Boj s džihádisty? Berlín hovoří o závažné hrozbě, zjistily EuroZprávy.cz

ROZHOVOR – Situace ohledně hrozby teroristických útoků a radikalizace je v současném Německu velmi vysoká. V rozhovoru pro server EuroZprávy.cz na otázky o této situaci reagovala mluvčí Spolkového ministerstva vnitra.

Německo v hledáčku teroristů

Mluvčí pro server EuroZprávy.cz uvedla, že si Německo uvědomuje, že je možným cílem teroristů. „Německo je podobně jako další evropské státy v hledáčku mezinárodního terorismu. S ohledem na Francii a Belgii se to znovu tragickým způsobem ukázalo při útocích v Paříži a Bruselu. Musíme i nadále počítat s velkým rizikem mezinárodního terorismu," reagovala na tuto otázku.

Na dotaz ohledně opatření, která v tomto ohledu Německo podniká, uvedla: „Různé bezpečnostní orgány se v tomto kontextu řídí různými upozorněními a zavádějí bezpečnostní opatření, která řeší aktuální situaci. To se vztahuje i na Německo: už i tak velmi rozsáhlá ochranná opatření byla po útocích v Paříži znovu přezkoumána a jsou neustále upravována tak, aby odpovídala situaci."

„Jak u nás, tak i u našich partnerů bezpečnostní složky pracují pod velkým tlakem. Je tu více než 600 přípravných řízení s více než 900 podezřelými v oblasti islamistického terorismu, z čehož 150 z nich je s více než 190 podezřelými v rámci BKA (Spolkového kriminálního úřadu), a z toho více než 100 případů je podle zákona §§ 129a/b trestního zákoníku, což mluví samo za sebe," dodává.

Boj proti radikalizaci

Německého ministerstva vnitra jsme se také ptali, jestli Německo aktivním způsobem bojuje proti radikalizaci. Podle mluvčí existují v oblastech preventivních opatření a deradikalizace dvě úrovně: „státní (policejní prevence, vězení, vzdělání) a obecní (práce s mládeží a sociální péče). V tomto ohledu bylo v posledních letech zavedeno několik programů, které zahrnují vládu a občanskou společnost."

Následně ale mluvčí v rámci rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlila, že i ministerstvo vnitra zde hraje důležitou roli. Jeho opatření se dle jejích slov pohybují „od prevence skrze politické vzdělání, přes poradenství až po opatření bezpečnostních orgánů. Nepřímo jsou to například také opatření na podporu integrace a sociální koheze," vysvětluje.

Následně mluvčí poukázala na fakt, že se v tomto ohledu angažuje i Spolkové ústředí pro politické vzdělávání, které pod německé ministerstvo vnitra spadá. Jak vysvětluje, jeho funkcí je trvale zavádět různá opatření, která mají podpořit prevenci extremismu.

Mluvčí také podotýká, že si Ústředí je vědomo faktu, že v dnešní době radikalizace často probíhá přes internet, a snaží se proto pracovat se sociálními sítěmi a medii, jako je například server YouTube.

Jak také uvádí, Ministerstvo vnitra v roce 2012 založilo poradenské centrum pro radikalizaci, které slouží pro uprchlíky a migranty. To je určeno zejména pro rodinu a přátele lidí, u kterých je podezření na radikalizaci.

Od ledna 2012 toto centrum podle mluvčí obdrželo více než 2 tisíce telefonátů, z čehož asi 800 bylo v roce 2015. Jak pro server EuroZprávy.cz mluvčí prozradila, do budoucna se Německo chystá tyto služby rozšířit po vzoru jiných evropských států, jako je například Rakousko a Nizozemí.

Zahraniční bojovníci

Na závěr mluvčí reagovala na naši otázku, jaká je v Německu v současnosti situace ohledně zahraničních bojovníků – tedy lidí, kteří odešli bojovat po boku radikálů a následně se vrátili.

„Spolkové bezpečnostní orgány zjistily, že je více než 800 německých islamistů nebo islamistů z Německa, kteří vycestovali do Sýrie nebo Iráku, aby se účastnili bojů po boku Islámského státu a dalších teroristických skupin a nějakým způsobem je podpořili. Asi jedna třetina z nich se v současnosti nachází zpět v Německu," uvádí.

Jak ale dále vysvětluje, o většině z nich neexistují důkazy, že se v Sýrii nebo Iráku aktivně zapojili do bojů. „Do bojů se aktivně zapojilo nebo za tímto účelem v Iráku nebo Sýrii získalo výcvik více než 70 lidí. Asi 130 lidí, kteří do Sýrie nebo Iráku odešli, tam byli zabiti," uvádí dále mluvčí a dodává, že lze v současnosti pozorovat snížení počtu výjezdů do těchto míst.

Na závěr pro EuroZprávy.cz dodává, že se Německé bezpečnostní orgány aktivně snaží sledovat a včas zachytit, že se lidé chystají odejít, a pokusit se zabránit jejich radikalizaci. Oficiálně Německo podle ní zakázalo vycestovat zatím asi stovce lidí.

Související

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.
AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

Více souvisejících

Německo ,  Terorismus ,  Ministerstvo vnitra

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného

Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.

před 2 hodinami

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů

Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.

před 3 hodinami

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska

Ukrajinské bezpilotní letouny během noci zasáhly Ilský průmyslový závod na zpracování ropy v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Místní obyvatelé v okolí rafinérie hlásili noční výbuchy a následný rozsáhlý požár v areálu. Generální štáb ukrajinské armády útok oficiálně potvrdil a označil jej za výkon nezadatelného práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Ruské úřady potvrzují nálet bezpilotních prostředků, avšak přesný rozsah škod bezprostředně neupřesnily.

před 5 hodinami

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

před 10 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

před 11 hodinami

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

před 13 hodinami

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

před 14 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rada míru

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

včera

Investigativní novináři odhalili jméno vnučky ruského prezidenta Putina

Investigativní novináři odhalili jméno údajné vnučky ruského prezidenta Vladimira Putina na základě uniklých databází ruské pohraniční stráže. Osmiletá dívka se podle zjištění médií jmenuje Elsa Igorevna Tichonovová. Jejím otcem je bývalý baletní tanečník a režisér Igor Zelenskij a matkou Katěrina Tichonovová, která je veřejně známá jako mladší dcera ruského prezidenta. Dívka tak nosí oficiálně příjmení po své matce, nikoliv přechýlenou formu příjmení svého otce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy