Průlom v uprchlické krizi? Těžko, řekl Schulz k summitu a kritizoval střední Evropu

Brusel - Na summitu EU koncem tohoto týdne by měla být dokončena sporná dohoda s Tureckem o uprchlících, Evropská komise má ale výhrady. Plán na vracení všech migrantů z řeckých ostrovů nesmí odporovat mezinárodnímu i evropskému právu. Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz nečeká na summitu průlom v uprchlické krizi.

Součástí plánu je, že unie by za každého vráceného Syřana převzala z Turecka jednoho syrského uprchlíka s právem na azyl. "Pokud bude systém fungovat, měl by být jasným signálem, že se nevyplatí riskovat složitou a nebezpečnou cestu přes moře," řekl dnes místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.

Pokud migrant v Řecku po příjezdu z Turecka o azyl nepožádá, bude jej možné vrátit zpět nejpozději do 48 hodin na základě dvoustranné readmisní dohody těchto zemí, vyplývá z dnešního vyjádření dobře informovaných představitelů Evropské komise. Stejná dohoda bude právním podkladem pro návraty těch, kdo o azyl sice požádají, ale nárok na něj mít nebudou.

Pokud migrant o ochranu po příjezdu do Řecka požádá, bude muset být jeho žádost posouzena a bude muset existovat možnost se proti rozhodnutí odvolat.

Ani v případě Syřanů to však neznamená, že by do Turecka vráceni nebyli. Podle unijního práva totiž může být žádost zamítnuta jako nepřípustná, pokud už byl dotyčný v jiné zemi - v nynějším případě tedy v Turecku - jako uprchlík uznán.

Zamítnuta může být žádost také v případě, že uprchlík se na území EU dostal z "bezpečné třetí země", kde by mu ochrana zajištěna být mohla.

Informovaní představitelé EU předpokládají v takových případech návrat migrantů zpět do Turecka v řádu několika dní. "Záviset to bude na tom, jak efektivní bude řecký systém," uvedl nejmenovaný činitel. Summit EU by měl koncem týdne potvrdit odhodlání unijních zemí Řecku v migrační krizi všemožně a účinně pomáhat.

Ankara výměnou za převzetí migrantů žádá rychlejší dohodu o bezvízovém styku či diskusi o otevření dalších kapitol roky se vlekoucích tureckých přístupových jednání s EU. Turci by také rádi od unie slyšeli závazek, že dalšími penězi nad rámec už loni domluvených tří miliard eur přispěje ke zlepšení situace skoro tří milionů syrských uprchlíků na tureckém území.

Podle Timmermanse musí ale ohledně víz přidat především turecká strana, která zatím splnila jen 35 ze 72 potřebných kritérií.

Proti otevření nových kapitol v přístupových jednáních s Tureckem se hlasitě a dlouhodobě staví Kypr. Timmermans dnes zdůraznil, že podle jeho názoru je v zájmu EU jednání otevřít. Právě v takové chvíli totiž začne být možné s Ankarou, která je nyní obviňována z autoritářských tendencí, začít vážně a hluboce diskutovat o takových otázkách jako jsou lidská práva, nezávislost soudnictví či svoboda projevu.

Je těžké být optimistický, střed Evropy dělá problémy

"K definitivnímu průlomu spíš nedojde. Umím si ale představit, že dosáhneme nějakých pokroků. Uděláme další důležitý krok k řešení migrační krize," řekl k plánovanému summitu dnes Schulz v rozhovoru, který dnes zveřejnil německý deník Berliner Morgenpost.. Podle něj se musí představitelé osmadvacítky dohodnout na způsobu ochrany vnějších hranic EU i na mechanismu rozdělování běženců mezi unijními státy.

"Aby dohody s Ankarou vůbec mohly vyjít, musí fungovat už dohodnutý mechanismus rozdělení 160.000 běženců v Evropě. To musíme tento týden na summitu projednat," řekl Schulz. O jednorázovém rozdělení uprchlíků, kteří do Evropy zamířili přes Itálii a Řecko, se loni domluvili ministři vnitra zemí EU; návrh přijali většinově přes nesouhlas některých členských států včetně Česka.

Schulz kritizoval, že středoevropské země se navzdory dohodě zdráhají uprchlíky přijímat. "Maďarsko by mělo podle tohoto klíče přijmout 1294 běženců, ale (premiér Viktor) Orbán o tom chce uspořádat referendum a říká, že je to německý problém. Dokud povedeme tyto debaty a Evropská rada bude muset rozhodovat jednomyslně, je pro mě těžké být optimistický," uvedl.

Šéf europarlamentu se také postavil za německou kancléřku Angelu Merkelovou a podpořil její názor, že dlouhodobě lze uprchlickou krizi vyřešit jen na evropské úrovni, nikoli národními opatřeními. "Považuji za mylnou domněnku, že národní limity pro počty běženců mohou vyřešit uprchlickou otázku. Lidé, kteří prchají před (syrským prezidentem Bašárem) Asadem nebo před teroristy z IS se nenechají zastavit plotem," řekl.

Související

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Turecko uprchlíci

Aktuálně se děje

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Volker Türk

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá

Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.

včera

Hormuzský průliv

Vojenské kapacity Íránu jsou zničené, prohlašuje Trump. Jak tedy Teherán dokáže kontrolovat Hormuzský průliv?

Strategicky významný Hormuzský průliv zůstává již téměř čtyři týdny fakticky uzavřen, což uvrhlo globální energetické trhy do stavu hlubokého chaosu. Tato úzká vodní cesta je přitom naprosto klíčová pro světovou ekonomiku, neboť tudy proudí přibližně 20 % celosvětových zásob ropy a zemního plynu. Kromě energetických surovin jsou blokádou zasaženy i dodávky hnojiv, na nichž závisí zemědělská produkce v mnoha částech planety.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Okamžitě zlevněte pohonné hmoty, pustil se Babiš do pumpařů

Premiér Andrej Babiš se ostře vymezil proti cenové politice největších provozovatelů čerpacích stanic v České republice. Ve svém videu na sociální síti Facebook vyzval dominantní hráče na trhu k okamžitému zlevnění pohonných hmot. Podle jeho slov jsou současné částky, které řidiči platí zejména u dálnic, naprosto nepřijatelné a neopodstatněné.

včera

Útok na Ruský dům

Útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze. Policie pátrá po pachateli

Ruský dům v pražských Dejvicích se ve čtvrtek večer stal místem násilného incidentu. Neznámý útočník na budovu, v níž sídlí Ruské středisko vědy a kultury, hodil několik zápalných lahví. Policie se případem intenzivně zabývá a po pachateli v současné době pátrá. Celá událost je vyšetřována jako trestný čin poškození cizí věci.

včera

včera

Ilustrační foto

Klidný život bez finančních starostí: Výhodné pojištění odpovědnosti

Stačí drobná nepozornost, nešikovný pohyb v obchodě plném drahé elektroniky nebo zatoulaný míč vašeho potomka, který si najde cestu rovnou do okna sousedova luxusního vozu. Naštěstí existuje snadný způsob, jak se ochránit před astronomickými účty za způsobené škody, aniž byste museli sahat hluboko do vlastních těžce vydřených úspor. Jak poznáte výhodné pojištění odpovědnosti?

26. března 2026 21:58

Změna času se v EU řeší už osm let. Europoslanci jsou pro konec střídání

V Česku je v plném proudu týden, který bude o hodinu kratší. Po noci ze soboty na neděli si všichni budeme muset přenastavit hodinky, protože dvě změny času jsou navzdory slibům každoroční realitou. Je to přitom už osm let, co existuje směrnice o ukončení střídání časů. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy