Bosna a Hercegovina požádala o přijetí do EU, je to začátek dlouhé cesty

"Je to začátek dlouhé cesty," poznamenal eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn s tím, že lidé na západním Balkáně by měli mít evropskou perspektivu.

Podle Berta Koenderse, ministra zahraničí Nizozemska, tedy nynější předsednické země EU, podporují stávající členové unie vstup všech států z oblasti.

"Vítáme, že Bosna se vrátila k reformám, které jsou v integračním procesu zásadní," poznamenal Koenders. Právě další věrohodné pokračování reforem je podle něj klíčové k tomu, aby mohly země unie brát bosenskou přihlášku vážně.

"Víte dobře, že na Balkáně je dnes více zemí, které tuto pomoc nesmírně potřebují. Migrační krize je další faktor, který může tu situaci vyhrotit," řekl ministr novinářům. Rolí zemí jako je Česko nebo další země z východu a centrální části EU je pomoci Balkán stabilizovat. "Proces rozšiřování je pro nás stále ve hře," řekl Zaorálek.

Čović při předávání přihlášky připomněl, že Slovinsko a Chorvatsko, tedy další země někdejší Jugoslávie, už v unii jsou. "Jsem si jist, že musíme udělat ještě mnoho," připustil. Letos podle něj Bosnu čeká složitý rok nejen v ekonomické oblasti, ale také právě při reformách. "Dalším úkolem, dodatečnou zátěží, která si vyžádá naši energii, jsou místní volby," poznamenal Čović.

Sarajevo o vstup do EU žádá po zdrženích způsobených nadále patrným etnickým rozdělením. Bosna podepsala s EU stabilizační a asociační dohodu už v roce 2008, ale ta byla ratifikována až loni v březnu. Pokud žádost o členství Evropská unie přijme, čekají Bosnu léta obtížných jednání. Pozorovatelé nepředpokládají, že by tato bývalá jugoslávská republika mohla do EU vstoupit před rokem 2025.