRGC) podnikly v odvetě za útoky na íránská města údery proti čtyřem americkým základnám na Blízkém východě. Podle informací íránské státní tiskové agentury Fars byly terčem raketových útoků základny Al-Udeid v Kataru, Al-Salem v Kuvajtu a Al-Dhafra ve Spojených arabských emirátech. Zasažena byla také základna páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu.
Zdroj: Libor Novák