Z Bruselu přichází rázná výzva. Takto bychom měli zareagovat na útoky

„Až dosud jsme byli ušetřeni velkého útoku na belgickém území. Je smutné, že odporné události ze dne 22. března to náhle změnily. Brusel se nyní připojí k rostoucímu seznamu evropských měst, které byly cílem útoku, jež si vyžádaly velký počet obětí, jako je Madrid, Londýn a Paříž," začíná svou úvahu pro list The Huffington Post.

Ale tento masakr podle něj není jen útokem na Belgii. „Stanice metra Maelbeek, kde zemřelo tolik nevinných mužů, žen a dětí, je klíčovým tranzitním centrem pro oblast evropských úřadů. Nyní víme, že útok zasáhl lidi nejméně 40 různých národností. To byl úder přímo v srdci Evropy. Více než kdy jindy je jasné, že čelíme evropské výzvě. Máme-li porazit ty, kteří nás chtějí poškodit, budeme potřebovat více než jen sjednotit se a vybízet k solidaritě; potřebujeme společné evropské opatření ke zlepšení bezpečnosti a k vytvoření účinné strategie boje proti radikalizaci po celé Evropě," domnívá se někdejší belgický premiér.

Lidé musí vědět, že mají perspektivní budoucnost, jinak je snadné je zradikalizovat

Pokud má Evropa uspět, musí podle něj nejprve poznat rozsah výzvy, které čelí, a řešit hlavní příčiny těchto útoků. „Co vede naše mladé lidi, že se chtějí odpálit na našich letištích a stanicích metra? Víme, že moderní teroristické buňky jsou dobře organizované, velmi mobilní a autonomní. Možná nejsou pod centrálním vedením, ale všechny jsou inspirovány tzv. Islámským státem. Dokud IS a jeho zvrhlá ideologie bude vzkvétat, budou jejich zástupci i nadále pokračovat v náboru a zaškolení zranitelné evropské mládeže, a nikdy nebudeme zcela v bezpečí," varuje Verhofstadt.

„Je jasné, že v celé Evropě musíme udělat více k obměně osvědčených postupů a odborných znalostí v oblasti boje proti radikalizaci. Musíme také udělat mnohem více pro zlepšení integrace, musíme řešit chudobu a nezaměstnanost, která převládá v mnoha komunitách. Lidi, kteří nemají naději na zaměstnání a mají naopak málo příležitostí, je mnohem snazší rekrutovat.," vysvětluje politik.

Nalezení politického řešení syrské války je evropská odpovědnost

Kromě toho je třeba řešit i problémy mimo Evropu a zatočit s nestabilitou a konflikty na „prahu Evropy" - v Sýrii, Iráku nebo Libyi. Příliš dlouho se podle něj Evropanům a jejich politickým představitelům nedařilo dosáhnout pokroku v budování evropského obranyschopnost. „Předpokládalo se, že nás vždy zachrání Američané a NATO. Ale když jsme osekali své obranné schopnosti, zjistili jsme, že USA mají svůj vlastní program. Prezident Obama přenesl priority USA ze Středního východu do Asie. Intervence, které jsme byli svědky, nebyla konzistentní a Evropa na to nyní doplácí. Jsme příjemci nekontrolovaného toku uprchlíků, agresivní Rusko stojí na našem prahu a čelíme barbarským teroristickým útokům, jenže nemáme prostředky, jak zajistit potřebnou kolektivní reakci. Musíme se smířit s tím, že nalezení politického řešení syrské války je evropská odpovědnost a že pouze silná evropská koalice může přinést politické řešení tohoto konfliktu," domnívá se šéf ALDE.

Je prý také třeba zlepšit koordinaci boje proti terorismu a shromažďování zpravodajských informací. „Po každém z nedávných teroristických zvěrstev v Evropě naši představitelé přiznali, že výměna informací mezi národními zpravodajskými službami by se měla zlepšit. To jsme slyšeli i po loňských útocích v Paříži. Ale když je čas, aby tato rozhodnutí byla přijata, představitelé řeknou, že povinné sdílení informací zachází příliš daleko," tvrdí belgický politik.

Omezení suverenity? Ano, pokud to zajistí bezpečnost

On sám se domnívá, že povinná výměna zpravodajských informací je klíčová. Navrhuje dokonce, aby byla vytvořena jakási evropská zpravodajská služba, které by shromažďovala data ze všech 28 států EU. „Pokud teroristé nerespektují státní hranice, proč by to měly dělat naše zpravodajské služby? Vedoucí představitelé EU byli posedlí vytvořením evropského systému pro sběr údajů nazvaný PNR. Je smutné, že tento navrhovaný nástroj neobsahuje žádnou evropskou databázi, jde jen o sbírku 28 národních databází," píše Verhofstadt.

Na každém kroku je podle něj vidět neochota vedoucích představitelů EU k dosažení evropského řešení. A to je prý zarážející. „Je klišé říkat, že jde o 'hrubou nedbalost', ale začíná to tak vypadat. Nemáme ještě ani žádnou evropskou pohraniční a pobřežní stráž, spolupráce zpravodajských služeb je omezená a nemáme ani žádnou evropskou obrannou kapacitu. Evropská unie byla po 11. září schopna vytvořit evropský zatykač, který bude nyní vyžit při vydání Salaha Abdeslama do Francie. Bylo to porušení národní suverenity? Do určité míry bylo, ale každá evropská země se díky tomu stala bezpečnější. Část suverenity byla omezena, ale bezpečnost se zvýšila. Útoky v Paříži a Bruselu jsou naše 11. září. Nyní je důležitější než kdy jindy opustit rétoriku o zvýšené koordinaci a přijmout skutečné kroky na evropské úrovni," dodává rázně Verhofstadt.