Putin má nebezpečný plán, kdo ho zastaví? Historik varuje Evropu

Svět se upíná k britskému čtvrtečnímu referendu o setrvání v Evropské unii. Jednoho z nejzainteresovanějších a nejvíce znepokojených diváků debaty o možném brexitu pak představují pobaltské republiky, konstatuje vojenský historik Max Boot s tím, že v Pobaltí osobně strávil poslední týden debatami s tamními vojenskými a politickými představiteli, jakožto člen delegace think tanku Jamestown Foundation. Expert na mezinárodní politiku v komentáři pro server Washington Post tvrdí, že odchod Spojeného království z Unie by uvítalo především Rusko.

Co zastaví Putina?

Estonsko, Lotyšsko a Litva podle Boota dobře vědí, co se stane, když Evropa není jednotná. Jejich svoboda skončila v roce 1940 vpádem sovětských vojsk, který následovala o rok později nacistická invaze, připomíná historik. Dodává, že Británie a Francie byly příliš zaneprázdněné bojem o své vlastní přežití, než aby nabídly pomoc, zatímco Spojené státy se stále ještě držely izolacionismu. "Stejně tak Západ nesvedl nic s tím, když v roce 1944 Rudá armáda znovu obsadila Pobaltí a zavedla brutální diktaturu, která trvala až do roku 1991," podotýká odborník.  

Pobaltí je nyní prosperující a svobodné, ale na jak dlouho, ptá se expert. Konstatuje, že při pouhých 6,2 milionech obyvatel a s 56 tisíci vojáky pobaltské státy leží u bran Ruska, jehož populace dosahuje 142 milionů a ozbrojené síly čítají více než 3 miliony mužů v aktivní službě a rezervách. "Ruský diktátor Vladimir Putin již napadl Gruzii a Ukrajinu. Co ho zastaví, aby nevpadl do Pobaltí?" pokládá otázku Boot.    

Historik soudí, že bezprostřední odstrašení představuje NATO, jehož jsou všechny baltské státy členy, přičemž další členové aliance včetně USA slibují jejich ochranu v případě napadení. Pobaltské státy jsou také členy EU a věří, že silná a mohutná EU je rovněž nezbytná pro jejich prosperitu a bezpečnost, tvrdí odborník. Připomíná, že EU uvalila na Rusko hospodářské sankce a poskytuje esenciální finanční podporu pro zranitelnější členské státy ve východní Evropě, aby mohly čelit ruskému hospodářskému tlaku, například v podobě výhrůžek přerušením dodávek zemního plynu.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

To je dle Boota důvod, proč Pobaltí znepokojuje perspektiva schválení brexitu. "Jejich zpráva pro Brity zní: Veďte, neodcházejte," tvrdí historik. Míní, že obyvatelé baltských států Brity obdivují a sdílí s nimi oddanost volnému trhu, tudíž setrvání Spojeného království v EU slouží i jejich zájmům, jelikož protiváhou jsou více etatistické a protekcionistické impulzy Německa a Francie. Británie je také pro tvrdší přístup vůči Rusku než dva zmíněné státy, podotýká expert.        

Pobaltí se obává, že pokud Británie opustí EU, Skotsko, které je více proevropské než zbytek spojeného království, se zase odtrhne od Británie, pokračuje historik. Poukazuje, že právě ve Skotsku přitom leží základna pro čtyři ponorky třídy Vanguard, které tvoří páteř britského jaderného odstrašujícího arzenálu. "Námořní základna Faslane může být přemístěna, ale to by bylo nákladné v době, kdy britský obranný rozpočet je již ohlodaný na kost," varuje Boot. Odkazuje na obavy, že Británie mimo EU by byla menší a slabší, než je dnes.  

Rozděl a panuj

Pokud Britové budou hlasovat pro brexit, povede to navíc k bouřlivým rozhovorům mezi Londýnem a Bruselem o jejich budoucím vztahu, konstatuje expert. Vysvětluje, že Británie a EU budou muset schválit obchodní smlouvu a její podmínky by nepochybně představovaly jablko sváru. Za těchto jednání by se pak Evropané soustředili na vnitřní, nikoliv vnější hrozby z východu, domnívá se Boot.    

V neposlední řadě se pak Pobaltí strachuje, že brexit by mohl vyvolat řetězovou reakci dalších odchodů z EU, uvádí historik. Poukazuje, že v mnoha státech osmadvacítky panuje značná nespokojenost s členstvím v EU a Putin podporuje tamní protievropské politické strany napříč politickým spektrem. "Nigel Farage, lídr Strany nezávislosti Spojeného království a hlavní hlas pro brexit, má pro Brusel jen ostrá slova, ale jen milá slova pro Moskvu," zuří Boot. Připomíná, že kontroverzní politik vyjádřil obdiv Putinovi a je častým hostem ruského propagandistického kanálu Russia Today.      

Francouzská krajně pravicová Národní fronta vedená Marine Le Penovou zase přiznala, že obdržela desítky milionů euro v půjčkách od bank napojených na Kreml, píše odborník. Tvrdí, že Rusko nejrůznějšími způsoby podporuje i další extremistické strany, včetně ultrapravicových partají Jobbik v Maďarsku či Svobodných v Rakousku, krajně levicová uskupení Podemos ve Španělsku a Syriza v Řecku, které jsou všechny proruské a zároveň protievropské. "A ano, Putin si našel způsob, jak chválit Donalda Trumpa, který označuje NATO za překonané a hájí zlepšení vztahů s Ruskem," kritizuje Boot.  

Dle historika je jasné, že Rusko doufá v šíření nejednoty Západu tím, že rozbije dvě aliance, které Moskvě oponují, tedy NATO a EU. Pobaltí má proto obavy - které by podle Boota měl sdílet i celý Západ - že brexit by hrál do Putinových karet. "Poslední věcí, kterou Západ potřebuje, je rozdělená Evropa, která umožní Putinovu Rusku využívat strategii rozděl a panuj," varuje odborník. Svůj komentář uzavírá konstatování, že britští voliči se sice nemusejí zajímat o to, co si myslí ostatní, ale existuje dobrý důvod, proč jejich spojenci chtějí, aby v EU setrvali.    

Související

Brexit

Britové po 10 letech brexitu litují. Přijala by je EU zpátky?

Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit Rusko Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

EU nabídla Kanadě, aby se stala historicky prvním přidruženým členem

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nabídla Kanadě možnost stát se historicky prvním přidruženým členem Evropské unie. Tuto přelomovou nabídku přednesla na půdě Evropského parlamentu ve Štrasburku za přítomnosti kanadského premiéra Marka Carneyho. Podle šéfky komise sdílejí obě strany stejný pohled na svět, demokratické hodnoty i přístup k zásadním výzvám od umělé inteligence přes klimatickou krizi až po válku na Ukrajině. Spolupráci je podle ní nutné posunout na nejvyšší možnou úroveň a neprodleně přehodnotit dosavadní podobu partnerství.

před 2 hodinami

Vladimír Putin

Noční můra Putina? Blížící se volby budou zatěžkávací zkouškou Kremlu

Nadcházející volby do Státní dumy představují pro režim ruského prezidenta Vladimira Putina významnou zatěžkávací zkoušku. Přestože se očekává, že vládní strana Jednotné Rusko si svou dominantní pozici v těsně kontrolovaném politickém systému udrží, hlasování prověří schopnost Kremlu vynucovat si svou vůli napříč zemí. 

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Politico: V Praze a v Litvě operovala ruská teroristická síť zaměřená na spojence Kyjeva, rozkazy dostávala z Kremlu

Americké úřady vznesly obvinění proti pěti osobám pracujícím pro ruské zpravodajské služby, které čelí obvinění ze spiknutí za účelem financování terorismu a plánování nájemných vražd. Skupina podle prokuratury budovala síť operativců zaměřenou na provádění sledování, cílených likvidací a sabotáží proti spojencům Ukrajiny. Všech pět obviněných zůstává v současné době na svobodě.

před 4 hodinami

Sam Altman, šéf společnosti OpenAI

Šéf OpenAI: Veřejnost má plné právo obávat se umělé inteligence

Šéf společnosti OpenAI Sam Altman prohlásil, že veřejnost má plné právo obávat se rizik spojených s vývojem umělé inteligence. Lidé by však podle něj měli mít větší důvěru ve schopnosti vývojářských firem postupovat bezpečně a zodpovědně. Na konferenci v San Franciscu zdůraznil, že vývojáři cítí obrovskou zodpovědnost a udělají správnou věc. Rychlý pokrok technologických nástrojů podle nejvyššího představitele výrobce ChatGPT způsobuje, že představivost o možných selháních je dnes mnohem reálnější než v minulosti.

před 5 hodinami

Ursula von der Leyenová

Nemá mandát na otevírání dveří Kanadě. První reakce politiků na projev von der Leyenové nešetří kritikou

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém šestém projevu o stavu Evropské unie ve Štrasburku vyzvala k posílení nezávislosti Evropy a přednesla řadu nových iniciativ. Mezi hlavní témata řeči patřila podpora klimatických opatření, rozvoj umělé inteligence, posílení pomoci Ukrajině či zavedení nových krizových pravidel v oblasti migrace. 

před 6 hodinami

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Evropa se otepluje nejrychleji na světě, budeme řešit nedostatek vody i AI, prohlásila ve stěžejním projevu von der Leyenová

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém výročním projevu o stavu Evropské unie ve Štrasburku vyzvala k posílení evropské nezávislosti. Podle jejího vyjádření čelí kontinent narůstajícím globálním hrozbám v oblastech ekonomiky, vojenství i technologií. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem zdůraznila, že Evropa se rozhodla jít vlastní cestou v složité době plné velkých možností i rizik. Šéfka unijní exekutivy se tentokrát zaměřila spíše na přímý apel k občanům než na pouhý výčet legislativních návrhů.

před 6 hodinami

Hashim Thaçi, zdroj: Foreign and Commonwealth Office

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi je válečný zločinec. Haag ho poslal na 25 let do vězení

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi byl zvláštním tribunálem v Haagu uznán vinným z válečných zločinů a odsouzen k pětadvaceti letům vězení. Soudu čelil kvůli činům spáchaným v době, kdy působil jako hlavní velitel etnicky albánské Kosovské osvobozenecké armády. K těmto událostem došlo během násilného odtržení Kosova od Srbska na konci devadesátých let. Odsouzený osmapadesátiletý politik veškerá obvinění od počátku rezolutně odmítal.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Prezident Trump

Trump nařídil uzavření Kennedyho centra ve Washingtonu. Otevře ho, až na něm bude jeho jméno

Rada kulturního komplexu Kennedyho centra ve Washingtonu, které předsedá americký prezident Donald Trump, rozhodla o uzavření většiny svých prostor z údajně bezpečnostních důvodů. K tomuto kroku přistoupila pouhé hodiny poté, co federální soudce opět zablokoval snahy o umístění jména Trumpa na budovu. Soudce Christopher Cooper ve svém rozhodnutí zdůraznil, že jakékoliv památníky nebo nápisy věnované prezidentovi vyžadují výslovný souhlas amerického Kongresu. Ministerstvo spravedlnosti se proti tomuto verdiktu okamžitě odvolalo.

před 8 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Putin se nehodlá spokojit s částí Ukrajiny, chce ji celou

Ruský prezident Vladimir Putin se nehodlá spokojit pouze se získáním části ukrajinského území, ale jeho hlavním cílem zůstává ovládnutí celé Ukrajiny. V rozhovoru pro kanadskou televizní stanici CBC to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina by podle jeho slov byla ochotna přistoupit na bezpodmínečné zastavení bojů na současné linii dotyku, pokud by se konflikt následně přesunul k diplomatickým jednáním. Kyjev by však pro trvalý mír vyžadoval pevné a důvěryhodné bezpečnostní záruky od mezinárodních partnerů.

před 9 hodinami

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Modely umělé inteligence mezi sebou začaly komunikovat v novém jazyce. Vědci mu nerozumí

Modely umělé inteligence začaly mezi sebou komunikovat ve zvláštním novém jazyce, který kombinuje básnické metafory s technologickým slangem. Podle nového výzkumu připomíná tato forma komunikace náročný literární styl Jamese Joyce. Samostatně fungující agenti si vytvářejí vlastní dialekty a zkratky, které jsou pro člověka jen obtížně srozumitelné. Tento vývoj výrazně komplikuje snahy odborníků o sledování a kontrolu chování pokročilých systémů.

před 9 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Vztahy s USA jsou zničené. Kanada kvůli Trumpovi usiluje o pevnější vazby s EU

Kanadský premiér Mark Carney prohlásil, že jeho země bude usilovat o unikátní bezpečnostní a ekonomickou alianci s Evropskou unií. Ke změně zahraničněobchodní orientace dochází v reakci na vyostřený obchodní spor se Spojenými státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. Carney na investičním summitu v Torontu představil Kanadu jako bezpečný přístav pro zahraniční kapitál. Cílem jeho vlády je výrazně snížit závislost země na obchodu s jižním sousedem.

před 10 hodinami

Mekka je město s cca 2 miliony obyvateli v západní části Saúdské Arábie. Je hlavním městem provincie Mekka v regionu Hidžáz. Je rodištěm Mohameda, proroka islámu, a je nejsvětějším městem islámu. Každým rokem putuje na pouť během hadždže (islámský měsíc dhú'l-hidždža) do Mekky tři milióny muslimů, přičemž nevěřícím je vstup do města tradičně zakázán.

Saúdská Arábie sestřelila dron vyslaný na Mekku, útočili zřejmě jemenští povstalci

Saúdská Arábie oznámila sestřelení dronu vyslaného jemenskou povstaleckou skupinou Hútíů na předměstí Mekky. Událost vyvolala rychlé odsouzení ze strany zemí v regionu vůči těmto milicím podporovaným Íránem. Podle mluvčího saúdskoarabské vojenské koalice Turkího al-Málikího jde o první případ cílení na toto posvátné město po téměř deseti letech, od zachycení balistické střely v roce 2017. Jemenští povstalci však obvinění z ohrožení Mekky odmítli a prohlásili, že jejich cíle leží daleko od náboženských míst.

před 11 hodinami

Írán zasáhl základnu amerického námořnictva

CNN: Rusko zřejmě pomáhá Íránu útočit na americké základny

Podle amerických představitelů a mezinárodních zpravodajských zdrojů, na které se odkazuje stanice CNN, mohly ruské špionážní satelity pomoci Íránu k přesnějšímu zasažení amerických cílů na Blízkém východě. Přesně čtrnáct ruských družic se totiž pohybovalo nad americkou vojenskou základnou v Saudské Arábii pouhé dva dny před rozsáhlým íránským útokem. 

včera

včera

Prezident Trump

Další tvrdá prohra. Trumpovo jméno na Kennedyho centrum nesmí, rozhodl soud

Soudce federálního soudu ve Washingtonu zablokoval snahu správní rady Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění navrátit na budovu jméno amerického prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po vynenesení soudního rozhodnutí správní rada centra odhlasovala uzavření celého komplexu z důvodu plánované rekonstrukce a finančních potíží.

včera

včera

Jeroným Tejc

Konec nevyžádaných fotek. Ministerstvo navrhuje za posílání snímků intimních partií až rok vězení

Ministerstvo spravedlnosti poslalo do připomínkového řízení novelu trestního zákoníku, která zavádí postih za takzvaný cyberflashing a doxing. Návrh zákona reaguje na evropskou směrnici o potírání násilotí na ženách a domácího násilí. Podle zástupců ministerstva má nová úprava zaplnit mezeru v legislativě a účinněji chránit oběti v online prostoru.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Představy o budoucnosti tříští státy EU. Očekává se zásadní projev von der Leyenové

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí před svým projevem o stavu Evropské unie výraznému tlaku ze strany hlavních politických frakcí v Evropském parlamentu. Středopravicová Evropská lidová strana a středolevicová Progresivní aliance socialistů a demokratů mají odlišné představy o dalším směřování Unie, což prohlubuje napětí uvnitř tradiční centristické koalice.

včera

Dánská vláda obvinila ruskou válečnou loď ze střelby světlic na armádní vrtulník

Dánská vláda obvinila posádku ruské válečné lodi ze střelby světlic na armádní vrtulník v oblasti Baltu. Incident se odehrál v pondělí během běžné monitorovací operace dánských ozbrojených sil v mezinárodních vodách nedaleko města Gedser. Dánská premiérka Mette Frederiksen označila jednání ruské strany za bezohledné a dánské ministerstvo zahraničí v reakci na událost předvolalo ruského velvyslance.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy