Německo – Němečtí ministři se ve středu shodli na nárůstu výdajů pro armádu. Ta by měla získat navíc asi 10,2 miliardy eur. Jenže podle zástupců armády to není dost na to, aby mohla proběhnout potřebná modernizace.
„Nejedná se o nic menšího, než je zachování schopnosti Německa jednat v otázce bezpečnostní politiky," uvedl podle serveru The Local vedoucí německé armádní unie Bundeswehrverband André Wüstner.
Wüstner se domnívá, že armáda potřebuje alespoň 18,5 miliard eur v příštích čtyřech letech. A to je téměř dvojnásobek toho, na čem se kabinet ve středu dohodl.
Financování Bundeswehru ještě není ani zdaleka tam, kde by mělo být, středeční rozhodnutí kancléřky Angely Merkelové a jejiího týmu je však krok správným směrem, domnívá se Wüstner.
Ministryně obrany Ursula von der Leyenová z Křesťansko-demokratické unie (CDU) Angely Merkelové dodala, že chce na německou armádu v příštích 15 letech vynaložit 1330 miliard eur. Právě tyto peníze by měly jít na modernizaci a k ukončení dlouhotrvajících problému s vybavením vojáků.
I s tím vším ale Německo zaostává za závazky plynoucími z členství NATO, podle kterých by státy aliance měly na obranu vynakládat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Německo však dává jen asi 1,2 procenta.
Kvůli rokům podfinancování německé armády sklízí Berlín kritiku od svých největších zahraničních spojenců, a to zejména USA a Velké Británie, které na armádu dávají mnohem větší část svého rozpočtu než velké evropské země jako jsou právě Německo, Francie nebo Itálie.
Sociálně demokratická strana (SPD), která v současné době vládne v koalici s CDU, se ke kritice připojila. Přidání jen 10 miliard eur do rozpočtu je podle sociálnědemokratického poslance Rainera Arnolda „naprosto nedostatečné". Uvedl to v diskuzi parlamentního výboru pro obranu.
Související
Projekt společné evropské stíhačky se rozpadl. Německo zvažuje tři nové scénáře, Francie chce pokračovat sama
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Opatrnost Německa po druhé světové válce je pryč. Rodí se nová nejsilnější armáda v Evropě
Německo opouští roli opatrného ekonomického giganta a míří k pozici hlavní vojenské síly Evropy. Politické vedení tlačí na rychlou přestavbu Bundeswehru, masivní nábory i bezprecedentní investice do zbrojního průmyslu. Tím ale nevyhnutelně mění rovnováhu na kontinentu, což zneklidňuje Francii, probouzí ostražitost Polska a posouvá těžiště evropské bezpečnosti směrem k Berlínu. Z Německa se může stát klíčová protiváha Rusku – a Evropa se tomu bude muset přizpůsobit.
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Vance do Švýcarska neletí. Dnešní mírové rozhovory s Íránem byly na poslední chvíli zrušeny
Plánované mírové rozhovory mezi Spojenými státy a Íránem, které se měly uskutečnit ve Švýcarsku, byly nečekaně zrušeny. Důvodem je prudká eskalace konfliktů v jižním Libanonu, kde došlo k masivním střetům mezi izraelskou armádou a hnutím Hizballáh. Rozhovory měly začít ve švýcarské vesnici Obbürgen pouhé dva dny poté, co obě strany podepsaly memorandum o porozumění, které otevřelo šedesátidenní lhůtu pro vyjednání trvalé dohody o íránském jaderném programu a obnovení ropné dopravy přes Hormuzský průliv.
před 2 hodinami
Moskva selhala. Mohutný ukrajinský útok rezonuje Ruskem, nespokojenost lidí roste
Mohutné exploze v ruské metropoli musely proniknout i do toho nejvíce izolovaného bunkru. Ruský prezident Vladimir Putin čelí dlouhodobě obviněním, že se zcela odstřihl od reality své upadající invaze na Ukrajinu. Čtvrteční děsivé záběry z moskevského horizontu však znamenají moment, kdy ani ta nejsilnější vrstva izolace kolem šéfa Kremlu nedokáže utlumit zvuky opakovaných výbuchů. Ty nastaly pouhých šestnáct kilometrů od něj a zanechaly po sobě zničené rafinérie, ze kterých stoupal hustý černý dým přímo nad hlavní město.
před 4 hodinami
Tropy i bouřky. Počasí do konce týdne bude typicky letní
Jsou před námi dny, kdy se v Česku pořádně ohřejeme. Potvrzuje to předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na zbytek probíhajícího týdne. Kromě vysokých teplot ale hrozí například i bouřky.
včera
Na Hradě budou k vidění korunovační klenoty. První uvidí výstavu školáci
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následující tři dny si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od pátku 18. do pondělí 28. září. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma. Informoval o tom Pražský hrad.
včera
Čechům se vzdálil postup ze skupiny. Pasivitou ztratili nadějně rozehraný zápas s JAR
Po úvodní prohře 1:2 s Jižní Koreou bylo jasné, že aby mohla česká fotbalová reprezentace pomýšlet na postup ze skupiny A fotbalového mistrovství světa v USA, Kanadě a Mexiku, musela ideálně v dalším zápase nad Jihoafrickou republiku vyhrát. Jenže proti českým fotbalistům se osud obrátil ještě před tímto samotným veledůležitým zápasem. Při předzápasovém tréninku se zranil obránce David Jurásek, pro nějž účinkování na turnaji skončilo předčasně. Samotný úvod zápasu svěřencům kouče Miroslava Koubka vyšel více než dobře, Češi do něj vstoupili aktivně a vše zakončili v šesté minutě gólem Michala Sadílka. Od té doby ale byl český tým čím dál pasivnější a nakonec přišel trest v podobě proměněné penalty deset minut před koncem. Duel tak skončil remízou 1:1.
včera
Víkendová předpověď počasí slibuje i bouřky. Hrozit mají i v úvodu dalšího týdne
Česko o nadcházejícím červnovém víkendu zasáhnou tropy, před nimiž už varuje výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na některých místech se nicméně mohou vyskytnout i bouřky.
včera
Olomouc se rozloučila se statečnou Mašínovou. Bratr z USA nepřijel
V Olomouci se ve čtvrtek lidé rozloučili se Zdenou Mašínovou. Dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů zemřela minulý týden ve věku 92 let. Mašínová strávila závěr života v jednom domově pro seniory v Olomouci.
včera
Smír ukončil spor ohledně filmu Sbormistr. Dohodu potvrdil soud
Kauza úspěšného filmu Sbormistr, jehož televizní vysílání na jaře zastavil soud, končí. Obě strany sporu se dohodly na smíru, podrobnosti ale nejsou známé. Diváci tak v této chvíli nevědí, zda se odvysílání snímku na obrazovkách ČT dočkají.
včera
Novinky o počasí. Meteorologové aktualizovali výstrahu před vedry
Meteorologové ve čtvrtek znovu varovali před vysokými a velmi vysokými teplotami. V pátek a sobotu mohou odpolední maxima místy překročit 34 stupňů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včera
V Bruselu se jedná o Ukrajině. Rutte poslal Rusku rázný vzkaz, USA ocenily evropskou podporu Kyjeva
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge A. Colby prohlásil, že pokračující podpora ze strany evropských členů Severoatlantické aliance je naprosto klíčová pro udržení ukrajinské obranyschopnosti proti ruské agresi. Washington podle něj považuje strategii přenesení hlavní odpovědnosti za materiální a finanční pomoc Ukrajině na evropské partnery za úspěšnou a efektivní. V uplynulém roce to byli právě evropští spojenci, kdo převzal vůdčí roli v zajišťování finanční stability Kyjeva a dodávkách vlastních zbrojních systémů, což stabilizovalo situaci na bojišti.
včera
Macinka udělil medaili Klausovi, pro kterého dříve pracoval
Šéf české diplomacie Petr Macinka (Motoristé sobě) ocenil v Černínském paláci bývalou hlavu státu Václava Klause, kterému předal medaili Za zásluhy o diplomacii. Ministr zahraničních věcí tak učinil u příležitosti exprezidentových nadcházejících 85. narozenin, které oslaví v pátek.
včera
Revoluce v očkování proti chřipce: Na světě je zbrusu nová moderní vakcína
Poradní panel amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) ve čtvrtek zahájil debatu o schválení zcela nového typu vakcíny proti chřipce. Jedná se o vůbec první očkovací látku proti tomuto onemocnění, která využívá technologii mRNA, tedy stejný postup, který hrál klíčovou roli při zvládání pandemie covidu-19.
