Končí soud v kauze Michalákových. Nadržování Barnevernetu? Český právník protestuje

Oslo - Norský soud dnes posledním dnem řešil odvolání Češky Evy Michalákové proti loňskému rozhodnutí úřadů o zbavení rodičovských práv k oběma synům a adopci mladšího chlapce. Soud v Hokksundu se zabýval i původním návrhem matky na vrácení synů do její péče. Rozsudek dnes soud nezveřejnil, Michaláková ho dostane písemně později.

Předsedkyně soudu Liv Synnöve Taraldsrudová novináře informovala, že soud má na vynesení verdiktu čtyři týdny.

Právní zástupce Michalákové Pavel Hasenkopf dnes novinářům řekl, že jsou v zásadě čtyři varianty, jak by soud mohl dopadnout. První možností je, že soud potvrdí rozhodnutí krajské komise zbavit Michalákovou rodičovských práv a vydat souhlas k adopci. "V takovém případě se samozřejmě opět odvoláme, a když to bude nutné, skončíme až ve Štrasburku. Chtěl bych připomenout příslib premiéra Sobotky, že v takovém případě ČR podpoří paní Michalákovou v řízení ve Štrasburku," řekl Hasenkopf.

"Druhá možnost je, že bude zamítnut návrh (sociálního úřadu) Barnevernu a pěstounů na zbavení paní Michalákové rodičovských práv a adopci, ale děti zůstanou dál u pěstounů zhruba v tom rozsahu styků, který dnes existuje. To opět nebudeme považovat za dobrý výsledek a dál se budeme odvolávat," prohlásil Hasenkopf.

Třetí variantou je podle něj možnost, že by soud zbavení rodičovských práv a adopci zamítl. "Sice by nevrátil děti do péče paní Michalákové, ale rozšířil by počet jejích styků s dětmi tak, aby děti a jejich matka dostaly možnost najít si k sobě cestu zpátky, protože poté, co jsou děti polovinu svého života v péči cizích lidí, je těžko můžeme vracet zpátky ze dne na den," uvedl Hasenkopf. Čtvrtou variantou je, že by soud vrátil děti zpátky matce, v tento výsledek ale právní zástupce Evy Michalákové nevěří.

Soudní jednání bylo zahájeno ve středu a od té doby již vypovídala matka dětí i otec, který se rovněž odvolává proti rozhodnutí o adopci, představitel sociálního úřadu Barnevernet, který o odebrání bratrů rozhodl, i nynější pěstouni dětí. Dnes má s výpovědí předstoupit mimo jiné dědeček hochů, po telefonu bude svědčit také například stávající partner Michalákové či její nadřízená v zaměstnání.

Psali jsme:
O kauze Evy Michalákové norský tisk nepíše. Medializace je ožehavá  

Nyní jedenáctiletý Denis a sedmiletý David, kteří se narodili v Norsku, vyrůstají odděleně ve dvou pěstounských rodinách. Norská sociální služba bratry rodičům odebrala před pěti lety kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a fyzické týrání. To se neprokázalo. Soud ale tehdy považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů. Michaláková, která žije trvale v Norsku, proto předloni požádala o přezkoumání případu a svěření dětí do péče; loni na podzim ovšem norské úřady rozhodly, že ji zbaví rodičovských práv a mladší chlapec bude dán k adopci.

Jednání soudu v malém městečku Hokksund asi 100 km od metropole Osla poznamenaly spory o to, kdo může být přítomen v soudní síni. Strana Evy Michalákové si stěžovala, že do síně nebyl vpuštěn její právní zástupce Hasenkopf a česká poslankyně Jitka Chalánková, kteří do Norska kvůli soudu přijeli. Michaláková si také stěžovala, že měla kratší dobu na svou výpověď než Barnevernet a že nestihla říci vše, co chtěla.

K tomu se dnes vrátil i Hasenkopf. "Druhá strana dostává daleko větší prostor ke svým vyjádřením, zatímco důkazy paní Michalákové, které by popíraly některá tvrzení Barnevernu, nejsou připouštěna," řekl. Novináři nemohou takováto tvrzení ověřit, protože jejich žádosti o vstup do soudní síně byly zamítnuty. Protistrana, tedy úřad Barnevernet, se vyjadřovat k průběhu soudu ani k celé kauze obecně nemůže, protože je vázána povinností mlčenlivosti.

Při jednání podpořil matku český stát, který soudu poslal své stanovisko. Poukazuje v něm hlavně na Úmluvu OSN o právech dítěte, podle níž se adopce v cizině dá považovat za náhradní péči, pokud není možné se o dítě postarat v jeho vlasti. Upozorňuje rovněž na to, že se rodina se syny nemůže vídat, přestože o to má zájem. Mladšího syna viděla matka naposledy loni v srpnu, staršího před více než dvěma lety. Chlapec podle norských úřadů o setkání nestojí.

Související

Eva Michaláková, matka dětí odebraných norským úřadem Barnevernet

ESLP se nebude zabývat případem Michalákové, rozhodnutí Štrasburku je pravomocné

Velký senát Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) se nebude zabývat případem odebrání synů Češky Evy Michalákové. Soud v pondělí zamítl ženinu stížnost proti lednovému rozhodnutí, podle kterého Norsko neporušilo právo matky a dětí na respektování rodinného života. Verdikt tak nabyl právní moci, sdělil ČTK mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Více souvisejících

Eva Michaláková (matka českých dětí v Norsku) norsko Pavel Hasenkopf

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy