Zrušte víza pro Turky, navrhuje Evropská komise. Z kvót se lze vykoupit

"Turecko učinilo pozoruhodný pokrok v plnění podmínek ke zrušení víz, obzvláště v posledních týdnech. Stále je však naléhavě nutné v práci pokračovat, ale pokud Turecko nynější postup zachová, mohou být splněny i zbývající podmínky," řekl místopředseda komise Frans Timmermans.

Turky za jejich tempo plnění unijních podmínek ocenil i eurokomisař pro vnitro a migraci Dimitris Avramopulos, který stejně jako Timmermans upozornil, že stále ještě zbývá dořešit některé body.

Zpráva o pokroku v plnění podmínek, kterou dnes komise přijala, obsahuje i opatření, které Turecko na své cestě za zrušením víz ještě musí učinit. Unie stanovila celkem 72 technických podmínek, které Turecko musí před zrušením víz splnit. Zcela otevřených zůstává podle Timmermanse ještě pět kritérií. Jsou to boj proti korupci, ochrana dat, spolupráce soudů s unijními státy, spolupráce s Europolem a protiteroristické zákony.

Již nyní je podle komise jasné, že Turecko nestihne včas zavést biometrické pasy, které jsou pro bezvízový styk podmínkou. Ankara ale bude přechodně vydávat biometrické pasy s krátkou dobou platnosti a od října pak již řádné pasy, které budou zcela odpovídat standardům EU.

Pokud Turecko všechny podmínky splní a členské státy spolu s Evropským parlamentem bezvízový styk odsouhlasí, budou moci turečtí občané s biometrickými pasy cestovat do schengenského prostoru bez víz. Jeho součástí je s výjimkou Británie a Irska celá EU a také neunijní státy Norsko, Švýcarsko, Island a Lichtenštejnsko. Zrušení víz pro Turky se bude týkat pobytů do 90 dní.

Jak řešit azylové řízení?

Stávající pravidlo, že žádost řeší první země, kam uchazeč vstoupí, má být podle očekávání doplněno o krizový mechanismus přerozdělování do dalších států EU, spouštěný automaticky v případě vysokého počtu žadatelů v některém členském státě. Česko patří mezi státy, které podobné plány jednoznačně odmítají.

Základem návrhu komise je "opravný mechanismus", který automaticky určí, že některý členský stát čelí neúměrně vysokému počtu žádostí o azyl. Příslušná referenční hodnota má podle představy komise stejnou měrou záviset na bohatství a velikosti populace dané země.

Pokud v konkrétní zemi bude podáno žádostí o azyl nad 150 procent této hodnoty, budou všichni další žadatelé přerozdělováni podle stejně určené kvóty mezi ty další členy EU, kteří nedosahují ani 100 procent příslušné hodnoty. Mechanismus bude platit do té doby, než se v dotyčné zemi počty žadatelů opět nesníží pod 150 procent referenčního počtu.

Členská země má také mít možnost dočasně se z automatického mechanismu vyplatit. Částku 250.000 eur bude ale muset platit za každého "svého" žadatele o azyl té zemi osmadvacítky, která se tohoto člověka ujme, navrhuje unijní exekutiva.

Dnešní návrh také předpokládá zachování existujícího pravidla o slučování rodin, v takovém případě žádost o azyl posuzuje ten stát, kde má žadatel rodinu. Systém posuzování žádostí má být efektivnější. Žadatelům o azyl má být také znemožněn takzvaný "druhotný" pohyb po unijním území - například tím, že budou mít nárok na podporu ve zboží a jen na určitém místě a také budou čelit "proporčním důsledkům" v případě, že pravidla poruší.

Jednání členských zemí o dnešním návrhu může trvat několik let, naznačovali v minulých dnech diplomaté. Velká Británie a Irsko se mohou rozhodnout, zda se budou na novém systému podílet. "Buď budeme této výzvě čelit společně, nebo vůbec rezignujeme na to, že se jí budeme zabývat. S těžkými důsledky pro všechny. Protože jestli nebude solidarita zde, tak velmi brzy nebude nikde, ani v jiných oblastech," varoval Timmermans. Celý evropský projekt by tak podle něj dostal velkou ránu.