Londýn/Oslo – Již příští týden proběhne britské referendum o dalším osudu země v Evropské unii. Někteří navrhovali, že by v případě odchodu mohla země zaujmout vůči EU podobný postoj, jaký má v současnosti Norsko. Jak ale upozorňuje server Politico, norská premiérka Erna Solbergová tento postup nedoporučuje.
Norsko v letech 1972 a 1994 hlasovalo o vstupu do EU, v obou případech to ale lidé odmítli – v roce 1994 bylo proti vstupu do EU 52 % lidí.
Psali jsme: Vznikne Britcarsko? Evropa řeší postavení Británie po brexitu„Norsko má přístup k většině vnitřního trhu bloku skrze členství v Evropském hospodářském prostoru. To znamená, že zboží, služby a pracovní síla mezi Norskem a EU volně proudí."
„Výměnou za to ale Norsko musí přijímat velké množství zákonů EU bez toho, aby mohlo ovlivnit, jak vypadají. Norsko také musí do rozpočtu EU přispívat v přepočtu na obyvatele zhruba stejnou částkou jako Velká Británie," vysvětluje server s odkazem na think tank Open Europe.
Evropská unie tak má vliv na velké množství dění v zemi, aniž by jej Norsko mohlo příliš regulovat. I tak ale podle premiérky není příliš velký zájem o pořádání dalšího referenda o vstupu.
„To protože EU má hodně svých problémů, takže není příliš atraktivní," vysvětlila Solbergová. Podle ní by tak Britové měli podobné povinnosti, jako mají v EU, ale zároveň by o nich ztratili možnost rozhodovat. „Nelíbilo by se jim to," uvedla proto na návrh, že by Británie měla přijmout podobný systém.
Související
Britové po 10 letech brexitu litují. Přijala by je EU zpátky?
Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Navzdory rozsáhlým zraněním a masivní ztrátě krve cestující zachránil. Kapitán letadla FlyDubai se stal hrdinou
před 1 hodinou
Ukrajina pokračuje v útocích na ruské ropné rafinérie. Trumpovi se to nelíbí, veřejnosti ale neříká pravdu
před 1 hodinou
Kokpit letadla jako nedobytná pevnost? Incident v letadle FlyDubai může změnit letectví
před 2 hodinami
Netanjahu: Útočník z letadla prošel radikální islámskou indoktrinací, vykazoval sebevražedné úmysly
před 3 hodinami
Tennessee po nepovedené popravě zastavilo tresty smrti. Pikeová je ve vážném stavu
před 4 hodinami
Putin vyhrožuje Evropě použitím jaderných zbraní
před 5 hodinami
Předpověď počasí na víkend. Babí léto nekončí, volno si půjde užít venku
včera
Houbaři se učí sbírat neobvyklé druhy. Na horách jsou podmínky stále dobré
včera
Norimberský proces. Před 80 lety padly rozsudky
včera
Trump se rozhodnutí soudu nepodřídil. Novináře opět vyhodil
včera
Překvapení se nekoná. Babišova vláda ustála hlasování o nedůvěře
včera
O Turkovi stále není rozhodnuto. Babiš neví, jestli zůstane na ministerstvu
včera
Tragický útok nožem na slovenské základní škole má druhou oběť
včera
Stovky zadržených, desítky zraněných policistů. Ve Francii vypukly ostré protesty studentů
včera
Kyjev upravil systém reakce na ruské útoky, oznámil Zelenskyj. Nařídil okamžitou revizi
včera
Pikeová je po neúspěšné popravě v nemocnici. Co bude dál zatím nikdo neví
včera
Za plánovaným útokem na britskou leteckou základnu zřejmě stojí Írán
včera
Turkova nehoda v centru Prahy podle policie nebyla trestným činem
včera
Trumpova administrativa organizuje setkání zástupců NATO. Většinu členů z něj ale vyloučila
včera
Ukrajina má problém. V nejhorší možné chvíli jí dochází peníze
Ukrajinská vláda se potýká se závažným nedostatkem finančních prostředků na obranu v době, kdy Ruská federace stupňuje své letecké útoky na kritickou infrastrukturu. Ruské síly pomocí raket a bezpilotních prostředků zasahují města, továrny, mosty i energetické objekty po celé zemi. Vzdušné údery vedou k rozsáhlým výpadkům elektrické energie, přičemž zasahují i hlavní město Kyjev. Ukrajinská armáda navíc čelí nedostatku zachycovacích raket, což komplikuje obranu proti novým typům proudových dronů.
Zdroj: Libor Novák