Boj s džihádisty? Berlín hovoří o závažné hrozbě, zjistily EuroZprávy.cz

ROZHOVOR – Situace ohledně hrozby teroristických útoků a radikalizace je v současném Německu velmi vysoká. V rozhovoru pro server EuroZprávy.cz na otázky o této situaci reagovala mluvčí Spolkového ministerstva vnitra.

Německo v hledáčku teroristů

Mluvčí pro server EuroZprávy.cz uvedla, že si Německo uvědomuje, že je možným cílem teroristů. „Německo je podobně jako další evropské státy v hledáčku mezinárodního terorismu. S ohledem na Francii a Belgii se to znovu tragickým způsobem ukázalo při útocích v Paříži a Bruselu. Musíme i nadále počítat s velkým rizikem mezinárodního terorismu," reagovala na tuto otázku.

Na dotaz ohledně opatření, která v tomto ohledu Německo podniká, uvedla: „Různé bezpečnostní orgány se v tomto kontextu řídí různými upozorněními a zavádějí bezpečnostní opatření, která řeší aktuální situaci. To se vztahuje i na Německo: už i tak velmi rozsáhlá ochranná opatření byla po útocích v Paříži znovu přezkoumána a jsou neustále upravována tak, aby odpovídala situaci."

„Jak u nás, tak i u našich partnerů bezpečnostní složky pracují pod velkým tlakem. Je tu více než 600 přípravných řízení s více než 900 podezřelými v oblasti islamistického terorismu, z čehož 150 z nich je s více než 190 podezřelými v rámci BKA (Spolkového kriminálního úřadu), a z toho více než 100 případů je podle zákona §§ 129a/b trestního zákoníku, což mluví samo za sebe," dodává.

Boj proti radikalizaci

Německého ministerstva vnitra jsme se také ptali, jestli Německo aktivním způsobem bojuje proti radikalizaci. Podle mluvčí existují v oblastech preventivních opatření a deradikalizace dvě úrovně: „státní (policejní prevence, vězení, vzdělání) a obecní (práce s mládeží a sociální péče). V tomto ohledu bylo v posledních letech zavedeno několik programů, které zahrnují vládu a občanskou společnost."

Následně ale mluvčí v rámci rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlila, že i ministerstvo vnitra zde hraje důležitou roli. Jeho opatření se dle jejích slov pohybují „od prevence skrze politické vzdělání, přes poradenství až po opatření bezpečnostních orgánů. Nepřímo jsou to například také opatření na podporu integrace a sociální koheze," vysvětluje.

Následně mluvčí poukázala na fakt, že se v tomto ohledu angažuje i Spolkové ústředí pro politické vzdělávání, které pod německé ministerstvo vnitra spadá. Jak vysvětluje, jeho funkcí je trvale zavádět různá opatření, která mají podpořit prevenci extremismu.

Mluvčí také podotýká, že si Ústředí je vědomo faktu, že v dnešní době radikalizace často probíhá přes internet, a snaží se proto pracovat se sociálními sítěmi a medii, jako je například server YouTube.

Jak také uvádí, Ministerstvo vnitra v roce 2012 založilo poradenské centrum pro radikalizaci, které slouží pro uprchlíky a migranty. To je určeno zejména pro rodinu a přátele lidí, u kterých je podezření na radikalizaci.

Od ledna 2012 toto centrum podle mluvčí obdrželo více než 2 tisíce telefonátů, z čehož asi 800 bylo v roce 2015. Jak pro server EuroZprávy.cz mluvčí prozradila, do budoucna se Německo chystá tyto služby rozšířit po vzoru jiných evropských států, jako je například Rakousko a Nizozemí.

Zahraniční bojovníci

Na závěr mluvčí reagovala na naši otázku, jaká je v Německu v současnosti situace ohledně zahraničních bojovníků – tedy lidí, kteří odešli bojovat po boku radikálů a následně se vrátili.

„Spolkové bezpečnostní orgány zjistily, že je více než 800 německých islamistů nebo islamistů z Německa, kteří vycestovali do Sýrie nebo Iráku, aby se účastnili bojů po boku Islámského státu a dalších teroristických skupin a nějakým způsobem je podpořili. Asi jedna třetina z nich se v současnosti nachází zpět v Německu," uvádí.

Jak ale dále vysvětluje, o většině z nich neexistují důkazy, že se v Sýrii nebo Iráku aktivně zapojili do bojů. „Do bojů se aktivně zapojilo nebo za tímto účelem v Iráku nebo Sýrii získalo výcvik více než 70 lidí. Asi 130 lidí, kteří do Sýrie nebo Iráku odešli, tam byli zabiti," uvádí dále mluvčí a dodává, že lze v současnosti pozorovat snížení počtu výjezdů do těchto míst.

Na závěr pro EuroZprávy.cz dodává, že se Německé bezpečnostní orgány aktivně snaží sledovat a včas zachytit, že se lidé chystají odejít, a pokusit se zabránit jejich radikalizaci. Oficiálně Německo podle ní zakázalo vycestovat zatím asi stovce lidí.

Související

německá policie v akci

Němečtí vyšetřovatelé objevil u letiště v Lipsku třetí dron s výbušninou

Němečtí vyšetřovatelé objevil v blízkosti letiště Lipsko/Halle už třetí bezpilotní letoun a podezřelé výbušniny, které podle dostupných informací souvisejí s pokusem o útok z počátku tohoto měsíce. O nových nálezech informovala německá veřejnoprávní média NDR a WDR společně s deníkem Süddeutsche Zeitung. Třetí dron byl nalezen v západní části od letištního areálu s odstupem deseti dnů od samotného incidentu.

Více souvisejících

Německo Terorismus Ministerstvo vnitra

Aktuálně se děje

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

včera

30. srpna 2026 21:35

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy