Voliči řekli Merkelové ne: Co přijde po volbách, které otřásly Německem?

Merkelová slábne

„Během šesti měsíců od svého vypuknutí dokázala krize značně posílit proti-imigrační opozici, rozdělila vládnoucí koalici a oslabila roli Berlína v Evropské unii," uvádí analýza a podotýká, že výsledky voleb jasně ukazují, že němečtí voliči už mají svých vládnoucích politiků dost.

Volby také odhalily neshody i v rámci strany Merkelové CDU, která vyhrála pouze v Sasku-Anhaltsku. Jednotliví kandidáti CDU se totiž značně lišili v názorech, a to zejména na politiku ohledně uprchlíků.

Oproti tomu strana Alternative für Deutschland (AfD), která kritizuje přístup Merkelové k uprchlíkům, značně posílila a i v regionech, kde nevyhrála, získala velký počet hlasů.

„Úspěch této strany ukazuje, že došlo k významnému posunu. AfD totiž dokázala rozšířit svůj vliv mimo své běžné silné oblasti na východě," vysvětluje analýza. Východ byl v minulosti pro strany jako AfD důležitý kvůli vyšší nezaměstnanosti.

Zklamaní němečtí voliči

„AfD se podařilo nalákat voliče, kteří byli zklamáni tradičními stranami, zejména CDU. Ale AfD se zároveň podařilo zmobilizovat voliče, kteří se předchozích voleb neúčastnili. V Sasku-Anhaltsku například tvořili více než 100 tisíc z voličů AfD lidé, kteří v roce 2011 nehlasovali," uvádí dále analýza.

Průzkumy veřejnosti podle analýzy ukazují, že se AfD pro Němce stala protestní stranou. To znamená, že mnoha jejím voličům nejde ani tak o program strany, jako o „touhu potrestat tradiční strany. V podstatě to ukazuje, že se velká část německé populace necítí být reprezentována mainstreamovými stranami."

Z krátkodobého hlediska výsledky voleb podle analýzy povedou k tomu, že dále klesne podpora, kterou Angela Merkelová má ve své straně. CDU by se také mohla pokusit získat zpět voliče tím, že přejme některé nacionalistické prvky z programu AfD.

Jak analýza dále uvádí, pozice Merkelové zatím v ohrožení není, ale mohlo by k tomu dojít v případě, že by se její strana rozhodla ji nahradit pro volby v roce 2017.

„Z dlouhodobého hlediska vzestup AfD ukazuje, že je v Německu prostor pro růst protestních stran," varuje analýza. Tomu se zatím Německo na rozdíl od ostatních evropských zemí vyhýbalo, protože zatím čelilo krizi silně a jednotně.

Nespokojenost vládne Evropě

Analýza také připomíná, že ačkoliv se takovéto protestní strany nedokázaly dostat do vlád, mají i tak vliv na politiku své země. „Ve Velké Británii je rozhodnutí konzervativní vlády uspořádat referendum o setrvání v EU částečně i reakcí na vzestup proti-imigrační strany UKIP. V Německu není hnací silou nespokojenost s členstvím v EU, ale uprchlíci."

Popularita AfD v Německu podle analýzy setrvá minimálně do doby, než bude nějakým způsobem vyřešena migrační krize. „Ale i ve chvíli, kdy přestane být uprchlická krize pro německé voliče hlavním tématem, by mohly jiné problémy, například krize eurozóny a opatření Evropské centrální banky o oživení ekonomiky, dále ubírat podporu tradičním stranám a podporovat protestní strany."

Analýza připomíná, že strana AfD původně vznikla, aby odporovala měnové unii a finanční pomoci jihoevropským státům. Podle strany se v současné situaci dá očekávat, že strany, které jsou proti další evropské integraci, budou prosperovat.

Výsledky voleb by ale mohly mít dohru i na evropské úrovni, protože by mohly podkopat vůdčí pozici Německa. Ta oslabuje podle analýzy již nyní, čemuž nasvědčuje například fakt, že státy, přes které vede takzvaná Balkánská cesta, ignorovaly výzvy Merkelové o otevření hranic, nebo opozice vůči dohodě s Tureckem, kterou Německo podporuje.

Na závěr analýza dodává, že stejně jako finanční krize pomohla Německu dostat se do vedoucí pozice, uprchlická krize jej z ní zase sesazuje. Jak ale varuje, s ohrožením Německa je ohrožen i celý projekt EU.