Berlín - Německá kancléřka Angela Merkelová je v posledních měsících silně kritizována za svůj otevřený postoj k migrantům a je považována za hlavní postavu současné uprchlické krize. Nyní vysvětlila, proč do země migranty "pozvala".
Merkelová uvedla, že poskytnutí útočiště iráckým a syrským migrantům je součástí německého boje proti radikální organizaci Islámský stát. Podle ní je pro Německo důležité "podporovat Irák v jeho boji proti takzvanému Islámskému státu nejen vojensky, ale i humanitárně." Proto se prý rozhodla otevřít hranice uprchlíkům.
Kancléřka dnes zveřejnila na internetu svůj pravidelný týdenní videoblog, v němž také vyzvala uprchlíky z Iráku a ze Sýrie, aby se zařadili do společnosti a naučili se německý jazyk. Dodala, že uprchlíci získají v Německu nové poznatky a dovednosti, které jim pomohou při znovuvybudování své vlastní země.
Podle Merkelové by se uprchlíci měli po skončení války vrátit zpět do vlasti. V lednu na sněmu zemské buňky své Křesťanskodemokratické strany (CDU) v Meklenbursku-Předním Pomořansku uvedla, že až nastane v Sýrii mír a až bude v Iráku poražen Islámský stát, tak se migranti se znalostmi, které v Německu získali, vrátí domů.
Kancléřka čelí ve své zemi sílící kritice za to, že v loňském roce umožnila příchod až jednoho milionu uchazečů o azyl do Německa. Šéfka spolkového kabinetu ale tvrdí, že by se měla opakovat situace z 90. let, kdy po konci válek v Jugoslávii z Německa odešlo zpět na Balkán 70 procent válečných uprchlíků.
Německo, které v minulém roce přijalo více než milion migrantů, povětšinou hostí uprchlíky z občanskou válkou sužované Sýrie. Do střední Evropy se většinou dostali z Turecka přes Egejské moře do Řecka a přes balkánské země dál do Rakouska a Německa.
I přes svůj plán ale kancléřka přiznává, že je třeba příliv migrantů do země omezit. Sází proto především na boj s příčinami uprchlictví, užší spolupráci s Tureckem a důslednou ochranu vnějších hranic schengenského prostoru. Usiluje také o evropské řešení uprchlické krize včetně rozdělení uprchlíků mezi jednotlivé členské země Evropské unie.
Související
Kallasová, Merkelová, Seagal nebo Depardieu? Evropa hledá vyjednavače pro Rusko
Angela Merkelová prozradila, o co Trumpovi vlastně jde
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump na tom trvá. Hormuzský průliv znovu prohlásil za území USA
před 1 hodinou
Nepokoje v Thajsku. Desítky útoků na jihu vedly až k zákazu vycházení
před 2 hodinami
Větrné počasí, jak ho neznáme. Meteorologové upozornili na sobotní zajímavost
před 3 hodinami
Zelenskyj odmítá volby za války. Hrozí tsunami, která by rozdělila Ukrajinu
před 4 hodinami
Prezident Pavel reagoval na Zemanova slova o možné kandidatuře
před 5 hodinami
Írán varoval státy, které by se chtěly připojit do Trumpovy ekonomické války
před 6 hodinami
Osm míst se zákazem. Koupací sezóna ale pokračuje za příznivých podmínek
před 6 hodinami
Minimální mzda v lednu výrazně stoupne. Juchelka to zítra potvrdí odborům
před 7 hodinami
V Liberci uhynul lachtan Hugo. V trávicím traktu mu našli hlavu panenky
před 8 hodinami
Kyjev zase provokuje, prohlásil Putin po ukrajinské čtyřicetidenní operaci
před 9 hodinami
Výhled počasí na poslední víkend prázdnin. Sluníčko moc svítit nebude
včera
Harry a Meghan nevysvětlili odchod z USA. Trump mlčí, i když na něj poukazují
včera
Prohra v Bělehradě byla poslední kapkou. Plzeň se rozloučila s trenérem Hyským
včera
Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení
Aktualizováno včera
Policie vyšetřuje útok v rodině na Karlovarsku. Podezřelého hledal i vrtulník
včera
U Zadaru spadlo letadlo na cestě z Česka. Zemřeli dva lidé
včera
Další ztráta pro fotbalovou Spartu. Opora týmu Sörensen přestoupil do Kodaně
včera
Kimova sestra reagovala na Trumpův záměr jednat se severokorejským vůdcem
včera
V Česku se otevřel další úsek dálnice, která je alternativou k D1
včera
Pro ODS je to uzavřená věc, řekl Kupka k obžalobě exministra Blažka
Předseda opoziční ODS Martin Kupka je přesvědčen, že jeho bývalý stranický kolega Pavel Blažek, jenž čelí obžalobě v takzvané bitcoinové kauze, jednal v dobré víře. Blažkovi hrozí v případě odsouzení více než šest let za mřížemi.
Zdroj: Jan Hrabě