IS chce vyprovokovat občanskou válku v Evropě. Ale džihádisté mají jednu slabinu, říká novinář, který žil v jejich zajetí

„Málokdo jim věnoval druhý pohled – tři muži kroužili se zavazadlovými vozíky přes srdce letiště v srdci Evropy. Okamžitě jsem poznal Ibrahima el-Bakraouiho, podsaditého muže uprostřed. Tweetl jsem, že to byl on, dvě hodiny před tím, než byla zveřejněna jeho totožnost jako jednoho z podezřelých sebevražedných atentátníků na letišti v Bruselu. El-Bakraouiho jméno a fotky byly součástí zpravodajských brífinků. Jeho bratr, jak jsme se později dozvěděli, zabil ve svém mučednickém zvěrstvu ještě více lidí v bruselském metru," shrnuje situaci novinář.

Připomíná, že kamerové záznamy z letiště neukazují žádnou zjevnou hrozbu, dokonce ani to, že dva muži na sobě měli jen jednu rukavici, která podle tajných služeb zřejmě měla skrýt rozbušky. Ani to poplach nevyvolalo. „Naše vnímání IS vychází z jejich image – černé vlajky, oranžové obleky, které musí nosit odsouzení, kati, maskované obličeje a mávání nožů. Takové symboly na nás vykukují z titulních stránek našich novin a vtlačili se do mysli milionů lidí," píše s tím, že džihádisté, kteří ho drželi 10 měsíců v Sýrii, byli stejní, jako muži na fotkách z bruselského letiště.

Nepřítel chodí nepozorovaně mezi námi

„Teroristé jsou ležérně oblečení, jeden na sebe téměř přitahuje pozornost kvůli bílému saku a tmavému plážovému klobouku. Ale když studujete tento mrazivý obrázek, víte, že tito tři lidé mají v úmyslu zabít a zmrzačit desítky lidí – i sami sebe – a přesto neprojevují stres nebo úzkost. Je to kvůli tomu, že pro ně to vše znamená jediné – smrt. Ale ta fotka sděluje zprávu, že nepřítel vypadá obyčejně a chodí mezi vámi. To je jeden z cílů IS, chtějí zasít rozpory a přinutit nás, abychom se jeden druhého báli. To byla jedna z věcí, kterou jsem se naučil během svého zajetí," přiznává Hénin.

Připomíná také, že počet obětí v Bruselu byl menší než v Paříži, i přesto měl útok tvrdý dopad, protože změní přemýšlení každého obyvatele Evropy. „Útok v Bruselu ukazuje, že terorismus migruje z jedné země do druhé. Najednou všichni říkají: Kdo je terorista a kde udeří příště? Bude to Velká Británie? Německo? Nizozemí? Tak kdo byly ty tajemné postavy tlačící letištní vozíky? Byli to určitě odevzdaní operativci, kteří zřejmě poskytovali logistickou podporu teroristům z Paříže. Ale tak to není, naopak to byli spíše vojáci poslaní na smrt než významné postavy. Poté, co sehráli svou roli v Paříži, byli považováni za postradatelné. Tak IS z hlediska lidských zdrojů funguje," vysvětluje novinář.

Slabinou IS jsou samotní sebevražední atentátníci

„Jejich povinností je zemřít, když jsou o to požádáni. Překvapením pak je, když to neudělají. Právě v tomto světle bychom měli myslet na Salaha Abdeslama, pařížského útočníka zachyceného v Belgii minulý týden. Nejprve v Paříži a teď v Bruselu – dvakrát se odmítl setkat se smrtí. Možná existují náznaky naděje. Ukazuje to, že pokud má IS slabinu, jsou to lidé v jeho řadách. Dokonce i indoktrinovaný islamista je stále lidskou bytostí, která má stisknout tlačítko, které zabije desítky lidí, včetně jeho samotného. Přes všechno to vymývání mozků, kterým rekruti musí projít – včetně mučení a dokazování věrnosti tím, že někoho zabijí – skutečnost, že jsou vyzváni, aby se chovali nelidsky, představuje příležitost, jsou-li slabí," říká Hénin.

Zásadní otázkou proto podle něj je, jak Západ zareaguje, znamení však zatím podle něj nejsou dobrá. „Manuel Valls, francouzský premiér, i prezident François Hollande padli do pasti, když tuto výzvu označili jako válku. To je ta poslední věc, kterou by měli říkat. Mluvím z vlastní zkušenosti, když říkám, že právě to IS chce. Teroristé nechtějí jen mluvit o válce, chtějí ji vyprovokovat. Doufají, že v rámci Evropy vypukne občanská válka. Jenže tohle není válka a my se tak na věc nesmíme dívat," varuje francouzský novinář.

Nejde o válku, ale o politické násilí

Navrhuje proto raději situaci nazvat „politickým násilím ve velkém měřítku". Důležitá věc tohoto přístupu pak je, že už v lidí v historii byli svědky politického násilí ve velkém měřítku. „Pokud do toho půjdeme militaristicky, válečným slovníkem, nebude cesty zpět. Jen posílíme naše nepřátele," píše Hénin. Valls a Hollande jsou podle něj považováni za progresivní muže, ale jsou to také vůdci země, kteří reagují na těžkou situaci. Poukazuje, že ve Francii i jinde se do popředí dostávají nacionalisté. Mnozí politici se proto domnívají, že nejlepším nápadem, jak jim čelit, je přijmout jejich nápady a slova. „To je ale velká chyba. Proč pomoci teroristům, když víme, že nás chtějí rozdělit a nechat nás žít ve strachu?" říká novinář.

Současná situace podle něj přináší obrovský tlak na Belgii i tlak na ochranu bezpečnosti. „Ale vždycky se vracím ke slovům Jense Stoltenberga, někdejšího norského premiéra v roce 2011, tedy při útoku Anderse Breivika. On také čelil populistickým tlakům, aby zakročil, ale jeho reakce místo toho byla volání po větší demokracii a svobodě. Ve Francii se obávali ostré odezvy po útoku na Charlie Hebdo. To se nestalo, namísto toho jsme ukázali sílu a soudržnost. Ale od té doby se také ukazuje, jak křehcí jsme jako společnost. Jsem šokován rasistickými výroky politiků a masových médií, které nikdy předtím nebyly vyřčeny nebo zveřejněny. V tomto přístupu není žádná budoucnost," myslí si novinář.

„Měli bychom zachovat klid a udržet věci v určité perspektivě. Především bychom měli řešit příčinu toho všeho - válku v Sýrii. Měli bychom si také uvědomit, že teroristé nás chtějí terorizovat - akcemi i fotkami - ale i přesto, terorismus je stále nejméně pravděpodobnou příčinou něčí smrti. Chtějí, abychom se báli. To nemůžeme popřít. Lepší je ale pevně se držet a znovu potvrdit naše hodnoty," dodává francouzský novinář.