Končí soud v kauze Michalákových. Nadržování Barnevernetu? Český právník protestuje

Oslo - Norský soud dnes posledním dnem řešil odvolání Češky Evy Michalákové proti loňskému rozhodnutí úřadů o zbavení rodičovských práv k oběma synům a adopci mladšího chlapce. Soud v Hokksundu se zabýval i původním návrhem matky na vrácení synů do její péče. Rozsudek dnes soud nezveřejnil, Michaláková ho dostane písemně později.

Předsedkyně soudu Liv Synnöve Taraldsrudová novináře informovala, že soud má na vynesení verdiktu čtyři týdny.

Právní zástupce Michalákové Pavel Hasenkopf dnes novinářům řekl, že jsou v zásadě čtyři varianty, jak by soud mohl dopadnout. První možností je, že soud potvrdí rozhodnutí krajské komise zbavit Michalákovou rodičovských práv a vydat souhlas k adopci. "V takovém případě se samozřejmě opět odvoláme, a když to bude nutné, skončíme až ve Štrasburku. Chtěl bych připomenout příslib premiéra Sobotky, že v takovém případě ČR podpoří paní Michalákovou v řízení ve Štrasburku," řekl Hasenkopf.

"Druhá možnost je, že bude zamítnut návrh (sociálního úřadu) Barnevernu a pěstounů na zbavení paní Michalákové rodičovských práv a adopci, ale děti zůstanou dál u pěstounů zhruba v tom rozsahu styků, který dnes existuje. To opět nebudeme považovat za dobrý výsledek a dál se budeme odvolávat," prohlásil Hasenkopf.

Třetí variantou je podle něj možnost, že by soud zbavení rodičovských práv a adopci zamítl. "Sice by nevrátil děti do péče paní Michalákové, ale rozšířil by počet jejích styků s dětmi tak, aby děti a jejich matka dostaly možnost najít si k sobě cestu zpátky, protože poté, co jsou děti polovinu svého života v péči cizích lidí, je těžko můžeme vracet zpátky ze dne na den," uvedl Hasenkopf. Čtvrtou variantou je, že by soud vrátil děti zpátky matce, v tento výsledek ale právní zástupce Evy Michalákové nevěří.

Soudní jednání bylo zahájeno ve středu a od té doby již vypovídala matka dětí i otec, který se rovněž odvolává proti rozhodnutí o adopci, představitel sociálního úřadu Barnevernet, který o odebrání bratrů rozhodl, i nynější pěstouni dětí. Dnes má s výpovědí předstoupit mimo jiné dědeček hochů, po telefonu bude svědčit také například stávající partner Michalákové či její nadřízená v zaměstnání.

Psali jsme: O kauze Evy Michalákové norský tisk nepíše. Medializace je ožehavá  

Nyní jedenáctiletý Denis a sedmiletý David, kteří se narodili v Norsku, vyrůstají odděleně ve dvou pěstounských rodinách. Norská sociální služba bratry rodičům odebrala před pěti lety kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a fyzické týrání. To se neprokázalo. Soud ale tehdy považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů. Michaláková, která žije trvale v Norsku, proto předloni požádala o přezkoumání případu a svěření dětí do péče; loni na podzim ovšem norské úřady rozhodly, že ji zbaví rodičovských práv a mladší chlapec bude dán k adopci.

Jednání soudu v malém městečku Hokksund asi 100 km od metropole Osla poznamenaly spory o to, kdo může být přítomen v soudní síni. Strana Evy Michalákové si stěžovala, že do síně nebyl vpuštěn její právní zástupce Hasenkopf a česká poslankyně Jitka Chalánková, kteří do Norska kvůli soudu přijeli. Michaláková si také stěžovala, že měla kratší dobu na svou výpověď než Barnevernet a že nestihla říci vše, co chtěla.

K tomu se dnes vrátil i Hasenkopf. "Druhá strana dostává daleko větší prostor ke svým vyjádřením, zatímco důkazy paní Michalákové, které by popíraly některá tvrzení Barnevernu, nejsou připouštěna," řekl. Novináři nemohou takováto tvrzení ověřit, protože jejich žádosti o vstup do soudní síně byly zamítnuty. Protistrana, tedy úřad Barnevernet, se vyjadřovat k průběhu soudu ani k celé kauze obecně nemůže, protože je vázána povinností mlčenlivosti.

Při jednání podpořil matku český stát, který soudu poslal své stanovisko. Poukazuje v něm hlavně na Úmluvu OSN o právech dítěte, podle níž se adopce v cizině dá považovat za náhradní péči, pokud není možné se o dítě postarat v jeho vlasti. Upozorňuje rovněž na to, že se rodina se syny nemůže vídat, přestože o to má zájem. Mladšího syna viděla matka naposledy loni v srpnu, staršího před více než dvěma lety. Chlapec podle norských úřadů o setkání nestojí.

Související

Eva Michaláková, matka dětí odebraných norským úřadem Barnevernet

ESLP se nebude zabývat případem Michalákové, rozhodnutí Štrasburku je pravomocné

Velký senát Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) se nebude zabývat případem odebrání synů Češky Evy Michalákové. Soud v pondělí zamítl ženinu stížnost proti lednovému rozhodnutí, podle kterého Norsko neporušilo právo matky a dětí na respektování rodinného života. Verdikt tak nabyl právní moci, sdělil ČTK mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Více souvisejících

Eva Michaláková (matka českých dětí v Norsku) norsko Pavel Hasenkopf

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Lodní doprava, ilustrační foto

Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker

Americké síly pod velením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovaly tlak na režim Nicoláse Madura v Karibiku. V sobotu 20. prosince došlo k dalšímu zabavení plavidla převážejícího venezuelskou ropu, což je druhý podobný zásah během pouhých dvou týdnů.

před 2 hodinami

Americká jaderná ponorka

Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit

Nedávno oznámený záměr Jižní Koreje postavit ponorky s jaderným pohonem představuje zásadní obrat v pacifické bezpečnostní politice. Tento ambiciózní plán získal v říjnu 2025 veřejnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, což pro Soul znamená průlom v desetiletí trvajících snahách. Jádrem dohody je strategický obchod, v němž Jižní Korea přislíbila investice ve výši 350 miliard dolarů výměnou za americkou pomoc s jadernou technologií.

před 3 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj

USA navrhly setkání Spojených států, Ukrajiny a Ruska. Mír nemůže nastat za každou cenu, reagoval Zelenskyj

Válečný konflikt na Ukrajině se dostává do klíčové diplomatické fáze, když americká strana navrhla uspořádání trilaterálního setkání v Miami. Tohoto jednání by se měli zúčastnit zástupci Spojených států, Ukrajiny a Ruska, přičemž cílem je posunout mírové rozhovory k reálným výsledkům. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k tomuto formátu vyjádřil mírnou skepsi a připomněl, že podobná jednání v Istanbulu nepřinesla zásadní průlom kromě výměny zajatců.

včera

Jeffrey Epstein

Spousta začerněných stránek a pozoruhodně málo Trumpa? Zamlžování pravdy, říká jedna z Epsteinových obětí

Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo očekávaný soubor dokumentů a fotografií spojených s případem usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Přestože zákon nařizoval úplné odkrytí všech spisů, zveřejněný materiál obsahuje tisíce začerněných míst a stovky zcela nečitelných stran. Tento postup vyvolal ostrou kritiku ze strany demokratických zákonodárců i samotných obětí, které se domnívají, že úřady záměrně chrání mocné muže.

včera

Tomio Okamura

Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí

V řadách příznivců hnutí SPD to vře kvůli prvnímu vystoupení nového ministra obrany Jaromíra Zůny. Ten na své tiskové konferenci hovořil o nutnosti pokračovat v podpoře napadené Ukrajiny a potvrdil další fungování české muniční iniciativy. Voliče a fanoušky strany nejvíce pobouřilo, že ministr označil Rusko za agresora, což vyvolalo okamžitou vlnu kritiky na sociálních sítích.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?

Prezident Donald Trump při svém lednovém nástupu do úřadu v roce 2025 sliboval okamžitý začátek „zlaté éry“ americké ekonomiky. Po deseti měsících jeho druhého funkčního období však data ukazují, že se slibovaný rozkvět zatím nedostavil. Místo toho Spojené státy čelí ochlazení trhu práce, stagnaci průmyslu a přetrvávající inflaci, kterou podle ekonomů pohání právě prezidentova vlajková politika vysokých cel.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu

V divadelním sále v Charkově se na scéně otevírají krabice od munice, které místo nábojů odhalují figurky andělů a jesliček. Tato mrazivá vánoční scéna přesně ilustruje současnou ukrajinskou realitu, kde válka pronikla do každého aspektu každodenního života. Režisérka Oksana Dmitrieva přiznává, že divadlo je sice zrcadlem emocí, ale ani umění nedokáže dát odpověď na otázku, co bude dál. Ukrajince totiž čeká čtvrtá válečná zima, která může být tou dosud nejtemnější, a nejistota ohledně budoucnosti dosahuje vrcholu.

včera

Steve Witkoff

Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině

Na Floridu míří ruská delegace, aby se setkala s americkými vyjednavači v rámci dalšího kola rozhovorů o ukončení války na Ukrajině. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se tímto krokem snaží přimět obě válčící strany k dohodě, která by zastavila konflikt trvající od února 2022. Setkání navazuje na páteční jednání USA s ukrajinskými a evropskými představiteli, po kterém všechny strany hlásily pokrok v otázce bezpečnostních záruk pro Kyjev.

včera

Rusko, Kreml

Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO

Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.

včera

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico

Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.

včera

Ilustrační foto

Superchřipka, nebo mnoho povyku pro nic? Epidemie tříští vědeckou obec

Letošní chřipková sezóna vyvolává bouřlivé diskuse kvůli rozporuplným informacím o takzvané „superchřipce“. Zatímco zdravotníci z NHS England varují před bezprecedentní vlnou, která plní nemocnice rekordním tempem, mnozí vědci nabádají ke klidu a mluví o zbytečném strašení. Hlavním tématem je zmutovaný kmen viru H3N2, konkrétně subvarianta označovaná jako „subclade-K“, která se letos začala šířit nezvykle brzy – v některých oblastech už o měsíc dříve, než je běžné.

včera

Jeffrey Epstein

Zveřejnění Epsteinových záznamů hýbe Amerikou. Ministerstvo řadu informací dál tají

Ministerstvo spravedlnosti USA včera na svých webových stránkách zveřejnilo tisíce souborů z vyšetřování Jeffreyho Epsteina. Tento krok však provázejí rozsáhlé kontroverze, protože úřad uvolnil pouze část materiálů a uplatnil v nich drastické zásahy. Mnoho stránek je zcela začerněných a ministerstvo podle kritiků zadrželo mnohem více informací, než mu ukládá zákon. Republikánský kongresman Thomas Massie prohlášením reagoval, že tento postup hrubě porušuje jak literu, tak ducha nedávno schválené legislativy.

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii

Spojené státy v pátek podnikly rozsáhlou sérii útoků na desítky cílů v Sýrii. Operace s názvem „Hawkeye“ byla přímou odvetou za nedávný útok, při kterém zahynuli dva američtí vojáci a civilní tlumočník. Prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social potvrdil, že Spojené státy splnily svůj slib a proti „vražedným teroristům“ nasadily velmi tvrdou sílu. Podle dostupných informací zasáhlo americké letectvo a dělostřelectvo přibližně 70 objektů spojených s teroristickou organizací Islámský stát (ISIS).

včera

včera

19. prosince 2025 22:02

19. prosince 2025 21:14

19. prosince 2025 20:00

19. prosince 2025 19:09

Zeman promluví k lidem ještě před Pavlem. S Babišem se televize nedohodly

Vánoční či novoroční projevy k politice patří. Výjimkou nebude ani letošní rok, ačkoliv nový premiér Andrej Babiš (ANO) neplánuje televizní vystoupení v následujících dnech. Z obrazovky ale promluví k národu exprezident Miloš Zeman. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy