Vydírání, nebo pokrok? Závěry summitu EU-Turecko budí rozpaky a obavy

Berlín - Výsledky včerejšího speciálního summitu EU-Turecko o řešení uprchlické krize jsou rozporuplné. Zatímco němečtí a rakouští politici hovoří o kroku správným směrem, komentátoři jsou daleko skeptičtější. Německá humanitární organizace Pro Asyl návrh kritizovala.

Šéf poslanců německé konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové Volker Kauder v televizi ARD označil závěry summitu za důležitý krok k řešení uprchlické krize. "Nyní musí přijít řešení, které se bude zabývat celým problémem, včetně jeho kořenů," řekl. Zdůraznil přitom, že Turecko je pro dlouhodobé snížení počtu přicházejících uprchlíků klíčová země a bez spolupráce s ním se nedá očekávat úspěch. "Přesto ale nelze očekávat, že splníme všechna přání Turecka," podotkl.

Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier označil závěry summitu za posun od národních snah o řešení uprchlické krize. "Nyní se ukázalo, že evropská řešení nejsou vyloučena. Naopak, míříme směrem k nim," řekl novinářům při návštěvě Ománu.

Předseda německé opoziční Levice Bernd Riexinger mluvil dokonce o vydírání ze strany Turecka.

Rakouský kancléř Werner Faymann v rozhlasové stanici Ö1 řekl, že se EU přihlásila k obsahu dohody, kterou bude třeba ještě dopracovat.

Psali jsme: Nelidské a krátkozraké. UNHCR a Amnesty kritizují dohodu o vracení uprchlíků  

"V současnosti lze jen těžko věřit, že bude skutečně zcela naplněno všech 72 podmínek, které Turecko na dohodu navázalo, a že by s nimi byl srozuměn Evropský parlament," napsal deník Süddeutsche Zeitung. Podle něj jsou dobré důvody k tomu, že vyjednávání o vstupu Turecka do EU "jsou u ledu". "Výsledky tohoto summitu by ale mohly znamenat začátek ožehavé, ale nevyhnutelné spolupráce s Tureckem," uvedl list.

"Mnozí lidé mluví o průlomu, ale jako už mnohokrát, ďábel se skrývá v detailech," napsal německý deník Bild. Upozornil, že CDU/CSU dlouhodobě odmítá zrušení víz pro Turky, které Ankara za spolupráci s EU vyžaduje, a mnoho evropských států se nechce podílet na rozdělování běženců, jež by měla unie vyzvedávat z Turecka. "Před dalším, opět rozhodujícím summitem EU, který bude příští týden, zůstává mnoho neznámých. A uprchlická krize zdaleka nekončí," napsal list.

Rakouský deník Der Standard označil dlouhý seznam požadavků Turecka za důsledek chybné politiky kancléřky Merkelové. "Zřetelně se ukázalo, jaká to byla od Merkelové chyba vsadit všechno na turecké řešení. Prezident (Recep Tayyip) Erdogan může věřit, že si může dovolit všechno. A Evropané k tomu mlčí," napsal deník.

Kriticky se k závěrům summitu postavila také německá humanitární organizace Pro Asyl. Vadí jí zejména navrhovaný systém vracení běženců, kteří nelegálně dopluli na řecké ostrovy, do Turecka a následné vyzvedávání Syřanů z Turecka a jejich rozdělování v EU. "Mezi uprchlíky nejsou jen Syřané. Není možné takto štvát Syřany proti ostatním uprchlickým skupinám, jako jsou třeba Afghánci a Iráčané," řekl šéf organizace Günter Burkhard.

Související

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Turecko uprchlíci

Aktuálně se děje

před 52 minutami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 3 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Volker Türk

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá

Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.

včera

Hormuzský průliv

Vojenské kapacity Íránu jsou zničené, prohlašuje Trump. Jak tedy Teherán dokáže kontrolovat Hormuzský průliv?

Strategicky významný Hormuzský průliv zůstává již téměř čtyři týdny fakticky uzavřen, což uvrhlo globální energetické trhy do stavu hlubokého chaosu. Tato úzká vodní cesta je přitom naprosto klíčová pro světovou ekonomiku, neboť tudy proudí přibližně 20 % celosvětových zásob ropy a zemního plynu. Kromě energetických surovin jsou blokádou zasaženy i dodávky hnojiv, na nichž závisí zemědělská produkce v mnoha částech planety.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Okamžitě zlevněte pohonné hmoty, pustil se Babiš do pumpařů

Premiér Andrej Babiš se ostře vymezil proti cenové politice největších provozovatelů čerpacích stanic v České republice. Ve svém videu na sociální síti Facebook vyzval dominantní hráče na trhu k okamžitému zlevnění pohonných hmot. Podle jeho slov jsou současné částky, které řidiči platí zejména u dálnic, naprosto nepřijatelné a neopodstatněné.

včera

Útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze. Policie pátrá po pachateli

Ruský dům v pražských Dejvicích se ve čtvrtek večer stal místem násilného incidentu. Neznámý útočník na budovu, v níž sídlí Ruské středisko vědy a kultury, hodil několik zápalných lahví. Policie se případem intenzivně zabývá a po pachateli v současné době pátrá. Celá událost je vyšetřována jako trestný čin poškození cizí věci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy