Putin má nebezpečný plán, kdo ho zastaví? Historik varuje Evropu

Svět se upíná k britskému čtvrtečnímu referendu o setrvání v Evropské unii. Jednoho z nejzainteresovanějších a nejvíce znepokojených diváků debaty o možném brexitu pak představují pobaltské republiky, konstatuje vojenský historik Max Boot s tím, že v Pobaltí osobně strávil poslední týden debatami s tamními vojenskými a politickými představiteli, jakožto člen delegace think tanku Jamestown Foundation. Expert na mezinárodní politiku v komentáři pro server Washington Post tvrdí, že odchod Spojeného království z Unie by uvítalo především Rusko.

Co zastaví Putina?

Estonsko, Lotyšsko a Litva podle Boota dobře vědí, co se stane, když Evropa není jednotná. Jejich svoboda skončila v roce 1940 vpádem sovětských vojsk, který následovala o rok později nacistická invaze, připomíná historik. Dodává, že Británie a Francie byly příliš zaneprázdněné bojem o své vlastní přežití, než aby nabídly pomoc, zatímco Spojené státy se stále ještě držely izolacionismu. "Stejně tak Západ nesvedl nic s tím, když v roce 1944 Rudá armáda znovu obsadila Pobaltí a zavedla brutální diktaturu, která trvala až do roku 1991," podotýká odborník.  

Pobaltí je nyní prosperující a svobodné, ale na jak dlouho, ptá se expert. Konstatuje, že při pouhých 6,2 milionech obyvatel a s 56 tisíci vojáky pobaltské státy leží u bran Ruska, jehož populace dosahuje 142 milionů a ozbrojené síly čítají více než 3 miliony mužů v aktivní službě a rezervách. "Ruský diktátor Vladimir Putin již napadl Gruzii a Ukrajinu. Co ho zastaví, aby nevpadl do Pobaltí?" pokládá otázku Boot.    

Historik soudí, že bezprostřední odstrašení představuje NATO, jehož jsou všechny baltské státy členy, přičemž další členové aliance včetně USA slibují jejich ochranu v případě napadení. Pobaltské státy jsou také členy EU a věří, že silná a mohutná EU je rovněž nezbytná pro jejich prosperitu a bezpečnost, tvrdí odborník. Připomíná, že EU uvalila na Rusko hospodářské sankce a poskytuje esenciální finanční podporu pro zranitelnější členské státy ve východní Evropě, aby mohly čelit ruskému hospodářskému tlaku, například v podobě výhrůžek přerušením dodávek zemního plynu.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

To je dle Boota důvod, proč Pobaltí znepokojuje perspektiva schválení brexitu. "Jejich zpráva pro Brity zní: Veďte, neodcházejte," tvrdí historik. Míní, že obyvatelé baltských států Brity obdivují a sdílí s nimi oddanost volnému trhu, tudíž setrvání Spojeného království v EU slouží i jejich zájmům, jelikož protiváhou jsou více etatistické a protekcionistické impulzy Německa a Francie. Británie je také pro tvrdší přístup vůči Rusku než dva zmíněné státy, podotýká expert.        

Pobaltí se obává, že pokud Británie opustí EU, Skotsko, které je více proevropské než zbytek spojeného království, se zase odtrhne od Británie, pokračuje historik. Poukazuje, že právě ve Skotsku přitom leží základna pro čtyři ponorky třídy Vanguard, které tvoří páteř britského jaderného odstrašujícího arzenálu. "Námořní základna Faslane může být přemístěna, ale to by bylo nákladné v době, kdy britský obranný rozpočet je již ohlodaný na kost," varuje Boot. Odkazuje na obavy, že Británie mimo EU by byla menší a slabší, než je dnes.  

Rozděl a panuj

Pokud Britové budou hlasovat pro brexit, povede to navíc k bouřlivým rozhovorům mezi Londýnem a Bruselem o jejich budoucím vztahu, konstatuje expert. Vysvětluje, že Británie a EU budou muset schválit obchodní smlouvu a její podmínky by nepochybně představovaly jablko sváru. Za těchto jednání by se pak Evropané soustředili na vnitřní, nikoliv vnější hrozby z východu, domnívá se Boot.    

V neposlední řadě se pak Pobaltí strachuje, že brexit by mohl vyvolat řetězovou reakci dalších odchodů z EU, uvádí historik. Poukazuje, že v mnoha státech osmadvacítky panuje značná nespokojenost s členstvím v EU a Putin podporuje tamní protievropské politické strany napříč politickým spektrem. "Nigel Farage, lídr Strany nezávislosti Spojeného království a hlavní hlas pro brexit, má pro Brusel jen ostrá slova, ale jen milá slova pro Moskvu," zuří Boot. Připomíná, že kontroverzní politik vyjádřil obdiv Putinovi a je častým hostem ruského propagandistického kanálu Russia Today.      

Francouzská krajně pravicová Národní fronta vedená Marine Le Penovou zase přiznala, že obdržela desítky milionů euro v půjčkách od bank napojených na Kreml, píše odborník. Tvrdí, že Rusko nejrůznějšími způsoby podporuje i další extremistické strany, včetně ultrapravicových partají Jobbik v Maďarsku či Svobodných v Rakousku, krajně levicová uskupení Podemos ve Španělsku a Syriza v Řecku, které jsou všechny proruské a zároveň protievropské. "A ano, Putin si našel způsob, jak chválit Donalda Trumpa, který označuje NATO za překonané a hájí zlepšení vztahů s Ruskem," kritizuje Boot.  

Dle historika je jasné, že Rusko doufá v šíření nejednoty Západu tím, že rozbije dvě aliance, které Moskvě oponují, tedy NATO a EU. Pobaltí má proto obavy - které by podle Boota měl sdílet i celý Západ - že brexit by hrál do Putinových karet. "Poslední věcí, kterou Západ potřebuje, je rozdělená Evropa, která umožní Putinovu Rusku využívat strategii rozděl a panuj," varuje odborník. Svůj komentář uzavírá konstatování, že britští voliči se sice nemusejí zajímat o to, co si myslí ostatní, ale existuje dobrý důvod, proč jejich spojenci chtějí, aby v EU setrvali.    

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit Rusko Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 1 hodinou

Írán

Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války

Napětí na Blízkém východě o víkendu prudce vzrostlo poté, co Írán pohrozil další eskalací válečného konfliktu. Teherán varoval, že se zaměří na jakékoli zařízení v regionu, které má vazby na Spojené státy. Tato reakce přišla poté, co americký prezident Donald Trump předpověděl, že „mnoho zemí“ vyšle své válečné lodě, aby podpořily americkou snahu o silové otevření Hormuzského průlivu.

před 2 hodinami

Modžtaba Chámeneí

Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici NBC zpochybnil, zda je nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vůbec naživu. Modžtaba, který je synem zabitého předchozího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, se totiž od svého jmenování před téměř týdnem neobjevil na veřejnosti. Svět i samotní Íránci zatím marně čekají, až spatří jeho tvář nebo uslyší jeho hlas v televizi.

před 4 hodinami

Aktualizováno včera

Předávání cen Český lev Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem

V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.

včera

Hormuzský průliv

Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán

Prezident Donald Trump v sobotu prohlásil, že Spojené státy nebudou při znovuotevření Hormuzského průlivu postupovat osamoceně. Podle jeho slov se k americkým silám připojí i „další země“, které vyšlou své válečné lodě, aby společně zajistily bezpečnost této strategické námořní cesty. Trump ve svém příspěvku na síti Truth Social vyjádřil naději, že mezi těmito spojenci budou Čína, Francie, Japonsko, Jižní Korea či Velká Británie.

včera

včera

Modžtaba Chámeneí

„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?

Už je to téměř týden, co byl Modžtaba Chameneí jmenován novým nejvyšším vůdcem Íránu, přesto zůstává pro veřejnost i pro celý svět neviditelnou postavou. Zatímco země čelí vojenské konfrontaci se Spojenými státy a Izraelem, Íránci svého nového vůdce dosud nespatřili ani neslyšeli jeho hlas. Jediným náznakem jeho působení bylo sáhodlouhé prohlášení, které za něj ve čtvrtek přečetl hlasatel ve státní televizi.

včera

Íránský ostrov Charg

Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit

Ostrov Charg, malý korálový výběžek v Perském zálivu, se v sobotu stal středobodem globální pozornosti. Přestože svou rozlohou nedosahuje ani třetiny plochy Manhattanu, pro Írán představuje nepostradatelnou ekonomickou tepnu. Skrze jeho terminály totiž proudí zhruba 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl nejvyšší priority.

včera

Íránský ostrov Charg

USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg

Konflikt na Blízkém východě, který trvá již třetí týden, vstoupil do své dosud nejnebezpečnější fáze. Americké síly v noci na sobotu provedly masivní nálety na íránský ostrov Charg, který je považován za „korunní klenot“ íránské ekonomiky. Tento malý ostrov v Perském zálivu totiž slouží jako hlavní terminál pro export ropy a prochází jím více než 90 % veškerého íránského vývozu suroviny.

včera

včera

Ebrahím Azízí

Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly

Íránští představitelé vyslali Kyjevu ostré varování, které dále eskaluje napětí v souvislosti s probíhajícím konfliktem na Blízkém východě. Ebrahím Azízí, předseda parlamentního výboru pro národní bezpečnost a zahraniční politiku, prohlásil, že se celá Ukrajina stala „legitimním válečným cílem“ pro íránské síly. Podle Teheránu se země aktivně zapojila do války tím, že poskytla Izraeli své technologie a experty na boj proti bezpilotním letounům.

včera

Hormuzský průliv

Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv

Hormuzský průliv, klíčová tepna světové energetiky, zažívá v posledních hodinách dramatický vývoj, který v sobě mísí nečekaná diplomatická gesta i hrozbu totální námořní války. Íránský velvyslanec v Indii Mohammad Fathalí v sobotu oznámil, že Teherán umožnil některým indickým plavidlům bezpečný průjezd touto strategickou cestou. Jde o vzácnou výjimku v jinak neprodyšné blokádě, kterou Írán zavedl po zahájení masivního amerického a izraelského bombardování.

včera

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí

Válka proti Íránu a jeho spojencům se v současné fázi změnila v testovací pole dvou soupeřících konceptů vojenské eskalace. Zatímco Spojené státy a Izrael sázejí na technologickou převahu, Teherán kontruje strategií, která se snaží konflikt rozšířit geograficky i ekonomicky. Tento vývoj vytváří pro obě strany nebezpečnou past, kdy se útočník může nechat vtáhnout do mnohem složitějšího a nákladnějšího střetu, než se původně předpokládalo.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici Fox News Radio odmítl upřesnit časový harmonogram probíhajícího vojenského konfliktu v Íránu. Prohlásil, že boje skončí ve chvíli, kdy to on sám „ucítí v kostech“. Přestože vyjádřil přesvědčení, že válka nebude trvat dlouho, naznačil, že konečné rozhodnutí o jejím závěru závisí na jeho osobním úsudku.

včera

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony

Ozbrojené útoky proti spojencům Spojených států v Perském zálivu i nadále pokračují. Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie oznámily, že v sobotu v brzkých ranních hodinách místního času zaznamenaly na svém území úspěšné sestřely útočných prostředků. Bahrajnské úřady v souvislosti s přetrvávajícími íránskými údery v celém regionu naléhavě vyzvaly své obyvatele, aby si vyhledali bezpečný úkryt.

včera

Počasí

Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl

Víkendové počasí přinese do Česka výrazné rozdíly mezi východem a západem území, přičemž sobota bude pocitově mnohem teplejší než neděle. Během sobotního dne očekávají meteorologové převážně oblačno až zataženo. Morava a Slezsko si však zpočátku užijí polojasnou až jasnou oblohu, než se i zde začne během odpoledne projevovat přibývání oblačnosti.

13. března 2026 21:22

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

13. března 2026 21:16

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy