Útoky na letiště a stanici metra, k nimž došlo v úterý ráno v Bruselu, byly vysoce pravděpodobné, ale zároveň jim téměř nešlo zabránit, konstatuje profesorka Juliette Kayyemová z Harvard's Kennedy School v komentáři pro server CNN. Bezpečnostní analytička, která dříve působila na americkém ministerstvu vnitřní bezpečnosti píše, že výše uvedený oxymóron je tím, co činí aktuální vlnu terorismu tou nejnebezpečnější v historii a velmi ji odlišuje od dob Al-Káidy.
Připravit se nelze
Kayyemová již minulý týden napsala, že páteční zatčení Salaha Abdeslama podezřelého z účasti na pařížských útocích nebude koncem boje. Naopak, ve skutečnosti předvídala možný začátek nové vlny teroru ze strany extremistické organizace Islámský stát (IS).
"Jelikož byl Abdeslam dopaden živý, evropské úřady budou pravděpodobně schopné přimět ho mluvit a zřejmě prozradit detaily o síti, která mu loni pomohla při pařížských útocích a poté mu umožnila skrývat se čtyři měsíce," soudí profesorka. Podotýká, že i pokud Abdeslam neprojeví jakoukoliv ochotu vypovídat, belgické úřady budou chtít přinejmenším vzbudit dojem, že kooperuje. Ve skutečnosti již koncem uplynulého víkendu belgičtí představitelé tvrdili, že podezřelý "spolupracuje", přičemž užili slovo, kterým dávají najevo, že je více než šťastný, že může poskytnout informace, dodává Kayyemová.
Analytička deklaruje, že členové Abdeslamovy sítě či stoupenci IS se mohli cítil pod tlakem a spustili útoky, když k tomu měli příležitost. Proto se podle jejího názoru mnozí ptají, jak je možné, že Brusel nebyl na další útok připravený. "V zásadě žádná země nemůže být zcela připravená," deklaruje v reakci odbornice.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Kayyemová poukazuje, že bezpečnost má v jakékoliv otevřené společnosti tři zásadní atributy: minimalizaci rizika, maximalizaci obrany a udržení svobody. Vysvětluje, že úřady se snaží minimalizovat riziko sdílením zpravodajských informací, infiltrací teroristických skupin a pokusy o jejich rozbití. Obranu pak maximalizují nasazením více policistů a protiteroristických jednotek, kontrolou hranic a ztížením cílů, jak se jen dá, doplňuje profesorka.
Svoboda je zranitelná
Právě ztížení cílů je podle odbornice největší výzvou. "Otevřené společnosti, které závisejí na pohybu lidí a zboží, jsou zapojené do globálního obchodu a jednají s okolním světem, nemohou dobře ochránit každé místo, kde se lidé shromažďují," deklaruje Kayyemová. Podotýká, že z tohoto důvodu neustále balancují mezi potřebou protiteroristických opatření a svobodou pohybu.
To platí především o letištích, která jsou obzvláště propustná, dokud se nedostanete k bezpečnostní kontrole, poukazuje profesorka. Podotýká, že jde o místa, kde se shromažďují lidé - jsou tam obchody a restaurace a lidé se zde setkávají a relaxují. Odletové zóny, jako ta na letišti Zaventem v Bruselu, jsou navržené tak, aby umožnily lidem rychle se pohybovat, tudíž cestující chystající se k letu jen odbaví svá zavazadla, pokračují k bezpečnostní kontrole a vyklidí prostor pro další várku lidí, vysvětluje Kayyemová.
Expertka zdůrazňuje, že jen ve Spojených státech se každý den na letištích vystřídají na dva miliony lidí. Systém přepravy osob i nákladu by podle jejího názoru zkolaboval, pokud by se bezpečnostní kontroly předsunuly již na silnice vedoucí k letištím.
"To samé platí o systémech městské dopravy. Ano, můžeme je učinit bezpečnější prohlídkami cestujících, ale z dvacetiminutové jízdy vlakem se stane hodinová, či delší," konstatuje profesorka. Domnívá se, že veřejnost by navzdory hrozbě útoků něco takového jednoduše netolerovala.
Pozornost věnovaná zabezpečení letecké dopravy po 11. září 2001 směřovala k tomu, aby se letadla samotná nedala zneužít jako zbraň hromadného ničení, připomíná analytička. Dodává, že letiště si takový luxus dovolit nemohou, pokud země chtějí a potřebují dostát svým závazkům svobody pohybu. "Z tohoto důvodu je jedinou aktuální možností Bruselu přesný opak: totální uzavření letiště," deklaruje Kayyemová. Situaci přirovnává k přepínači, kde je mezi polohami zapnuto/vypnuto jen velmi malý prostor.
"Realitou zůstává, že v Evropě a Spojených státech je prostě příliš měkkých cílů, aby se zajistila totální bezpečnost," uvádí profesorka. Konstatuje, že tak je vystavěn systém západní svobody. Bruselské útoky pak podle jejího názoru ukázaly, že to je také důvod, proč je natolik zranitelný.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Belgie pokročila v případu plánovaného teroristického útoku. Padla obvinění
Belgie odsoudila teroristy z Bruselu. Abdeslam vyvázl bez dalšího trestu
Teroristické útoky v Belgii , Terorismus
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Trump varoval Írán. Miny v průlivu povedou k nevídaným následkům
před 1 hodinou
Snowboardistka Maděrová druhým místem Špindlerův Mlýn nezklamala
před 1 hodinou
Fico tvrdí, že EU je ve sporu s Ukrajinou na straně Slovenska
před 2 hodinami
Šéf ČT nesouhlasí s končícím Moravcem. Pravidla platí pro všechny, řekl
před 3 hodinami
Zemřel cestovatel a dobrodruh Leoš Šimánek. Bylo mu 79 let
před 4 hodinami
Stylové zakončení životní sezóny. Rychlobruslař Jílek získal stříbro na MS ve víceboji
před 4 hodinami
Britové posílají jednu válečnou loď blíž k Íránu. Trump je předtím kritizoval
před 5 hodinami
Další důkaz jarního počasí. Meteorologové ale přišli i s varováním
před 6 hodinami
Trumpův plán na zastavení financování ruské válečné mašinérie se útokem na Írán zhroutil
před 6 hodinami
Modžtaba Chámeneí stojí v čele Íránu 48 hodin. Za celou dobu ho ale nikdo neviděl
před 7 hodinami
Nebezpečně vyhlížející požár na Letné. Plameny ohrožují domy
před 7 hodinami
Hegseth varoval Rusko, aby se do války s Íránem nezapojovalo. Íránské duchovní označil za zbabělce
před 8 hodinami
CNN: Letecké údery jaderný program nezastaví. USA zvažují nasazení pozemní armády v Íránu
před 9 hodinami
Írán vyhrožuje likvidací Trumpa. Válka podle Teheránu ani zdaleka nekončí
před 10 hodinami
USA a Izrael selhaly, režim nepadnul. Útoky na okolní země jsou sebeobrana, tvrdí Írán
před 10 hodinami
Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska
před 11 hodinami
Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy
před 12 hodinami
Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu
před 13 hodinami
Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly
před 14 hodinami
Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak
Americký prezident Donald Trump vysílá v souvislosti s trvajícím konfliktem velmi rozporuplné signály ohledně toho, kdy by mohly boje skončit. Zatímco v jednom prohlášení uvedl, že americké cíle jsou již v podstatě splněny a válka s Íránem je již téměř u konce, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením, vzápětí před republikánskými poslanci prohlásil, že vítězství stále není dostatečné. Tato nejednotná komunikace přichází v době, kdy se vojenské operace na Blízkém východě přelévají do druhého týdne.
Zdroj: Libor Novák