Útoky na letiště a stanici metra, k nimž došlo v úterý ráno v Bruselu, byly vysoce pravděpodobné, ale zároveň jim téměř nešlo zabránit, konstatuje profesorka Juliette Kayyemová z Harvard's Kennedy School v komentáři pro server CNN. Bezpečnostní analytička, která dříve působila na americkém ministerstvu vnitřní bezpečnosti píše, že výše uvedený oxymóron je tím, co činí aktuální vlnu terorismu tou nejnebezpečnější v historii a velmi ji odlišuje od dob Al-Káidy.
Připravit se nelze
Kayyemová již minulý týden napsala, že páteční zatčení Salaha Abdeslama podezřelého z účasti na pařížských útocích nebude koncem boje. Naopak, ve skutečnosti předvídala možný začátek nové vlny teroru ze strany extremistické organizace Islámský stát (IS).
"Jelikož byl Abdeslam dopaden živý, evropské úřady budou pravděpodobně schopné přimět ho mluvit a zřejmě prozradit detaily o síti, která mu loni pomohla při pařížských útocích a poté mu umožnila skrývat se čtyři měsíce," soudí profesorka. Podotýká, že i pokud Abdeslam neprojeví jakoukoliv ochotu vypovídat, belgické úřady budou chtít přinejmenším vzbudit dojem, že kooperuje. Ve skutečnosti již koncem uplynulého víkendu belgičtí představitelé tvrdili, že podezřelý "spolupracuje", přičemž užili slovo, kterým dávají najevo, že je více než šťastný, že může poskytnout informace, dodává Kayyemová.
Analytička deklaruje, že členové Abdeslamovy sítě či stoupenci IS se mohli cítil pod tlakem a spustili útoky, když k tomu měli příležitost. Proto se podle jejího názoru mnozí ptají, jak je možné, že Brusel nebyl na další útok připravený. "V zásadě žádná země nemůže být zcela připravená," deklaruje v reakci odbornice.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Kayyemová poukazuje, že bezpečnost má v jakékoliv otevřené společnosti tři zásadní atributy: minimalizaci rizika, maximalizaci obrany a udržení svobody. Vysvětluje, že úřady se snaží minimalizovat riziko sdílením zpravodajských informací, infiltrací teroristických skupin a pokusy o jejich rozbití. Obranu pak maximalizují nasazením více policistů a protiteroristických jednotek, kontrolou hranic a ztížením cílů, jak se jen dá, doplňuje profesorka.
Svoboda je zranitelná
Právě ztížení cílů je podle odbornice největší výzvou. "Otevřené společnosti, které závisejí na pohybu lidí a zboží, jsou zapojené do globálního obchodu a jednají s okolním světem, nemohou dobře ochránit každé místo, kde se lidé shromažďují," deklaruje Kayyemová. Podotýká, že z tohoto důvodu neustále balancují mezi potřebou protiteroristických opatření a svobodou pohybu.
To platí především o letištích, která jsou obzvláště propustná, dokud se nedostanete k bezpečnostní kontrole, poukazuje profesorka. Podotýká, že jde o místa, kde se shromažďují lidé - jsou tam obchody a restaurace a lidé se zde setkávají a relaxují. Odletové zóny, jako ta na letišti Zaventem v Bruselu, jsou navržené tak, aby umožnily lidem rychle se pohybovat, tudíž cestující chystající se k letu jen odbaví svá zavazadla, pokračují k bezpečnostní kontrole a vyklidí prostor pro další várku lidí, vysvětluje Kayyemová.
Expertka zdůrazňuje, že jen ve Spojených státech se každý den na letištích vystřídají na dva miliony lidí. Systém přepravy osob i nákladu by podle jejího názoru zkolaboval, pokud by se bezpečnostní kontroly předsunuly již na silnice vedoucí k letištím.
"To samé platí o systémech městské dopravy. Ano, můžeme je učinit bezpečnější prohlídkami cestujících, ale z dvacetiminutové jízdy vlakem se stane hodinová, či delší," konstatuje profesorka. Domnívá se, že veřejnost by navzdory hrozbě útoků něco takového jednoduše netolerovala.
Pozornost věnovaná zabezpečení letecké dopravy po 11. září 2001 směřovala k tomu, aby se letadla samotná nedala zneužít jako zbraň hromadného ničení, připomíná analytička. Dodává, že letiště si takový luxus dovolit nemohou, pokud země chtějí a potřebují dostát svým závazkům svobody pohybu. "Z tohoto důvodu je jedinou aktuální možností Bruselu přesný opak: totální uzavření letiště," deklaruje Kayyemová. Situaci přirovnává k přepínači, kde je mezi polohami zapnuto/vypnuto jen velmi malý prostor.
"Realitou zůstává, že v Evropě a Spojených státech je prostě příliš měkkých cílů, aby se zajistila totální bezpečnost," uvádí profesorka. Konstatuje, že tak je vystavěn systém západní svobody. Bruselské útoky pak podle jejího názoru ukázaly, že to je také důvod, proč je natolik zranitelný.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Belgie pokročila v případu plánovaného teroristického útoku. Padla obvinění
Belgie odsoudila teroristy z Bruselu. Abdeslam vyvázl bez dalšího trestu
Teroristické útoky v Belgii , Terorismus
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru
před 1 hodinou
Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři
před 1 hodinou
Ledovka pokryla část Česka. Policie kvůli nehodám uzavřela dálnice
před 1 hodinou
Ve Spojených arabských emirátech se chystá historicky první trojstranné jednání o Ukrajině
před 3 hodinami
Počasí do konce víkendu. Meteorologové řekli, kde bude sněžit
včera
Tramvaje čeká v Praze několikadenní výluka. Protáhne se až do února
včera
U střelce z úřadu v Chřibské byly další zbraně. Na místě činu vystřelil asi stokrát
včera
Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali
včera
Do Česka by měl po mnoha letech přijet papež. Přijal pozvání od prezidenta
včera
Babišova vláda zruší televizní poplatky. Názor změnil i ministr Klempíř
včera
Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže
včera
Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz
včera
Policie zadržela údajného zahraničního agenta. Měl pracovat pro Čínu
včera
Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj
včera
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
včera
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
včera
Zelenskyj dorazil do Davosu, jednání s Trumpem začalo. Putin chce zaplatit členství v Radě míru zmrazenými aktivy
včera
Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech
včera
Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa
včera
V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec
Nečekaným překvapením na Světovém ekonomickém fóru se stal slavnostní podpisový ceremoniál k založení nové „Rady míru“ (Board of Peace), který měl být podle Donalda Trumpa triumfálním okamžikem jeho diplomacie. V Davosu však probíhá s výrazně nižší účastí, než se očekávalo. Namísto padesáti pozvaných států a původně avizovaných 35 potvrzených účastníků se na pódiu vedle amerického prezidenta objevilo méně než dvacet zástupců.
Zdroj: Libor Novák