včera
Pokud bude hořet Ukrajina, bude hořet i Moskva, prohlásil Zelenskyj po masivním útoku na ruskou rafinérii
Ukrajinské bezpilotní letouny provedly masivní nálet na ruské hlavní město a úspěšně zasáhly Moskevskou rafinérii v Kapotni. Útok, který se odehrál ve čtvrtek v brzkých ranních hodinách, představuje podle dostupných informací největší dronový úder na Moskvu od začátku plnohodnotného válečného konfliktu. Starosta města Sergej Sobjanin potvrdil, že i přes intenzivní činnost protivzdušné obrany několik aparátů proniklo ochranným perimetrem a zasáhlo klíčový energetický komplex. Na místě bylo zaznamenáno nejméně pět velkých ohnisek požáru, která zachvátila primární i sekundární zpracovatelské jednotky a také skladovací nádrže s palivem.
včera
USA jsou připraveny okamžitě obnovit vojenské akce a zavést blokádu Íránu
Americký ministr obrany Pete Hegseth po jednání se svými protějšky z NATO v Bruselu prohlásil, že Spojené státy jsou připraveny okamžitě obnovit vojenské akce a zavést neprodyšnou blokádu vůči Íránu, pokud Teherán nedodrží své závazky plynoucí z nově podepsané dohody. Šéf Pentagonu zdůraznil, že americký prezident Donald Trump dal jasně najevo ochotu k ráznému obnovení operací v případě, že Írán během stanovené lhůty pro rozhovory nesplní to, k čemu se zavázal.
včera
Hegseth ostře zkritizoval evropské spojence. Pentagon přehodnotí přítomnost amerických sil v Evropě
Americký ministr obrany Pete Hegseth na zasedání v Bruselu ostře zkritizoval evropské spojence v NATO a oznámil zahájení šestiměsíčního prověřování amerických sil v Evropě ze strany Pentagonu.
včera
Fatální chyba. Diplomat řekl, proč se Zelenskyj nesmí setkat s Putinem v Moskvě
Cesta do Moskvy na setkání s Vladimirem Putinem by pro ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského byla fatální chybou. V rozhovoru pro deník Kyiv Post to uvedl bývalý velvyslanec USA na Ukrajině Steven Pifer. Reagoval tak na situaci, kdy Zelenskyj vyjádřil ochotu jednat na neutrální půdě, zatímco Putin trvá na tom, že případná schůzka se musí uskutečnit v hlavním městě Ruské federace. Podle Pifera si ukrajinský prezident toto riziko velmi dobře uvědomuje. Dodal také, že v současné době nic nenasvědčuje tomu, že by byl Kreml připraven o ukončení války skutečně seriózně vyjednávat.
včera
Tálibán zakázal mobilní telefony
Hnutí Tálibán vydalo plošný zákaz používání chytrých telefonů pro vládní úředníky. Podle analytiků by toto opatření mohlo být předzvěstí budoucích širších restrikcí zaměřených na veškeré obyvatelstvo. Nařízení, které pochází od vojenských soudů Tálibánu, vstoupilo v platnost tento týden a zakazuje používání mobilních telefonů vysoce postaveným i řadovým úředníkům, mudžáhidům i pomocnému personálu.
včera
Ukrajina podnikla největší dronový útok na Moskvu za poslední dva roky
Ukrajina podnikla dosud největší dronový útok na Moskvu za poslední dva roky. Podle ruské státní tiskové agentury TASS údery zasáhly infrastrukturu, způsobily požáry a úlomky sestřelených strojů dopadaly na řadu míst v celé metropolitní oblasti. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin uvedl, že protivzdušná obrana během noci na čtvrtek zlikvidovala nejméně 194 bezpilotních letounů směřujících na hlavní město, což výrazně převyšuje bilanci z předchozích měsíců.
včera
Memorandum o porozumění. Co obsahuje čtrnáctibodový dokument podepsaný Trumpem i Íránem?
Spojené státy a Írán dosáhly klíčového ujednání, které formálně potvrdil Bílý dům. Podle vyjádření amerických představitelů byla podepsána dohoda o prodloužení příměří mezi oběma zeměmi, která v tuto chvíli již vstoupila v platnost. Tento krok má vést k uklidnění situace v regionu po několika měsících intenzivního napětí.
včera
Trump podepsal se zástupci Íránu čtrnáctibodovou mírovou dohodu
Americký prezident Donald Trump podepsal se zástupci Íránu čtrnáctibodovou dohodu, která má podle jeho slov odvrátit hrozbu celosvětové hospodářské deprese. Podle vyjádření vysokých představitelů Spojených států přináší tento krok zemi zásadní úspěch, přestože obsahuje citelné politické i finanční ústupky vůči Teheránu. Cílem ujednání je mimo jiné znovu plně otevřít Hormuzský průliv.
Zdroj: Libor Novák