Další cíl Islámského státu? Britský europoslanec promluvil exkluzivně pro EZ

Londýn/Praha – Bruselské teroristické útoky po útocích v Paříži znovu otřásly Evropou. Na otázky ohledně boje proti terorismu v rámci Velké Británie i Evropské unie pro server EuroZprávy.cz odpovídal britský politik a europoslanec Charles Tannock.

Belgie situaci podcenila

První otázka směřovala na situaci ohledně bruselské čtvrti Molenbeek. Podle Tannocka Belgie podcenila probíhající radikalizaci zejména 2. a 3. generací migrantů ze Severní Afriky a „neposkytla dostatečnou politickou podporu, jelikož šlo o delikátní záležitost a politické strany měly dost práce se svými jazykovými neshodami v rámci komunit."

Připomněl také, že v Belgii došlo k finančním škrtům v oblasti bezpečnosti; dle jeho slov systému škodí i belgický decentralizovaný federální systém. „Vysoký počet Belgičanů, kteří se během posledních pěti let stali džihádisty a přidali se k IS (Islámskému státu), mělo vyvolat větší míru politického zájmu," vysvětlil pro EuroZprávy.cz Tannock.

Na dotaz, jaké kroky by Evropská unie měla podniknout, aby zabránila dalším útokům, Tannock prozradil, že určitá opatření již zaváděna jsou – „například kontrola lidí, kteří vstupují do Schengenské zóny zvnějšku, a to včetně občanů EU, což je poprvé. Všichni, kdo vstupují, jsou prověřováni s ohledem na databázi SIS (Schengenský informační systém), která identifikuje ty, kteří jsou podezřelí z udržování vazeb na teroristy."

Podle Tannocka je ale třeba, aby Europol zvýšil svou spolupráci s bezpečnostními orgány jednotlivých členských států a zajistil lepší koordinaci a sdílení informací. „S tím již ministři vnitra souhlasili, ale kultura zpravodajských agentur chránit si své informace a zdroje se bude nějaký čas této politické změně přizpůsobovat," dodal.

Sdílení a shromažďování zdrojů je podle něj obzvláště nutné s ohledem na menší státy, které mají i menší rozpočet a nejsou schopné hrozbě bez pomoci čelit. Ke sdílení by podle něj mělo docházet „tak často, jak je to jen možné, a pokud to neohrozí bezpečnost jednotlivých členských států."

Dále Tannock vysvětlil, že je třeba zamezit volné dostupnosti zbraní. V rámci rozhovoru pro EuroZprávy.cz uvedl, že teroristé zbraně nakupují ve východní Evropě a následně je pašují do hlavních měst v západní Evropě. Jako příklad uvedl automatické zbraně, které byly kupovány na Slovensku, což bylo odhaleno po útocích na týdeník Charlie Hebdo.

Je Velká Británie další na řadě?

Tannock reagoval i na naši otázku, zda se Velká Británie sama připravuje na možný útok ze strany IS. Prozradil, že Británie rozhodně patří mezi přední cíle IS a řadě útoků již bylo „díky vynikající policii a bezpečnostním složkám zabráněno."

„To, že nejsme členy Schengenu, nám umožňuje provádět přísné kontroly na hranicích a zabránit tak pašování zbraní a nevpustit teroristy a kohokoliv, kdo by mohl být nebezpečný, vstoupil do Schengenu nelegálně nebo se v Řecku nebo Itálii vydával za uprchlíka," vysvětlil.

„Rozhodně je na všech předpokládaných cílech ve VB, jako jsou sportovní stadiony, letiště a železniční stanice, velké množství ozbrojených policistů. Vláda také navýšila rozpočet na výcvik ozbrojených policistů," dodal.

Na závěr rozhovoru pro EuroZprávy.cz Tannock zodpověděl, zda by mohly útoky v Bruselu ovlivnit referendum ohledně setrvání Velké Británie v Evropské unii. Tannock dle svých slov doufá, že si veřejnost uvědomí, že EU za islamistický terorismus není zodpovědná a „že je třeba projevit sousedům na pevnině větší míru solidarity."

Podle Tannocka je třeba pro boj proti terorismu mezinárodní spolupráce a odchod z EU by Británii učinil zranitelnější. „Ale euroskeptici, jako je strana UKIP (UK Independence Party), se snaží obvinit EU, otevřené schengenské hranice a politiku Merkelové otevřených dveří pro syrské uprchlíky. Tvrdí, že VB je ve větším nebezpečí v EU."

„To ale ignoruje fakt, že VB není součástí Schengenu, ani nejsme členy společné azylové a imigrační politiky. A pochybuji, že by na nás IS útočil kvůli tomu, že jsme členy EU, a ne kvůli tomu, že jsme vojensky na čele v rámci koalice, která zahrnuje mnoho států a ve které se RAF (Royal Air Force) velmi aktivně podílí na bombardování," dodal.

Související

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Teroristické útoky v Belgii Charles Tannock

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

před 8 hodinami

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

před 9 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

před 9 hodinami

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

před 10 hodinami

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

před 13 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

před 14 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

před 16 hodinami

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

včera

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy