Německý ústavní soud jedná o zákazu extremistické NPD, minulý pokus skončil blamáží

Žádost o zákaz podala Spolková rada, v níž zasedají zástupci vlád německých spolkových zemí. Podle nich NPD ohrožuje demokratické uspořádání v zemi.

Předseda ústavního soudu Andreas Vosskuhle na úvod jednání označil proces za velkou zkoušku pro demokratický stát. Podle něj každý zákaz strany znamená významný zásah do demokratického uspořádání, a proto je třeba, aby pro něj byly závažné důvody.

Ústavní soud už v roce 2003 zamítl žádost německé vlády a parlamentu o zákaz NPD. Snaha vlády tehdy ztroskotala. Skončila blamáží, protože na vedení NPD byli napojeni agenti německé kontrarozvědky. Jako důkaz u soudu přitom měly sloužit i projevy, které tito agenti napsali.

Právní zástupci NPD dnes v úvodních projevech uvedli, že neexistují přesvědčivé důkazy o tom, že ve vedení strany agenti kontrarozvědky stále nepůsobí. Podle právníků strany proto nelze vyloučit, že extremistické výroky, které Spolková rada NPD přisuzuje, vzešly od placených informátorů. Vyzvali proto k zastavení procesu.

Zástupci NPD se také pokusili zastavit řízení, když obvinili dva soudce z podjatosti. Podle nich nemůže případ posuzovat soudce Peter Huber, který byl v letech 2009 a 2010 durynským zemským ministrem vnitra a v té době podporoval zákaz strany. Za podjatého označili právníci také Petera Müllera, který byl v letech 1999 až 2011 zemským premiérem Sárska a údajně se tenkrát negativně vyjadřoval o NPD.

Ostatní členové soudního senátu však námitku podjatosti vůči Huberovi a Müllerovi zamítli. Podle nich funkce člena ústavního soudu nezakazuje politické komentáře.

Předseda NPD Franz Frank dnes novinářům při příchodu k soudu řekl, že i tentokrát očekává neúspěch stížnosti proti své straně. Naopak saský premiér Stanislaw Tillich, který předsedá Spolkové radě, před zahájením jednání věřil, že se podaří zákaz prosadit. Německý ministr spravedlnosti Heiko Maas ale upozornil, že ani případný zákaz NPD problém s extremisty nevyřeší.

Německý ústavní soud zakázal od druhé světové války pouze dvě strany. V roce 1952 to byla Socialistická říšská strana (SRP), která se otevřeně hlásila k odkazu nacistické NSDAP, v roce 1956 pak Komunistická strana Německa (KPD), která podle soudu připravovala revoluci a chtěla ve Spolkové republice zavést diktaturu.