Budoucnost EU není růžová: Analýza upozorňuje na zásadní problém

Bezpečnost EU

Jak analýza připomíná, po teroristických útocích v Bruselu jednotliví členové EU i analytici vyzvali k zvýšení spolupráce členských zemí zejména v oblasti bezpečnosti a sdílení informací, což by mělo v budoucnu zabránit dalším teroristickým útokům.

„Prezident Evropské komise Jean-Claude Juncker dokonce navrhl vznik ‚bezpečnostní unie', která by bojovala s terorismem na evropské úrovni," podotýká analýza. Takový koncept by ale podle ní byl v rámci EU problematický, jelikož by „zájmy jednotlivých členských států nakonec převážily."

Už nyní v Evropské unii existují bezpečnostní orgány, jako je Europol, který se zabývá například organizovaným zločinem, nebo Frontex, který slouží jako hraniční stráž. Dalším je pak Eurojust, který řeší zejména zločiny v rámci více států.

Analýza ale podotýká, že tyto organizace slouží především ke koordinaci již existujících bezpečnostních institucí jednotlivých států a mají tak jen málo vlastního personálu a vybavení.

Není dost peněz

Vytvoření skutečně jednotného bezpečnostního systému by podle analýzy představovalo zásadní problém.

„Všech 28 členských států má v rámci boje proti mezinárodnímu zločinu a terorismu rozdílné priority, zdroje a také zkušenosti. Velké státy jako Francie, Velká Británie a Německo mají s bojem proti terorismu značné zkušenosti; mají také dostatek lidských i materiálních zdrojů k tomu, aby vedly sofistikované zpravodajské a protiteroristické agentury."

„To ale neplatí o malých státech s méně zkušenostmi a menšími rozpočty – tím spíše během ekonomických krizí, kdy musí malé vlády zvážit financování svého bezpečnostního sektoru s ohledem na fiskální deficit," vysvětluje analýza.

To podle analýzy jasně ukázaly teroristické útoky v Bruselu, které svědčí o tom, že malý stát, jako je Belgie, má značný problém monitorovat džihádisty, kteří se ze zahraničí vrací do své domovské země.

Další problém pak představují otevřené hranice, které propouštějí osoby, ale nikoliv informace. „Během hodin a dní po bruselských útocích několik vlád zemí EU uvedlo, že by členské státy měly sdílet více informací o možných bezpečnostních hrozbách, jako tomu bylo po listopadových útocích v Paříži," připomíná analýza.

To je ale podle ní problém, jelikož členské státy si chtějí chránit své informace a nebudou tak sdílet vše, co vědí.

Integrace versus národní suverenita

Ačkoliv by tak větší míra sdílení informací jako způsob boje proti terorismu dávala smysl, neschopnost EU toho dosáhnout podle analýzy svědčí o tom, že „ani po šesti desetiletích integrace zůstává EU do určité míry smlouvou mezi národními státy."

„Ačkoliv jsou členské státy ochotny vzdát se suverenity v oblastech, jako je obchod nebo trh práce, mají problém činit ústupky v citlivých oblastech, jakou je i národní bezpečnost. S tím počítají i smlouvy EU."

To podle analýzy také vysvětluje, proč při řešení problémů spojených s měnovou unií nebo zónou volného obchodu stačí pro schválení kvalifikovaná většina, ale v případě bezpečnostních nebo zahraničních problémů je třeba jednotné hlasování, což efektivně dává každému státu právo veta.

Členské státy EU se podle analýzy odmítají vzdát svých výsad a je tak nepravděpodobné, že by docházelo k další integraci například i v oblasti financí. „Je nepravděpodobné, že by se z EU staly ‚Spojené státy evropské'," podotýká analýza.

Současná migrační krize a hrozba dalších teroristických útoků tak podle analýzy přispívají k fragmentaci Evropské unie, která se projevuje například v unilaterárních opatřeních, které jednotlivé členské státy zavedly kvůli ochraně svých hranic. Vede to také k růstu nacionalistických stran, které budou podobná opatření dále prosazovat.

Na závěr analýza dodává, že ačkoliv neshody existují, v nadcházejících měsících se zřejmě již existující evropské bezpečnostní orgány, jako je Europol nebo Frontex, dočkají zvýšení rozpočtu a zdrojů. Jednotlivé státy ale podle ní budou blokovat větší integraci a „mohly by se naopak rozhodnout některé části integrace v rámci kontinentu zvrátit."