Rok od milníku v uprchlické krizi: Do Evropy už přišlo na 1,3 milionu lidí

Uprchlická krize je označovaná za největší migrační a humanitární krizi starého kontinentu od druhé světové války. V centru pozornosti světové veřejnosti je od loňského dubna, kdy Itálie požádala EU o svolání mimořádného summitu. Italská žádost byla reakcí na smrt asi 1200 lidí, kteří v dubnu zahynuli u libyjského pobřeží při snaze dostat se do Evropy.

V roce 2015 pak dorazilo do Evropy podle údajů Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) více než 1,1 milionu lidí, většina z nich zamířila do Německa. Zhruba polovinu příchozích tvořili podle IOM uprchlíci ze Sýrie, asi 20 procent bylo z Afghánistánu a okolo sedmi procent z Iráku. Na 58 procent migrantů bylo mužů, 17 procent žen a 25 procent dětí. Při pokusu dostat se do Evropy podle IOM zahynulo více než 3700 lidí. Od začátku roku 2016 dorazilo podle IOM do Evropy dalších asi 173.000 běženců.

Do jejího uzavření na přelomu letošního února a března byla nejvíce využívaná takzvaná balkánská trasa, která vedla přes Turecko a řecké ostrovy, kam se uprchlíci dostávají na člunech, přes Makedonii, Srbsko, Chorvatsko, Slovinsko a Rakousko. Cílovou zemí bylo hlavně Německo. Tato trasa vedla původně přes Maďarsko, které ale postavilo na svých hranicích se Srbskem a později s Chorvatskem plot. Řada zemí na této trase zpřísnila kontroly na hranicích a podmínky pro přiznání azylu.

Na balkánské trase vyrostlo proti proudu migrantů několik plotů

Asi 175 kilometrů dlouhý plot na maďarsko-srbkých hranicích se začal stavět loni v červenci a dokončen byl v polovině září 2015. Další čtyřicetikilometrový plot byl pak postaven na maďarsko-chorvatských hranicích a Maďarsko je podle premiéra Viktora Orbána připraveno postavit plot i na hranicích s Rumunskem. Makedonie začala koncem listopadu stavbu asi 50 kilometrů dlouhého hraničního plotu na pomezí s Řeckem, nyní je postaveno asi 30 kilometrů plotu.

Zdroj: YouTube

V listopadu začala stavba plotu na slovinsko-chorvatských hranicích, celkem by měl plot měřit zhruba 80 kilometrů. A v prosinci začalo se stavbou krátkého plotu na hranici se Slovinskem Rakousko, které je připraveno ho případně prodloužit.

Nejpočetnější skupinou na balkánské trase jsou Syřané, následují uprchlíci z Afghánistánu, Iráku a Pákistánu. Přes Středozemní moře putují do Evropy uprchlíci hlavně z Eritreje, Nigérie, Somálska a Súdánu. V první polovině loňského roku byli velkou skupinou mezi uprchlíky také obyvatelé balkánských zemí, hlavně z Kosova. Tato vlna ale opadla kvůli zpřísněným azylovým zákonům v Německu.

Unijní země se loni dohodly na mimořádném přerozdělení nejprve 40.000 a poté dalších 120.000 syrských, iráckých a eritrejských žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. Ale prozatím jich podle tohoto pravidla bylo přestěhováno z přetíženého jihu EU hlavně na sever unie pouze několik stovek.

Visegrádská skupina po únorovém jednání v Praze podpořila celoevropské řešení migrační krize, nejednala o záložním plánu, který počítal s uzavřením severní hranice Řecka. Ministři vnitra zemí Visegrádu již letos v lednu opět odmítli povinné kvóty pro přerozdělování uprchlíků.

Česko by v rámci tohoto programu mělo do roku 2017 přijmout 2691 Syřanů, Iráčanů a Eritrejců. Loni do Česka nebyl přemístěn žádný žadatel o azyl, letos by jich ale podle ministerstva vnitra mohlo přijet asi 900, zbytek pak v nadcházejícím roce.

Nejhlasitějším zastáncem pomoci uprchlíkům je německá kancléřka Angela Merkelová, která ale za to sklízí kritiku i v Německu, kde na ni bylo podáno několik žalob za vlastizradu.