Nová vlna teroru? Profesorka poukázala na slabinu Evropy a USA

Útoky na letiště a stanici metra, k nimž došlo v úterý ráno v Bruselu, byly vysoce pravděpodobné, ale zároveň jim téměř nešlo zabránit, konstatuje profesorka Juliette Kayyemová z Harvard's Kennedy School v komentáři pro server CNN. Bezpečnostní analytička, která dříve působila na americkém ministerstvu vnitřní bezpečnosti píše, že výše uvedený oxymóron je tím, co činí aktuální vlnu terorismu tou nejnebezpečnější v historii a velmi ji odlišuje od dob Al-Káidy.

Připravit se nelze

Kayyemová již minulý týden napsala, že páteční zatčení Salaha Abdeslama podezřelého z účasti na pařížských útocích nebude koncem boje. Naopak, ve skutečnosti předvídala možný začátek nové vlny teroru ze strany extremistické organizace Islámský stát (IS).

"Jelikož byl Abdeslam dopaden živý, evropské úřady budou pravděpodobně schopné přimět ho mluvit a zřejmě prozradit detaily o síti, která mu loni pomohla při pařížských útocích a poté mu umožnila skrývat se čtyři měsíce," soudí profesorka. Podotýká, že i pokud Abdeslam neprojeví jakoukoliv ochotu vypovídat, belgické úřady budou chtít přinejmenším vzbudit dojem, že kooperuje. Ve skutečnosti již koncem uplynulého víkendu belgičtí představitelé tvrdili, že podezřelý "spolupracuje", přičemž užili slovo, kterým dávají najevo, že je více než šťastný, že může poskytnout informace, dodává Kayyemová.    

Analytička deklaruje, že členové Abdeslamovy sítě či stoupenci IS se mohli cítil pod tlakem a spustili útoky, když k tomu měli příležitost. Proto se podle jejího názoru mnozí ptají, jak je možné, že Brusel nebyl na další útok připravený. "V zásadě žádná země nemůže být zcela připravená," deklaruje v reakci odbornice.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.  

Kayyemová poukazuje, že bezpečnost má v jakékoliv otevřené společnosti tři zásadní atributy: minimalizaci rizika, maximalizaci obrany a udržení svobody. Vysvětluje, že úřady se snaží minimalizovat riziko sdílením zpravodajských informací, infiltrací teroristických skupin a pokusy o jejich rozbití. Obranu pak maximalizují nasazením více policistů a protiteroristických jednotek, kontrolou hranic a ztížením cílů, jak se jen dá, doplňuje profesorka.  

Svoboda je zranitelná

Právě ztížení cílů je podle odbornice největší výzvou. "Otevřené společnosti, které závisejí na pohybu lidí a zboží, jsou zapojené do globálního obchodu a jednají s okolním světem, nemohou dobře ochránit každé místo, kde se lidé shromažďují," deklaruje Kayyemová. Podotýká, že z tohoto důvodu neustále balancují mezi potřebou protiteroristických opatření a svobodou pohybu.  

To platí především o letištích, která jsou obzvláště propustná, dokud se nedostanete k bezpečnostní kontrole, poukazuje profesorka. Podotýká, že jde o místa, kde se shromažďují lidé - jsou tam obchody a restaurace a lidé se zde setkávají a relaxují. Odletové zóny, jako ta na letišti Zaventem v Bruselu, jsou navržené tak, aby umožnily lidem rychle se pohybovat, tudíž cestující chystající se k letu jen odbaví svá zavazadla, pokračují k bezpečnostní kontrole a vyklidí prostor pro další várku lidí, vysvětluje Kayyemová.  

Expertka zdůrazňuje, že jen ve Spojených státech se každý den na letištích vystřídají na dva miliony lidí. Systém přepravy osob i nákladu by podle jejího názoru zkolaboval, pokud by se bezpečnostní kontroly předsunuly již na silnice vedoucí k letištím.

"To samé platí o systémech městské dopravy. Ano, můžeme je učinit bezpečnější prohlídkami cestujících, ale z dvacetiminutové jízdy vlakem se stane hodinová, či delší," konstatuje profesorka. Domnívá se, že veřejnost by navzdory hrozbě útoků něco takového jednoduše netolerovala.

Pozornost věnovaná zabezpečení letecké dopravy po 11. září 2001 směřovala k tomu, aby se letadla samotná nedala zneužít jako zbraň hromadného ničení, připomíná analytička. Dodává, že letiště si takový luxus dovolit nemohou, pokud země chtějí a potřebují dostát svým závazkům svobody pohybu. "Z tohoto důvodu je jedinou aktuální možností Bruselu přesný opak: totální uzavření letiště," deklaruje Kayyemová. Situaci přirovnává k přepínači, kde je mezi polohami zapnuto/vypnuto jen velmi malý prostor.      

"Realitou zůstává, že v Evropě a Spojených státech je prostě příliš měkkých cílů, aby se zajistila totální bezpečnost," uvádí profesorka. Konstatuje, že tak je vystavěn systém západní svobody. Bruselské útoky pak podle jejího názoru ukázaly, že to je také důvod, proč je natolik zranitelný.  

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Salah Abdeslam

Belgie odsoudila teroristy z Bruselu. Abdeslam vyvázl bez dalšího trestu

V Belgii skončil největší kriminální proces v historii země. Soud v pátek rozdal tresty pro pachatele teroristických útoků v Bruselu v roce 2016, padlo i doživotí. Mezi obviněnými, kteří byli v červenci uznáni vinnými, byl i útočník z Paříže Salah Abdeslam, který vyvázl bez dalšího trestu. 

Více souvisejících

Teroristické útoky v Belgii Terorismus

Aktuálně se děje

před 36 minutami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 1 hodinou

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Jakub Menšík

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže

Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody. 

včera

Hokej, ilustrační foto.

Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz

Po roce si zopakovaly souboj o bronz se Švédskem a po roce z toho bronz opravdu byl. České hokejistky do 18 let se krátce po vstupu do nového roku 2026 postaraly o další medaili ze světového šampionátu pro český hokej. Připomeňme, že úplně v úvodu nového roku si pro stříbro ve své věkové kategorii stihli dojít na mistrovství světa hokejisté do 20 let. Nyní tedy na ně navázala děvčata do 18 let poté, co Švédky dokázaly porazit 4:3.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj po ostře sledovaném jednání s Donaldem Trumpem oznámil, že od pátku se ve Spojených arabských emirátech bude konat mimořádné trilaterální setkání za účasti zástupců Ukrajiny, Spojených států a Ruska. Dvoudenní rozhovory v Emirátech mají navázat na intenzivní přípravy mírových dokumentů, které jsou podle ukrajinského lídra již „téměř hotové“.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl směsicí frustrace z evropské nečinnosti a opatrného optimismu po schůzce s Donaldem Trumpem. Svou řeč zahájil netradičně – odkazem na kultovní film „Na Hromnice o den více“, ve kterém hlavní hrdina prožívá tentýž den stále dokola. Podle Zelenského takto vypadá realita Ukrajiny, která měsíce a roky čelí stejným výzvám, zatímco světoví lídři opakují stejné chyby.

včera

Grónsko, ilustrační fotografie.

Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?

Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.

včera

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Zelenskyj dorazil do Davosu, jednání s Trumpem začalo. Putin chce zaplatit členství v Radě míru zmrazenými aktivy

Volodymyr Zelenskyj nakonec v doprovodu svých nejbližších poradců dorazil na Světové ekonomické fórum v Davosu. I když se spekulovalo, že kvůli energetické krizi zůstane v Kyjevě, videozáznamy a oficiální zdroje potvrdily jeho přítomnost ve švýcarském letovisku. Bezprostředně po příletu se ukrajinský lídr odebral na klíčové jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, které je v tuto chvíli v plném proudu.

včera

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech

V Davosu ve čtvrtek zaznělo klíčové oznámení, které může zásadně změnit humanitární situaci v Pásmu Gazy. Ali Shaath, který byl jmenován do čela nového palestinského výboru pro správu enklávy, informoval diplomaty, že hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech. Pro obyvatele Gazy jde o víc než jen o otevření brány; je to životně důležitá spojnice se světem, která byla od května 2024 uzavřena.

včera

Rada míru

Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa

Trumpova „Rada míru“ (Board of Peace) se v posledních dnech ukazuje jako klasický příklad diplomatického triku, kdy se OSN stala nákupem zajíce v pytli obětí podvodu. Zatímco v listopadu získal Donald Trump pro tento orgán podporu v Radě bezpečnosti pod záminkou řešení krize v Gaze, výsledná podoba organizace připomíná spíše imperiální dvůr než mírovou misi. Diplomaté, kteří pro rezoluci 2803 hlasovali, se nyní cítí podvedeni, protože místo dohledu nad příměřím podpořili vznik exkluzivního klubu s pravidly podobnými těm v Mar-a-Lago.

včera

V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec

Nečekaným překvapením na Světovém ekonomickém fóru se stal slavnostní podpisový ceremoniál k založení nové „Rady míru“ (Board of Peace), který měl být podle Donalda Trumpa triumfálním okamžikem jeho diplomacie. V Davosu však probíhá s výrazně nižší účastí, než se očekávalo. Namísto padesáti pozvaných států a původně avizovaných 35 potvrzených účastníků se na pódiu vedle amerického prezidenta objevilo méně než dvacet zástupců.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy