Kam kráčíš Německo? Uprchlíci oživují německý nacionalismus

Berlín - Německo se vydává na nebezpečnou cestu. V souvislosti s uprchlickou krizí začínají v Němcích zase rašit nacionalistické nálady. A ostatní Evropané se bojí, že by se zase v Evropě mohl objevit fenomén, který stál u vzniku dvou světových válek.

S přílivem uprchlíků stoupají v Německu radikální nálady. Množí se případy žhářských útoků na zařízení, v nichž uprchlíci žijí. Vše eskalovalo po silvestrovských útocích v Kolíně nad Rýnem. Roste také kritika spolkové kancléřky Angely Merkelové, která deklarovala, že se Německo o uprchlíky z válečných oblastí postará.

Poslední takový případ řešila policie ve východoněmeckém Lipsku ve čtvrtek. Na pozemku, kde by měla vzniknout mešita, se našlo mrtvé prase, které Islám považuje za nečisté zvíře, na němž bylo napsáno "Máma Merkelová".

Právě ve východním Německu mají nejsilnější pozici protiimigrantská hnutí. Ať již euroskepticky laděná politická strana Alternativa pro Německo (AfD) nebo hnutí PEGIDA (Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu). Ve východoněmeckých Drážďanech se vloni v červnu prosadila kandidátka Pegidy na starostku Tatjana Festerlingová, která získala téměř 10 % hlasů. A to i přesto, že byla pro AfD příliš radikální a přesto, že ji podporovala neonacistická Národnědemokratická strana.

"To, co v souvislosti s uprchlickou krizí pozorujeme, je pouliční mobilizace pravicových extremistů. A také některých levicových extremistů, kteří se proti nim staví," řekl v září šéf domácí rozvědky Hans-Georg Maassen německému veřejnoprávnímu rozhlasu.

V lednu se v Lipsku na demonstracích organizovaných extrémní pravicí sešly stovky lidí, útočily na demonstrace levicových aktivistů, domovy přistěhovalců i turecké restaurace. "Byl to největší útok příslušníků extrémní pravice v Lipsku na obchody a domy od pogromu v listopadu 1938," varuje pro noviny Lepziger Volkszeitung historik Sascha Lange.

Psali jsme: Němci o uprchlíky nestojí? Tento průzkum ukazuje něco jiného Útok v Lipsku: Na parcele pro mešitu bylo mrtvé prase s nápisem Merkelová  

"Je to období nejhoršího násilí a občanské neposlušnosti od Hitlerových let," napsal o situaci v Německu britský list Daily Express. Připomíná, že terčem útoku se stávají i umírnění politici. Například kandidátka na starostku Kolína nad Rýnem Henriette Rekerová byla 17. října pobodána. Další němečtí politici se na materiálech krajně pravicových uskupení objevují coby oběšenci.

Tak, jako před 2. světovou válkou napadaly organizované skupinky sympatizantů extrémní pravice Židy, útočí dnes na přistěhovalce. Prestižní list Der Spiegel se tak ptá: "Hrozí nám, že se vrátíme do časů Výmarské republiky, kdy byly násilné politické konfrontace běžné?"

A kde se nenávist Němců zastaví? Z uprchlíků, kteří do Německa přišli při současné migrační krizi, se už postupně přenáší i na lidi, kteří v Německu žijí desetiletí, respektive se v zemi dokonce narodili. Kde se to zastaví? Jak budou Němci dál vnímat přistěhovalce ze střední a východní Evropy, tedy i České republiky, kteří nejsou ničím jiným než ekonomickými migranty?

Jedna z příčin Hitlerova úspěchu ležela ve skvělé schopnosti využívat pro svou propagandu dobová média, zejména pak rozhlas. Díky internetu mají jeho novodobí následovníci ještě snazší cestu. V jednom se ale současná situace od té meziválečné liší.

Hitler těžil z katastrofální ekonomické situace Německa. A to je teď nejsilnější evropskou ekonomikou. Stačí ale jedna další ekonomická krize a němečtí politici budou mít velký problém.

Související

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.
AfD (Alternativa pro Německo)

AfD má plán, jak uspět ve volbách. Distancuje se od Trumpa

Vedení německé krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) začalo v tichosti brzdit své donedávna velmi vřelé vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavním důvodem je klesající popularita šéfa Bílého domu v Německu, kterou způsobila především válka v Íránu. Zatímco řadoví členové strany nadále udržují kontakty s hnutím MAGA, špičky AfD se obávají, že přílišná blízkost k Washingtonu se před klíčovými volbami stává politickou přítěží.

Více souvisejících

Německo extremismus uprchlíci

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Lotyšsko, ilustrační fotografie.

Každý student se bude učit střílet. Lotyšsko kvůli Rusku zavádí povinný vojenský výcvik pro střední školy

Zatímco pozornost velké části světa se upírá k válce s Íránem, v pobaltských státech zůstávají oči pevně upřeny na východ. Lotyšsko, které sdílí stovky kilometrů hranic s Ruskem a jeho spojencem Běloruskem, nenechává nic náhodě. V zemi se stal realitou program, který by v mnoha jiných evropských státech vyvolal skandál: povinný vojenský výcvik pro všechny studenty středních škol.

před 1 hodinou

Summit NATO

Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5

Americký prezident Donald Trump zvažuje radikální reorganizaci Severoatlantické aliance, která by mohla zásadně změnit její fungování. Podle nových návrhů, se kterými byl obeznámen server Daily Telegraph, by členské státy, které nesplní jeho požadavek na výdaje na obranu ve výši 5 % HDP, mohly být zbaveny hlasovacích práv. Tento model „zaplať, abys mohl hrát“ (pay-to-play) by fakticky zablokoval neplatičům možnost podílet se na klíčových rozhodnutích bloku. Právě Česko je na tom přitom podle webu Politico nejhůře, co se výdajů na obranu týče.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv

Prezident USA Donald Trump zvažuje, že po úspěšném ovládnutí Hormuzského průlivu a vyhoštění íránských sil přistoupí k jeho přejmenování. Tato strategická vodní cesta, která je v současnosti pod kontrolou Teheránu, by mohla nést nový název „Americký průliv“, nebo dokonce jméno samotného prezidenta, tedy Trumpův průliv. Podle zdrojů z Bílého domu je Trump frustrován nedostatečnou pomocí spojenců při uvolňování této klíčové námořní trasy a hodlá vzít situaci do vlastních rukou.

před 4 hodinami

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

před 5 hodinami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

před 6 hodinami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 9 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 11 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy