Boj s džihádisty? Berlín hovoří o závažné hrozbě, zjistily EuroZprávy.cz

ROZHOVOR – Situace ohledně hrozby teroristických útoků a radikalizace je v současném Německu velmi vysoká. V rozhovoru pro server EuroZprávy.cz na otázky o této situaci reagovala mluvčí Spolkového ministerstva vnitra.

Německo v hledáčku teroristů

Mluvčí pro server EuroZprávy.cz uvedla, že si Německo uvědomuje, že je možným cílem teroristů. „Německo je podobně jako další evropské státy v hledáčku mezinárodního terorismu. S ohledem na Francii a Belgii se to znovu tragickým způsobem ukázalo při útocích v Paříži a Bruselu. Musíme i nadále počítat s velkým rizikem mezinárodního terorismu," reagovala na tuto otázku.

Na dotaz ohledně opatření, která v tomto ohledu Německo podniká, uvedla: „Různé bezpečnostní orgány se v tomto kontextu řídí různými upozorněními a zavádějí bezpečnostní opatření, která řeší aktuální situaci. To se vztahuje i na Německo: už i tak velmi rozsáhlá ochranná opatření byla po útocích v Paříži znovu přezkoumána a jsou neustále upravována tak, aby odpovídala situaci."

„Jak u nás, tak i u našich partnerů bezpečnostní složky pracují pod velkým tlakem. Je tu více než 600 přípravných řízení s více než 900 podezřelými v oblasti islamistického terorismu, z čehož 150 z nich je s více než 190 podezřelými v rámci BKA (Spolkového kriminálního úřadu), a z toho více než 100 případů je podle zákona §§ 129a/b trestního zákoníku, což mluví samo za sebe," dodává.

Boj proti radikalizaci

Německého ministerstva vnitra jsme se také ptali, jestli Německo aktivním způsobem bojuje proti radikalizaci. Podle mluvčí existují v oblastech preventivních opatření a deradikalizace dvě úrovně: „státní (policejní prevence, vězení, vzdělání) a obecní (práce s mládeží a sociální péče). V tomto ohledu bylo v posledních letech zavedeno několik programů, které zahrnují vládu a občanskou společnost."

Následně ale mluvčí v rámci rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlila, že i ministerstvo vnitra zde hraje důležitou roli. Jeho opatření se dle jejích slov pohybují „od prevence skrze politické vzdělání, přes poradenství až po opatření bezpečnostních orgánů. Nepřímo jsou to například také opatření na podporu integrace a sociální koheze," vysvětluje.

Následně mluvčí poukázala na fakt, že se v tomto ohledu angažuje i Spolkové ústředí pro politické vzdělávání, které pod německé ministerstvo vnitra spadá. Jak vysvětluje, jeho funkcí je trvale zavádět různá opatření, která mají podpořit prevenci extremismu.

Mluvčí také podotýká, že si Ústředí je vědomo faktu, že v dnešní době radikalizace často probíhá přes internet, a snaží se proto pracovat se sociálními sítěmi a medii, jako je například server YouTube.

Jak také uvádí, Ministerstvo vnitra v roce 2012 založilo poradenské centrum pro radikalizaci, které slouží pro uprchlíky a migranty. To je určeno zejména pro rodinu a přátele lidí, u kterých je podezření na radikalizaci.

Od ledna 2012 toto centrum podle mluvčí obdrželo více než 2 tisíce telefonátů, z čehož asi 800 bylo v roce 2015. Jak pro server EuroZprávy.cz mluvčí prozradila, do budoucna se Německo chystá tyto služby rozšířit po vzoru jiných evropských států, jako je například Rakousko a Nizozemí.

Zahraniční bojovníci

Na závěr mluvčí reagovala na naši otázku, jaká je v Německu v současnosti situace ohledně zahraničních bojovníků – tedy lidí, kteří odešli bojovat po boku radikálů a následně se vrátili.

„Spolkové bezpečnostní orgány zjistily, že je více než 800 německých islamistů nebo islamistů z Německa, kteří vycestovali do Sýrie nebo Iráku, aby se účastnili bojů po boku Islámského státu a dalších teroristických skupin a nějakým způsobem je podpořili. Asi jedna třetina z nich se v současnosti nachází zpět v Německu," uvádí.

Jak ale dále vysvětluje, o většině z nich neexistují důkazy, že se v Sýrii nebo Iráku aktivně zapojili do bojů. „Do bojů se aktivně zapojilo nebo za tímto účelem v Iráku nebo Sýrii získalo výcvik více než 70 lidí. Asi 130 lidí, kteří do Sýrie nebo Iráku odešli, tam byli zabiti," uvádí dále mluvčí a dodává, že lze v současnosti pozorovat snížení počtu výjezdů do těchto míst.

