Nová vlna teroru? Profesorka poukázala na slabinu Evropy a USA

Útoky na letiště a stanici metra, k nimž došlo v úterý ráno v Bruselu, byly vysoce pravděpodobné, ale zároveň jim téměř nešlo zabránit, konstatuje profesorka Juliette Kayyemová z Harvard's Kennedy School v komentáři pro server CNN. Bezpečnostní analytička, která dříve působila na americkém ministerstvu vnitřní bezpečnosti píše, že výše uvedený oxymóron je tím, co činí aktuální vlnu terorismu tou nejnebezpečnější v historii a velmi ji odlišuje od dob Al-Káidy.

Připravit se nelze

Kayyemová již minulý týden napsala, že páteční zatčení Salaha Abdeslama podezřelého z účasti na pařížských útocích nebude koncem boje. Naopak, ve skutečnosti předvídala možný začátek nové vlny teroru ze strany extremistické organizace Islámský stát (IS).

"Jelikož byl Abdeslam dopaden živý, evropské úřady budou pravděpodobně schopné přimět ho mluvit a zřejmě prozradit detaily o síti, která mu loni pomohla při pařížských útocích a poté mu umožnila skrývat se čtyři měsíce," soudí profesorka. Podotýká, že i pokud Abdeslam neprojeví jakoukoliv ochotu vypovídat, belgické úřady budou chtít přinejmenším vzbudit dojem, že kooperuje. Ve skutečnosti již koncem uplynulého víkendu belgičtí představitelé tvrdili, že podezřelý "spolupracuje", přičemž užili slovo, kterým dávají najevo, že je více než šťastný, že může poskytnout informace, dodává Kayyemová.    

Analytička deklaruje, že členové Abdeslamovy sítě či stoupenci IS se mohli cítil pod tlakem a spustili útoky, když k tomu měli příležitost. Proto se podle jejího názoru mnozí ptají, jak je možné, že Brusel nebyl na další útok připravený. "V zásadě žádná země nemůže být zcela připravená," deklaruje v reakci odbornice.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.  

Kayyemová poukazuje, že bezpečnost má v jakékoliv otevřené společnosti tři zásadní atributy: minimalizaci rizika, maximalizaci obrany a udržení svobody. Vysvětluje, že úřady se snaží minimalizovat riziko sdílením zpravodajských informací, infiltrací teroristických skupin a pokusy o jejich rozbití. Obranu pak maximalizují nasazením více policistů a protiteroristických jednotek, kontrolou hranic a ztížením cílů, jak se jen dá, doplňuje profesorka.  

Svoboda je zranitelná

Právě ztížení cílů je podle odbornice největší výzvou. "Otevřené společnosti, které závisejí na pohybu lidí a zboží, jsou zapojené do globálního obchodu a jednají s okolním světem, nemohou dobře ochránit každé místo, kde se lidé shromažďují," deklaruje Kayyemová. Podotýká, že z tohoto důvodu neustále balancují mezi potřebou protiteroristických opatření a svobodou pohybu.  

To platí především o letištích, která jsou obzvláště propustná, dokud se nedostanete k bezpečnostní kontrole, poukazuje profesorka. Podotýká, že jde o místa, kde se shromažďují lidé - jsou tam obchody a restaurace a lidé se zde setkávají a relaxují. Odletové zóny, jako ta na letišti Zaventem v Bruselu, jsou navržené tak, aby umožnily lidem rychle se pohybovat, tudíž cestující chystající se k letu jen odbaví svá zavazadla, pokračují k bezpečnostní kontrole a vyklidí prostor pro další várku lidí, vysvětluje Kayyemová.  

Expertka zdůrazňuje, že jen ve Spojených státech se každý den na letištích vystřídají na dva miliony lidí. Systém přepravy osob i nákladu by podle jejího názoru zkolaboval, pokud by se bezpečnostní kontroly předsunuly již na silnice vedoucí k letištím.

"To samé platí o systémech městské dopravy. Ano, můžeme je učinit bezpečnější prohlídkami cestujících, ale z dvacetiminutové jízdy vlakem se stane hodinová, či delší," konstatuje profesorka. Domnívá se, že veřejnost by navzdory hrozbě útoků něco takového jednoduše netolerovala.

Pozornost věnovaná zabezpečení letecké dopravy po 11. září 2001 směřovala k tomu, aby se letadla samotná nedala zneužít jako zbraň hromadného ničení, připomíná analytička. Dodává, že letiště si takový luxus dovolit nemohou, pokud země chtějí a potřebují dostát svým závazkům svobody pohybu. "Z tohoto důvodu je jedinou aktuální možností Bruselu přesný opak: totální uzavření letiště," deklaruje Kayyemová. Situaci přirovnává k přepínači, kde je mezi polohami zapnuto/vypnuto jen velmi malý prostor.      

"Realitou zůstává, že v Evropě a Spojených státech je prostě příliš měkkých cílů, aby se zajistila totální bezpečnost," uvádí profesorka. Konstatuje, že tak je vystavěn systém západní svobody. Bruselské útoky pak podle jejího názoru ukázaly, že to je také důvod, proč je natolik zranitelný.  

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Salah Abdeslam

Belgie odsoudila teroristy z Bruselu. Abdeslam vyvázl bez dalšího trestu

V Belgii skončil největší kriminální proces v historii země. Soud v pátek rozdal tresty pro pachatele teroristických útoků v Bruselu v roce 2016, padlo i doživotí. Mezi obviněnými, kteří byli v červenci uznáni vinnými, byl i útočník z Paříže Salah Abdeslam, který vyvázl bez dalšího trestu. 

Více souvisejících

Teroristické útoky v Belgii Terorismus

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

Zuzana Maděrová

Snowboardistka Maděrová druhým místem Špindlerův Mlýn nezklamala

Po senzačním olympijském zlatu byla zaslouženým velkým lákadlem na sobotní podnik Světového poháru v paralelním slalomu, který se premiérově konal ve Špindlerově Mlýně, snowboardistka Zuzana Maděrová. I když nakonec na zlatou medaili tentokrát nedosáhla, jelikož v závodě nestačila jen na Japonku Cubaki Mikiovou Devatenáctiletá reprezentantka i tak potěšila publikum, které tak ve Špindlerově Mlýně připravilo pro závodnice a závodníky parádní atmosféru, navíc podpořenou krásným slunečným téměř jarním počasím.

před 1 hodinou

Robert Fico

Fico tvrdí, že EU je ve sporu s Ukrajinou na straně Slovenska

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) se dočkal kýženého setkání na úrovni Evropské unie, kde se řešily zastavené dodávky ropy přes Ukrajinu. Fico tvrdí, že ho předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve sporu s Kyjevem podpořila. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Metoděj Jílek

Stylové zakončení životní sezóny. Rychlobruslař Jílek získal stříbro na MS ve víceboji

Dvojnásobný olympijský medailista z letošních zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo, teprve devatenáctiletý rychlobruslařský talent Metoděj Jílek zakončil svou životní sezónu dalším medailovým úspěchem. Stříbro získal poté, co ovládl desetikilometrový závod na MS ve víceboji, které se o tomto víkendu konalo v nizozemském Heerenveenu. Nestačil pouze na norského reprezentanta Sandera Eitrema.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

Trumpův plán na zastavení financování ruské válečné mašinérie se útokem na Írán zhroutil

Strategie amerického prezidenta Donalda Trumpa, která měla odstřihnout Rusko od příjmů z prodeje ropy do Indie, se v důsledku eskalujícího konfliktu s Íránem začíná hroutit. Washington loni vyvíjel na Dillí extrémní tlak, který zahrnoval vysoká cla na indický export i sankce na ruské těžařské giganty. Tato kampaň byla původně úspěšná a Indie pod tlakem Bílého domu začala upřednostňovat dodávky z Blízkého východu.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Pete Hegseth

Hegseth varoval Rusko, aby se do války s Íránem nezapojovalo. Íránské duchovní označil za zbabělce

Americký ministr obrany Pete Hegseth vystoupil v úterý na brífinku v Pentagonu s ostrým varováním adresovaným novému íránskému vedení. Uvedl, že nový nejvyšší vůdce země Modžtaba Chameneí by udělal „moudré rozhodnutí“, kdyby uposlechl výzvy prezidenta Donalda Trumpa a okamžitě se vzdal ambicí na získání jaderných zbraní. Podle Hegsetha by měl Chameneí tento závazek veřejně deklarovat, aby zabránil další devastaci své země.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

CNN: Letecké údery jaderný program nezastaví. USA zvažují nasazení pozemní armády v Íránu

Snaha Trumpovy administrativy o úplnou likvidaci íránského jaderného programu naráží na zásadní vojenskou a logistickou překážku. Podle informací CNN by zajištění íránských zásob vysoce obohaceného uranu, které jsou ukryty hluboko v podzemních tunelech, vyžadovalo nasazení značného počtu amerických pozemních jednotek. Tento krok by představoval dramatickou eskalaci dosavadní kampaně, která se dosud spoléhala především na letecké údery.

před 9 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán vyhrožuje likvidací Trumpa. Válka podle Teheránu ani zdaleka nekončí

Íránští představitelé v úterý ostře odmítli prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že válečný konflikt na Blízkém východě skončí brzy. Ministr zahraničí Abbás Arákčí zdůraznil, že Teherán je připraven bojovat tak dlouho, jak to bude nutné, a že íránské raketové údery na cíle v regionu budou pokračovat. Tato slova přišla v době, kdy Írán zahájil novou vlnu útoků na arabské sousedy a spojence USA v Perském zálivu.

před 10 hodinami

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

USA a Izrael selhaly, režim nepadnul. Útoky na okolní země jsou sebeobrana, tvrdí Írán

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro americkou stanici PBS důrazně odmítl odpovědnost za eskalaci konfliktu a chaos na světových trzích s ropou. Podle jeho slov byla válka Íránu vnucena agresí ze strany Spojených států a Izraele. Arákčí zdůraznil, že jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem země jasně dokazuje, že pokusy o změnu režimu v Teheránu selhaly.

před 10 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska

Německý kancléř Friedrich Merz se po vnitrostátních politických peripetiích vrací k řešení palčivých otázek světové politiky. Hlavním tématem dne je dramatický nárůst cen energií vyvolaný válečným konfliktem v Íránu. Čelní představitelé členských států Evropské unie svolali na úterý mimořádné digitální jednání, aby koordinovali postup proti zdražování. Německo spolu s Itálií a Belgií na schůzce prosazuje společnou strategii, která by ulevila evropskému hospodářství.

před 11 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se ocitla v sevření mezi hrozbou globální hospodářské recese a rizikem námořní katastrofy. S intenzivnějšími boji v Íránu se světové energetické tepny svírají do bodu, kdy každý den uzavření Hormuzského průlivu neznamená pouze dvojnásobnou ekonomickou ztrátu, ale její exponenciální nárůst. Bílý dům se proto snaží situaci řešit na několika frontách, od vojenského plánování až po snahu uklidnit veřejnost kampaní o krátkodobosti vysokých cen u čerpacích stanic.

před 12 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu

Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin spolu v pondělí poprvé v tomto roce telefonicky hovořili o dramatickém vývoji války v Íránu a možnostech mírového urovnání na Ukrajině. Tento klíčový hovor se uskutečnil jen několik hodin poté, co šéf Kremlu varoval, že současná energetická krize vyvolaná konfliktem na Blízkém východě přímo ohrožuje stabilitu světového hospodářství.

před 13 hodinami

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly

Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly pokles poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že válka s Íránem skončí „velmi brzy“. Referenční cena ropy se v reakci na tato slova snížila, ačkoliv v pondělí nakrátko vystřelila nad hranici 100 dolarů za barel. Prezidentovy výroky, že konflikt je „téměř u konce“ a probíhá „v předstihu oproti plánu“, vnesly na trhy vlnu optimismu a stlačily cenu barelu blíže k 90 dolarům.

před 14 hodinami

Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak

Americký prezident Donald Trump vysílá v souvislosti s trvajícím konfliktem velmi rozporuplné signály ohledně toho, kdy by mohly boje skončit. Zatímco v jednom prohlášení uvedl, že americké cíle jsou již v podstatě splněny a válka s Íránem je již téměř u konce, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením, vzápětí před republikánskými poslanci prohlásil, že vítězství stále není dostatečné. Tato nejednotná komunikace přichází v době, kdy se vojenské operace na Blízkém východě přelévají do druhého týdne.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy