Putin má nebezpečný plán, kdo ho zastaví? Historik varuje Evropu

Svět se upíná k britskému čtvrtečnímu referendu o setrvání v Evropské unii. Jednoho z nejzainteresovanějších a nejvíce znepokojených diváků debaty o možném brexitu pak představují pobaltské republiky, konstatuje vojenský historik Max Boot s tím, že v Pobaltí osobně strávil poslední týden debatami s tamními vojenskými a politickými představiteli, jakožto člen delegace think tanku Jamestown Foundation. Expert na mezinárodní politiku v komentáři pro server Washington Post tvrdí, že odchod Spojeného království z Unie by uvítalo především Rusko.

Co zastaví Putina?

Estonsko, Lotyšsko a Litva podle Boota dobře vědí, co se stane, když Evropa není jednotná. Jejich svoboda skončila v roce 1940 vpádem sovětských vojsk, který následovala o rok později nacistická invaze, připomíná historik. Dodává, že Británie a Francie byly příliš zaneprázdněné bojem o své vlastní přežití, než aby nabídly pomoc, zatímco Spojené státy se stále ještě držely izolacionismu. "Stejně tak Západ nesvedl nic s tím, když v roce 1944 Rudá armáda znovu obsadila Pobaltí a zavedla brutální diktaturu, která trvala až do roku 1991," podotýká odborník.  

Pobaltí je nyní prosperující a svobodné, ale na jak dlouho, ptá se expert. Konstatuje, že při pouhých 6,2 milionech obyvatel a s 56 tisíci vojáky pobaltské státy leží u bran Ruska, jehož populace dosahuje 142 milionů a ozbrojené síly čítají více než 3 miliony mužů v aktivní službě a rezervách. "Ruský diktátor Vladimir Putin již napadl Gruzii a Ukrajinu. Co ho zastaví, aby nevpadl do Pobaltí?" pokládá otázku Boot.    

Historik soudí, že bezprostřední odstrašení představuje NATO, jehož jsou všechny baltské státy členy, přičemž další členové aliance včetně USA slibují jejich ochranu v případě napadení. Pobaltské státy jsou také členy EU a věří, že silná a mohutná EU je rovněž nezbytná pro jejich prosperitu a bezpečnost, tvrdí odborník. Připomíná, že EU uvalila na Rusko hospodářské sankce a poskytuje esenciální finanční podporu pro zranitelnější členské státy ve východní Evropě, aby mohly čelit ruskému hospodářskému tlaku, například v podobě výhrůžek přerušením dodávek zemního plynu.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

To je dle Boota důvod, proč Pobaltí znepokojuje perspektiva schválení brexitu. "Jejich zpráva pro Brity zní: Veďte, neodcházejte," tvrdí historik. Míní, že obyvatelé baltských států Brity obdivují a sdílí s nimi oddanost volnému trhu, tudíž setrvání Spojeného království v EU slouží i jejich zájmům, jelikož protiváhou jsou více etatistické a protekcionistické impulzy Německa a Francie. Británie je také pro tvrdší přístup vůči Rusku než dva zmíněné státy, podotýká expert.        

Pobaltí se obává, že pokud Británie opustí EU, Skotsko, které je více proevropské než zbytek spojeného království, se zase odtrhne od Británie, pokračuje historik. Poukazuje, že právě ve Skotsku přitom leží základna pro čtyři ponorky třídy Vanguard, které tvoří páteř britského jaderného odstrašujícího arzenálu. "Námořní základna Faslane může být přemístěna, ale to by bylo nákladné v době, kdy britský obranný rozpočet je již ohlodaný na kost," varuje Boot. Odkazuje na obavy, že Británie mimo EU by byla menší a slabší, než je dnes.  

Rozděl a panuj

Pokud Britové budou hlasovat pro brexit, povede to navíc k bouřlivým rozhovorům mezi Londýnem a Bruselem o jejich budoucím vztahu, konstatuje expert. Vysvětluje, že Británie a EU budou muset schválit obchodní smlouvu a její podmínky by nepochybně představovaly jablko sváru. Za těchto jednání by se pak Evropané soustředili na vnitřní, nikoliv vnější hrozby z východu, domnívá se Boot.    

V neposlední řadě se pak Pobaltí strachuje, že brexit by mohl vyvolat řetězovou reakci dalších odchodů z EU, uvádí historik. Poukazuje, že v mnoha státech osmadvacítky panuje značná nespokojenost s členstvím v EU a Putin podporuje tamní protievropské politické strany napříč politickým spektrem. "Nigel Farage, lídr Strany nezávislosti Spojeného království a hlavní hlas pro brexit, má pro Brusel jen ostrá slova, ale jen milá slova pro Moskvu," zuří Boot. Připomíná, že kontroverzní politik vyjádřil obdiv Putinovi a je častým hostem ruského propagandistického kanálu Russia Today.      

Francouzská krajně pravicová Národní fronta vedená Marine Le Penovou zase přiznala, že obdržela desítky milionů euro v půjčkách od bank napojených na Kreml, píše odborník. Tvrdí, že Rusko nejrůznějšími způsoby podporuje i další extremistické strany, včetně ultrapravicových partají Jobbik v Maďarsku či Svobodných v Rakousku, krajně levicová uskupení Podemos ve Španělsku a Syriza v Řecku, které jsou všechny proruské a zároveň protievropské. "A ano, Putin si našel způsob, jak chválit Donalda Trumpa, který označuje NATO za překonané a hájí zlepšení vztahů s Ruskem," kritizuje Boot.  

Dle historika je jasné, že Rusko doufá v šíření nejednoty Západu tím, že rozbije dvě aliance, které Moskvě oponují, tedy NATO a EU. Pobaltí má proto obavy - které by podle Boota měl sdílet i celý Západ - že brexit by hrál do Putinových karet. "Poslední věcí, kterou Západ potřebuje, je rozdělená Evropa, která umožní Putinovu Rusku využívat strategii rozděl a panuj," varuje odborník. Svůj komentář uzavírá konstatování, že britští voliči se sice nemusejí zajímat o to, co si myslí ostatní, ale existuje dobrý důvod, proč jejich spojenci chtějí, aby v EU setrvali.    

Související

Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit Rusko Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 52 minutami

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

Počasí o víkendu: Do Česka dorazí extrémní vedra, teploty vyrostou až na 40 stupňů

O nadcházejícím víkendu nás čeká další citelné oteplování, které v neděli pravděpodobně vyvrcholí extrémními teplotami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy