Divadlo pro veřejnost? Publicista tvrdě zkritizoval řešení migrační krize

Zoufalí nakonec stejně projdou

Publicista se domnívá, že finanční pomoc uprchlickým táborům na tureckém území může pár lidí od cesty do Evropy odradit, stejně jako tzv. australský plán Davida Camerona předpokládající zadržování a vracení lodí s migranty. Stejně tak zprávy o hrůzách na makedonských hranicích mohou odradit část zoufalých lidí od jejich snahy utéct před současným nebezpečím v naději v bezpečnou budoucnost, soudí Jenkins.

"Nebude to však velký rozdíl," varuje komentátor. Konstatuje, že pokud lidské bytosti utíkají, aby si zachránily život, jejich síla převyšuje moc všech států světa. "Jaký je tedy smysl dalšího summitu EU o uprchlících?" ptá se novinář. Domnívá se, že taková akce má pouze přesvědčit domácí veřejnost, že se něco dělá.

Další summit má pouze zmírnit strach tím, že přijme zdánlivě tvrdá opatření, která mohou odradit malou část uprchlíků, ekonomických migrantů a jim podobných, myslí si Jenkins. Dle jeho názoru lze stěží vidět smysluplnou změnu v tom, že se na řeckých ostrovech budou třídit Syřané a Iráčané od Afghánců a Pákistánců, kteří budou následně stejně naloženi na trajekty a posláni zpět do Turecka či Libye. "Je to jenom divadlo," kritizuje publicista.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.       

Skutečností podle komentátora zůstává, že jakmile uprchlík vstoupí na území příslušné země, stává se jejím výsostným problémem, jak po stránce práva, tak po stránce humanity. "Můžeme budovat ploty a pevnosti, abychom zadrželi lidi venku, a vyspělé režimy v západní Evropě dokonce mohou přihlížet jak se vlna zoufalých valí tam a zpět," pokračuje Jenkins. Deklaruje, že dříve, či později zoufalí lidé projdou.  

Naučme se migraci zvládat

Jako příklad uvádí publicista mexickou imigraci do Spojených států. Připouští sice, že australská drakonická politika obracení lodí a věznění migrantů zmírnila jejich příliv, poukazuje však, že v tomto případě se nejedná o uprchlíky a sousedit s Indonésií není to samé jako sousedit s Libyí či Sýrií.  

Současnou vlnu nově příchozích do Evropy označuje Jenkins za malé zvýšení stagnující populace na kontinentu. Vysvětluje, že právě z tohoto důvodu Německo původně vítalo půl milionu kvalifikovaných Syřanů.  

Omezit příliv migrantů by dle novináře mohl hospodářský růst a prosperita Indického poloostrova, Arabského poloostrova či Afriky. Předně však Jenkins apeluje, aby ustaly obávané západní intervence na Blízkém východě, které označuje za hlavní důvod současné anarchie. "Pokud se do Afghánistánu, Sýrie a Iráku vrátí pořádek, tyto kdysi stabilní země budou znovu osídleny. Budou však probíhat jiné konflikty," varuje publicista.  

Jenkins kritizuje, že zatímco ekonomové milují grafy ukazující vliv globalizace na pohyb zboží, nikdo se již nezabývá jejím dopadem na pohyb lidí. "Ať se stane cokoliv, migrace bude tématem 21. století," deklaruje komentátor.   

Novinář připouští, že problémy, kterým příliv lidí z Asie a Afriky vystaví evropskou společnost, nelze v žádném případě podceňovat. Připomíná, že Spojené státy se stále potýkají a absorpcí černých a hispánských migrantů. "Musíme je však absorbovat. Migrace je historickou skutečností," deklaruje Jenkins. Evropa by se tak dle jeho mínění měla naučit migraci zvládat, nikoliv předstírat, že ji dokáže zastavit.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.