Osudový přešlap Merkelové: Kdo všechno doplatí na její politiku?

Pád nejsilnější političky

Deník připomíná, že ještě před rokem byla Merkelová nejsilnějším politikem celé Evropy. Vděčila za to jednak své dlouhodobé pozici německé kancléřky, a jednak silné pozici Německa jak v oblasti politiky, tak ekonomiky. „Její moc sahala daleko za hranice Německa: pokud jste chtěli v Evropě něčeho významného dosáhnout, museli jste mít Merkelovou na své straně."

To vše ale se Merkelová podle deníku rozhodla riskovat – a obětovat – kvůli uprchlické krizi. Rozhodla se totiž pozvat do Německa uprchlíky a imigranty, což „pravděpodobně podkopalo její vlastní vládu a poškodilo, možná trvale, soudržnost Evropské unie."

Podle deníku výsledky voleb neznamenají nutně absolutní odmítnutí imigrační politiky Merkelové, jelikož někteří politici ve volbách zvítězili, ačkoliv její politiku otevřených dveří podporovali.

Evropa uprchlíky nechce

„Ale úspěch anti-imigrační strany Alternativa pro Německo (AfD), původně středopravicového hnutí, do kterého nyní pronikly i určité pochybnější prvky, naznačuje, že stále větší počet voličů již nedůvěřuje, že Merkelová migrační krizi zvládne," vysvětluje deník.

To by přitom mohlo mít vliv i na nadcházející referendum o setrvání Británie v EU, jelikož třetina zatím nerozhodnutých voličů uvádí, že klíčovým faktorem pro jejich rozhodnutí budou obavy z imigrace.

Deník varuje, že Merkelová otevřením dveří migrantům a jejich pozváním do Německa způsobila, že do Evropy nyní proudí lidé, které nechce a nedokáže přijmout ani její vlastní stát. „A teď Merkelová trvá na tom, aby ostatní státy, které v tomto rozhodnutí neměly žádné slovo, přijaly uprchlíky, které ale nechtějí," dodává deník.

Strach z Turecka

Problém navíc podle něj představují i ústupky Turecku, které Evropská unie schválila v rámci předběžné dohody na zastavení migrační krize a které „mnoho Evropanů vyděsily".

„Nejenže budou mít Turci bezvízový přístup do Schengenského prostoru a obdrží asi šest miliard euro na to, aby se postarali o syrské uprchlíky, ale EU také urychlí žádost Ankary o vstup do EU, ačkoliv nikdo neočekává, že by takovýto požadavek uspěl," uvádí deník.

„Sice se objevují náznaky, že se snížil počet lodí snažících se dostat do Řecka poté, co turecké úřady začaly zabraňovat uprchlíkům v nalodění – což měly učinit už dávno; ale tisíce zůstávají uvězněny navzdory slibům, že budou přemístěni na základě kvót."

„Možná se Merkelové krizi podaří zvrátit, ale jestli její aura neporazitelnosti zmizela nadobro, může z toho vinit jen sama sebe," dodává na závěr deník.