Londýn/Praha – Bruselské teroristické útoky po útocích v Paříži znovu otřásly Evropou. Na otázky ohledně boje proti terorismu v rámci Velké Británie i Evropské unie pro server EuroZprávy.cz odpovídal britský politik a europoslanec Charles Tannock.
Belgie situaci podcenila
První otázka směřovala na situaci ohledně bruselské čtvrti Molenbeek. Podle Tannocka Belgie podcenila probíhající radikalizaci zejména 2. a 3. generací migrantů ze Severní Afriky a „neposkytla dostatečnou politickou podporu, jelikož šlo o delikátní záležitost a politické strany měly dost práce se svými jazykovými neshodami v rámci komunit."
Připomněl také, že v Belgii došlo k finančním škrtům v oblasti bezpečnosti; dle jeho slov systému škodí i belgický decentralizovaný federální systém. „Vysoký počet Belgičanů, kteří se během posledních pěti let stali džihádisty a přidali se k IS (Islámskému státu), mělo vyvolat větší míru politického zájmu," vysvětlil pro EuroZprávy.cz Tannock.
Na dotaz, jaké kroky by Evropská unie měla podniknout, aby zabránila dalším útokům, Tannock prozradil, že určitá opatření již zaváděna jsou – „například kontrola lidí, kteří vstupují do Schengenské zóny zvnějšku, a to včetně občanů EU, což je poprvé. Všichni, kdo vstupují, jsou prověřováni s ohledem na databázi SIS (Schengenský informační systém), která identifikuje ty, kteří jsou podezřelí z udržování vazeb na teroristy."
Podle Tannocka je ale třeba, aby Europol zvýšil svou spolupráci s bezpečnostními orgány jednotlivých členských států a zajistil lepší koordinaci a sdílení informací. „S tím již ministři vnitra souhlasili, ale kultura zpravodajských agentur chránit si své informace a zdroje se bude nějaký čas této politické změně přizpůsobovat," dodal.
Sdílení a shromažďování zdrojů je podle něj obzvláště nutné s ohledem na menší státy, které mají i menší rozpočet a nejsou schopné hrozbě bez pomoci čelit. Ke sdílení by podle něj mělo docházet „tak často, jak je to jen možné, a pokud to neohrozí bezpečnost jednotlivých členských států."
Dále Tannock vysvětlil, že je třeba zamezit volné dostupnosti zbraní. V rámci rozhovoru pro EuroZprávy.cz uvedl, že teroristé zbraně nakupují ve východní Evropě a následně je pašují do hlavních měst v západní Evropě. Jako příklad uvedl automatické zbraně, které byly kupovány na Slovensku, což bylo odhaleno po útocích na týdeník Charlie Hebdo.
Je Velká Británie další na řadě?
Tannock reagoval i na naši otázku, zda se Velká Británie sama připravuje na možný útok ze strany IS. Prozradil, že Británie rozhodně patří mezi přední cíle IS a řadě útoků již bylo „díky vynikající policii a bezpečnostním složkám zabráněno."
„To, že nejsme členy Schengenu, nám umožňuje provádět přísné kontroly na hranicích a zabránit tak pašování zbraní a nevpustit teroristy a kohokoliv, kdo by mohl být nebezpečný, vstoupil do Schengenu nelegálně nebo se v Řecku nebo Itálii vydával za uprchlíka," vysvětlil.
„Rozhodně je na všech předpokládaných cílech ve VB, jako jsou sportovní stadiony, letiště a železniční stanice, velké množství ozbrojených policistů. Vláda také navýšila rozpočet na výcvik ozbrojených policistů," dodal.
Na závěr rozhovoru pro EuroZprávy.cz Tannock zodpověděl, zda by mohly útoky v Bruselu ovlivnit referendum ohledně setrvání Velké Británie v Evropské unii. Tannock dle svých slov doufá, že si veřejnost uvědomí, že EU za islamistický terorismus není zodpovědná a „že je třeba projevit sousedům na pevnině větší míru solidarity."
Podle Tannocka je třeba pro boj proti terorismu mezinárodní spolupráce a odchod z EU by Británii učinil zranitelnější. „Ale euroskeptici, jako je strana UKIP (UK Independence Party), se snaží obvinit EU, otevřené schengenské hranice a politiku Merkelové otevřených dveří pro syrské uprchlíky. Tvrdí, že VB je ve větším nebezpečí v EU."
„To ale ignoruje fakt, že VB není součástí Schengenu, ani nejsme členy společné azylové a imigrační politiky. A pochybuji, že by na nás IS útočil kvůli tomu, že jsme členy EU, a ne kvůli tomu, že jsme vojensky na čele v rámci koalice, která zahrnuje mnoho států a ve které se RAF (Royal Air Force) velmi aktivně podílí na bombardování," dodal.
Související
Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump
Trump se směje, v Evropě padají hlavy. Následky zveřejněných Epsteinových spisů naráží na propastné rozdíly
EU (Evropská unie) , Teroristické útoky v Belgii , Charles Tannock
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Policie vyšetřuje pobodání u Prahy. Panuje podezření z pokusu o vraždu
před 1 hodinou
Fico dal Zelenskému ultimátum. Jde o dodávky elektřiny i ropy
Aktualizováno před 2 hodinami
Češi se znovu sešli na podporu Ukrajiny. Je to i naše válka, prohlásil Pavel
před 3 hodinami
Trump po rozhodnutí soudu zvyšuje globální cla
před 4 hodinami
Smutný konec příběhu malého Itala. Po nepovedené transplantaci zemřel
před 5 hodinami
Voborníková "zachránila" český biatlon. V hromadném závodě získala bronz
před 5 hodinami
Slovensko zasáhlo poměrně silné zemětřesení
před 6 hodinami
Curleři zakončili olympiádu výhrou nad Švédy, sdruženáři osmí. Hokejistky si rozdělily medaile
před 7 hodinami
Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump
před 8 hodinami
Olympijský Milán uvidí očekávané zámořské hokejové finále. Slováci budou obhajovat bronz
před 8 hodinami
Počasí se mění. Hrozí ledovka a povodně, varují meteorologové
před 9 hodinami
Rychlobruslař Jílek byl na patnáctistovce tentokrát daleko za nejlepšími
před 9 hodinami
Tragédie na českých horách. Lyžařka nepřežila srážku v Harrachově
před 10 hodinami
Zemřel seriálový herec Eric Dane. Hvězda Chirurgů podlehla nemoci ALS
před 10 hodinami
ANO by vyhrálo sněmovní volby. Motoristům už šlape na paty hejtman Kuba
před 11 hodinami
Krčmář ve svém posledním olympijském závodě senzačně bojoval o medaili. Masák ovládl Nor
před 11 hodinami
Britové chtějí zařídit, aby se Andrew za žádných okolností nestal králem
před 12 hodinami
Shiffrinová prolomila olympijské prokletí, Klaebo získal desáté zlato. Curleři zapsali druhou výzvou
před 14 hodinami
Počasí: Mrazy končí, jaro se blíží. Příští týden se citelně oteplí
včera
Co v praxi změní soudní rozhodnutí o zrušení cel? Návrat do normálu se ani zdaleka nekoná
Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, které zrušilo pravomoc prezidenta Donalda Trumpa uvalovat cla na základě zákona o nouzových stavech (IEEPA), otřáslo světovým obchodním řádem. Trump, který není zvyklý na odpor, čelí situaci, kdy jeho strategie postavená na recipročních a cílených clech narazila na ústavní bariéru. Ačkoli loňský dubnový „Den osvobození“ přinesl vlnu agresivního zdanění dovozu, soudní verdikt nyní tyto základy rozmetal a vyvolal otázky, zda se obchod vrátí do starých kolejí.
Zdroj: Libor Novák