Teror, migranti, rozpad EU. Z USA přišlo závažné varování

Nejprve přišlo rozhodnutí britských voličů opustit Evropskou unii. Následoval hrozivý teroristický útok ve francouzském Nice, při kterém přišlo o život 84 lidí. Pak tento pátek došlo ke střelbě v obchodním domě v Mnichově, kterou policie původně vyšetřovala jako možný teroristický čin, shrnuje poslední klíčové události v Evropě úvodník amerického serveru New York Times. Vlivný deník v něm přesto konstatuje, že klíčový problém starého kontinentu leží jinde.

Ostudná zastrašovací politika

Tyto události samotné by podle New York Times stačily k tomu, aby se Evropané začali nervově hroutit. "Přesto zůstává stále neřešená mnohem větší hrozba pro evropskou stabilitu," konstatuje úvodník. Označuje za ni selhání v nastavení uceleného humánního plánu, jak si poradit s nezadržitelným přílivem zoufalých lidí prchajících před násilím a perzekucí na Blízkém východě a v Africe, kteří hledají nový domov v Evropě.   

K 17. červenci počet běženců, kteří letos přepluli Středozemní moře, přesáhl 240 tisíc, připomíná americký deník. Konstatuje, že jde zhruba o obdobné číslo jako za stejné období loňského roku. Při pokusu dostat se do Evropy se však letos utopilo na 3 tisíce lidí, což je podle New York Times o 60% více, než činil loňský počet obětí.   

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Jde o humanitární tragédii, která vyrůstá částečně z neschopnosti Evropy vynaložit dostatečné zdroje na záchranné mise a částečně z neschopnosti zřídit legální cesty pro zoufalé lidi, kteří zamýšlejí dostat se do Evropy," tvrdí vlivný server.

New York Times deklaruje, že běženci jsou stále vydáni na milost převaděčům. Na protest proti tomu, co nazývá "ostudnou zastrašovací politikou", organizace Lékaři bez hranic minulý měsíc oznámila, že nebude nadále přijímat jakékoliv finance od Evropské unie a jejích členských států, poukazuje komentář.    

Lékaři bez hranic také vydali zvláštní stanovisko odsuzující dohodu, kterou Evropská unie uzavřela letos v březnu s Tureckem, pokračuje americký deník. Připomíná, že v rámci úmluvy Brusel souhlasil, že poskytne Ankaře více než 6 miliard dolarů (přes 140 miliard korun) výměnou za tureckou pomoc se zastavením přílivu migrantů do Evropy a souhlas se zpětným přijímáním těch běženců, kterým se podaří přeplout Egejské moře do Řecka.

Jak vlivný deník vysvětluje, Lékaři bez hranic tvrdí, že Evropská unie tímto krokem upřednostnila "posvátnost hranic" na úkor humanitárních potřeb a nastavila tím nebezpečný precedent.

Nejen více mrtvých migrantů  

Statistiky se zdá, že se dohoda s Tureckem vyplatila, uvádí New York Times. Připouští, že i podle OSN množství migrantů riskujících nebezpečnou cestu z Turecka do Řecka výrazně pokleslo. "Ale uzavření řecké trasy přesunulo pozornost k delší, nebezpečnější cestě z Libye do Itálie," píše newyorský server.   

Další utonulí jsou tak podle úvodníku nevyhnutelní, navzdory maximálnímu úsilí italské pobřežní stráže a italského námořnictva, které se snaží odpovídat na tísňové volání, zatímco libyjští pašeráci posílají více a více migrantů na lodě nezpůsobilé k plavbě po moři.

Za další část problému považuje New York Times evropskou Dublinskou úmluvu, podle které má uchazeč o azyl podat příslušnou žádost v první zemi Evropské unie, do které se dostane. "To naložilo neférové břemeno na Itálii a Řecko," deklaruje komentář s tím, že plán odlehčení této tíhy v podobě přerozdělení části uprchlíků do jiných států ztroskotal.

Objevují se sice nové návrhy na rozdělení migrantů, ale i ty čelí horlivému odporu, pokračuje známý deník. Odkazuje na návrh předložený 10. července, který pobízí země Evropské unie k přijetí běženců tím, že za každou osobu nabízí finanční odměnu 10 tisíc eur (zhruba 270 tisíc korun). Takový plán by však musely schválit evropské vlády i Evropský parlament, zdůrazňuje komentář.   

"Otázka uprchlíků mezitím nadále vzbuzuje strach a xenofobní politiku," deklaruje americký server. Varuje, že pokud Evropa nezvládne čelit tomuto problému zpříma a lidsky, zemře nejen více migrantů, ale samotná Evropská unie, která po desetiletí udržovala na starém kontinentu mír, se může rozložit.  

Související

Vláda

Vláda přitvrzuje vůči uprchlíkům z Ukrajiny. Problémy čekají i řidiče

Vláda schválila a posílá do Poslanecké sněmovny soubor zásadních změn, které zpřísňují podmínky pro uprchlíky z Ukrajiny pobývající na území České republiky. Novela zákona přezdívaného „lex Ukrajina“ vznikla na návrh ministerstva vnitra a jejím hlavním cílem je upravit pravidla pro držitele dočasné ochrany. O schválení této legislativní úpravy novináře informoval premiér Andrej Babiš.
Přijímání uprchlíků do Evropy

Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl

Evropští ministři se tento pátek sejdou v moldavském hlavním městě Kišiněvě, aby projednali kontroverzní plány na zřizování takzvaných návratových center ve třetích zemích. Tato centra by měla sloužit k deportaci tisíců neúspěšných žadatelů o azyl, kteří do Evropy přicestovali nelegálními cestami. Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian potvrdil, že diskuse o těchto uzlech se nyní přesouvá na multilaterální úroveň.

Více souvisejících

uprchlíci EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

před 7 hodinami

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

před 8 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 9 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 11 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 15 hodinami

Předpověď počasí slibuje poslední déšť před tropickou epizodou

Začíná týden na přelomu července a srpna, od kterého se zejména očekává návrat tropického počasí. Dnešek tomu ale ještě nasvědčovat nebude. Místy se totiž má hodit i deštník, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy