Europoslanci se flákají, jiní dřou jako koně. Kdo totálně propadl?

Mezi nejaktivnější zástupce České republiky patří především Pavel Telička. Podle statistik serveru hlidame.je předložil za necelé dva roky ve funkci 192 návrhů usnesení, 71 písemných prohlášení, 67 parlamentních otázek a v 695 případech vystoupil na plenárním zasedání.

Další zástupci hnutí ANO si vedou o poznání hůře. Dita Charazanová vystoupila na zasedání ve 137 případech a Martina Dlabajová jen 45krát. Obě ale podaly více než 100 návrhů usnesení a více než 30 písemných prohlášení. Obdobná čísla vykazuje i poslední europoslanec za hnutí ANO Petr Ježek.

Špatně si nevedou ani záasupci KDU-ČSL. Tomáš Zdechovský vystoupil na plénu 315krát a podal 118 návrhů usnesení, 119 písemných prohlášení a 132 parlamentních otázek. Co do počtu vystoupení vykazuje o něco menší čísla Michaela Šojdrová a o více než 100 vystoupení méně má také poslední lidovecký zástupce Pavel Svoboda. Oba ale podali kolem stovky návrhů usnesení.

Poměrně dobře se daří Petru Machovi ze Svobodných a Stanislavu Polčákovi ze Starostů a nezávislých. Oba mají přes 330 vystoupení za plénu a přes 40 parlamentních dotazů, na rozdíl od Macha se ale Polčák může pochlubit více než osmi desítkami předložených návrhů. Mach se drží na nule a stejnou bilanci má u zpráv předložených zpravodajem (i tím stínovým) a u předložených stanovisek. Oba také neučinili ani jedno písemné prohlášení.

Slušná čísla vykazují také europoslanci zvolení za TOP09. Jiří Pospíšil se se 408 vystoupeními řadí mezi českými poslanci k těm nejaktivnějším, pokulhává ale v počtu zpráv předložených zpravodajem či stínovým zpravodajem a nulu si drží také v písemných prohlášeních. Podobně jsou na tom i Jaromír Štětina a Luděk Niedermayer, kteří se nemohou pochlubit vysokým počtem předložených zpráv, stanovisek či položených dotazů, i tak za sebou ale mají více než stovku vystoupení.

O poznání hůře jsou na tom zástupci ODS. Evžen Tošenovský ani Jan Zahradil nemají na kontě více než 90 vystoupení na plénu, za to se snaží předkládat stanoviska předložená stínovým navrhovatelem. Tošenovský svého kolegu navíc válcuje v počtu písemných prohlášení, kterých má na kontě přes 40. Zahradil pouze jedno.

U zástupců ČSSD jsou rozdíly ještě propastnější. Miroslav Poche má za sebou více než 200 vystoupení na plénu a 151 návrhů usnesení, ostatní spolustraníci se ale takovými čísly chlubit nemohou. Olga Sehnalová vystoupila na plenárním zasedání zhruba ve 130 případech, za to ale vznesla 50 parlamentních dotazů. Nejhůře dopadl Jan Keller, který se podle této statistiky řadí k nejméně aktivním českým europoslancům. Vystoupení se účastnil pouze v 16 případech a položil 11 parlamentních otázek. V ostatních kategoriích si drží jedničku nebo nulu.

U komunistů je situace složitější. Průměrné výsledky vykazují Jiří Maštálka a Kateřina Konečná, z nichž oba mají zhruba 160 vystoupení na plénu a poměrně dost stanovisek předložených stínovým navrhovatelem. Konečná má navíc na kontě 77 písemných prohlášení a 49 parlamentních dotazů. Poměrně nízká bilance připadá i na nedávno zesnulého Miloslava Ransdorfa, kterého ve funkci v únoru nahradil Jaromír Kohlíček. Ten má zatím za sebou pouze tři vystoupení na plénu.