Na závěr pro EuroZprávy.cz dodává, že se Německé bezpečnostní orgány aktivně snaží sledovat a včas zachytit, že se lidé chystají odejít, a pokusit se zabránit jejich radikalizaci. Oficiálně Německo podle ní zakázalo vycestovat zatím asi stovce lidí.

Související

Bundeswehr, ilustrační fotografie. Analýza

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

Více souvisejících

Německo Terorismus Ministerstvo vnitra

Aktuálně se děje

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

před 4 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

před 6 hodinami

střela Flamingo

V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku

V utajených prostorách, kam se lze dostat jen se zavázanýma očima a bez mobilního telefonu, buduje Ukrajina základy své budoucí bezpečnosti. Reportéři BBC získali vzácnou možnost nahlédnout do jedné z továren společnosti Fire Point, kde se vyrábí nová pýcha domácího zbrojního průmyslu – řízená střela Flamingo. Tento letoun s plochou dráhou letu má dosah až 3 000 kilometrů a je navržen tak, aby dokázal zasahovat cíle hluboko na ruském území.

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin se na své výroční tiskové konferenci pokusil rozptýlit obavy ze stupňující se agrese vůči Západu. Prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu a že veškeré napětí je důsledkem politiky Severoatlantické aliance. Putin v této souvislosti upozornil na novou bezpečnostní strategii USA, která podle něj příznačně neoznačuje Rusko za hlavní hrozbu, což dává prostor k nové dynamice vztahů.

před 8 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin pochválil Trumpa. Jeho snahu o ukončení války označil za upřímnou

Ruský prezident Vladimir Putin se během své výroční tiskové konference vrátil k srpnovému summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce. Prohlásil, že Moskva je ochotna přistoupit na určité kompromisy, aby ukončila válku na Ukrajině, a že míč je nyní „zcela na straně“ Kyjeva a Západu. Putin vyzdvihl Trumpovu snahu o ukončení konfliktu a označil ji za upřímnou, přičemž tvrdil, že s americkými návrhy z Anchorage v podstatě souhlasil. 

před 8 hodinami

Viktor Orbán

Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války

Maďarský premiér Viktor Orbán neskrýval po skončení bruselského summitu ostrý nesouhlas s nově schválenou pomocí pro Kyjev. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur označil za extrémně špatné a varoval, že tento krok pouze přibližuje Evropu k přímému válečnému střetu. Podle jeho názoru jde o předem ztracené peníze, které ukrajinská strana nebude nikdy schopna věřitelům vrátit.

před 9 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Chraňte svou firmu efektivně: Antivirový program dnes již nestačí

V pondělí ráno přijdete do práce a všechna vaše data jsou zašifrovaná. Na obrazovce jen zpráva: „Zaplaťte, nebo o všechno přijdete.“ Pro mnohé to zní jako noční můra, ale pro stále více českých firem je to realita. Kybernetické útoky dnes ohrožují malé a střední podniky více než kdykoli dříve.

před 10 hodinami

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Na půjčce Ukrajině se podílet nebudeme, honosí se Babiš. Zrádce Evropy táhne Česko na východ, reagují politici

V Bruselu skončilo první klíčové jednání Evropské rady za účasti nového premiéra Andreje Babiše. Hlavním tématem byla finanční pomoc Ukrajině, u níž došlo k zásadnímu obratu v českém postoji. Česká republika se totiž po boku Maďarska a Slovenska odmítla podílet na finančních zárukách za nově schválenou půjčku, což vyvolalo bouřlivé reakce na domácí politické scéně.

před 11 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Odchod ze summitu bez dohody by pro EU znamenal katastrofu, přiznal De Wever

Evropa za pět minut dvanáct zachránila svou důvěryhodnost, když se jí podařilo schválit masivní finanční injekci pro Ukrajinu. Půjčka ve výši 90 miliard eur má zabránit rozpočtovému kolapsu země, kterému by bez této pomoci čelila do roku 2027. Belgický premiér Bart De Wever přiznal, že odchod ze summitu bez dohody by znamenal pro unii naprostou katastrofu a ztrátu geopolitického významu.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

včera

Polská policie

Polskem otřásla vražda mezi dětmi. Školačku ubodala jiná dívka

Jen stěží uvěřitelným případem se zabývají polští kriminalisté. Od pondělí vyšetřují vraždu teenagerky v Jelení Hoře, za kterou má být podle dosavadních závěrů zodpovědná jiná nezletilá dívka. Tragická událost městem v podhůří Krkonoš velice otřásla, informuje stanice TVP. 

včera

Rozbili nám letadlo, přiznal Fico. Pak podpořil srbské ambice na členství v EU

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) přiznal, že letadlo, kterým odcestoval do Bruselu, utrpělo takové poškození, že nebylo schopné dalšího letu. Ficovi se nic nestalo, mohl tak opět přistoupit ke kritice unijní politiky. Tentokrát se zastal Srbska. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy