Zapomeňte na Islámsky stát. Evropu čeká zcela nová vlna teroru, varuje expert

"Zde se to nemůže stát." Taková byla podle Josefa Joffeho standardní německá samolibá reakce na případy masového vraždění v zahraničí, především ve Spojených státech. Expert na mezinárodní politiku, který mimo jiné přednáší na Hooverově institutu Stanfordské univerzity v komentáři pro server The Guardian analyzoval případ střelby v německém Mnichově.

Nová fáze teroru

Němci se cítili v bezpečí kvůli tomu, že jejich zákony o držení zbraní jsou jedny z nejpřísnějších na světě, protože na rozdíl od Francie jejich města nemají vyloučené čtvrti, kde mladí lidé z Afriky a Blízkého východu nemohou najít práci a respekt, a jelikož německý sociální stát se dokáže postarat o každého, tvrdí expert.

"Nyní k tomu došlo i zde," deklaruje odborník. Podotýká, že aniž by potřeboval útočnou pušku, mladý uprchlík rozpoutal masakr v bavorském vlaku pomocí sekery, kterou si koupil v železářství. V pátek pak útočník zabil v Mnichově deset lidí, včetně sebe, poloautomatickou pistolí Glock s 300 náboji, dodává Joffe. Konstatuje, že dosud blaženě zateplené Německo se přidalo do klubu masových vražd sahajícího od USA po Francii.  

Standardní reakcí je podle experta tápání v temnotě. Poukazuje na ujišťování, že útok v Mnichově neměl žádnou spojitost s Islámským státem (IS), nejednalo se o ultrapravicovou konspiraci, důsledek rasové diskriminace ani výkřik sociální nespravedlnosti. "Ne v Německu, kde je plná zaměstnanost a štědré sociální výhody. Nemáme policii, která dychtí po střelbě jako v amerických městech, kde si masakry žádají životy černých občanů, stejně jako bílých policistů," pokračuje Joffe.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Tyto teorie se však jedna po druhé vypařují tváří v tvář nepopsatelné hrůze, která Němce nutí revidovat klasické názvosloví teroru, vysvětluje odborník. Konstatuje, že teror, který začal v 70. letech evropskými útoky Organizace pro osvobození Palestiny a pokračuje v podání Al-Káidy a IS, byl importován a prováděn vycvičenými zabijáky z Blízkého východu.       

"Krveprolití v Bruselu a Paříži vytýčilo novou fázi," deklaruje Joffe. Připomíná, že v těchto případech neútočili rekruti IS, ale lidé, kteří se naverbovali sami a k masovému vraždění je přitáhla pochybná interpretace víry. Do této kategorie expert řadí i poslední útoky v amerických městech San Bernardinu a Orlandu. Tyto podomácku organizované akce se totiž zcela odlišují od měsíce plánovaného 11. září 2001, kdy Mohammad Atta a jeho 17 kompliců mj. podstupovali letecký výcvik.    

Útok z 11. září označuje Joffe za terorismus 1.0, který byl organizovanou válkou. Zdůrazňuje, že terorismus 2.0 - například útoky v San Bernardinu a na bostonský maraton - je naopak dílem samostatně jednajících solitérů. "IS je nehledal. Oni vyhledali IS, aby se ospravedlnili," vysvětluje odborník. Konstatuje, že poslední vlna násilí, kterou jsme viděli v Nice a v Mnichově, je pak terorismem 3.0, kdy pachatelé nebyli džihádisté těšící se na brzkou cestu do ráje, ale drobní kriminálníci trpící duševními problémy, případně sociopati.

1984

Mnichovský masakr do tohoto modelu zapadá, pokračuje expert s tím, že vyšetřovatelé nenalezli jedinou vazbu na IS. Muž identifikovaný jako střelec, Ali David Sonboly, osmnáctiletý občan Německa a Íránu, však procházel psychiatrickou léčbou a velmi se zajímal o masové vraždy, poukazuje Joffe. Připomíná, že v jeho pokoji policie nalezla knihu Proč děti vraždí: V mysli školních střelců.      

"Sonboly nebyl obětí rasismu či chudoby," zdůrazňuje odborník s tím, že nešlo ani o uprchlíka. Žil se svou rodinou v pěkné středostavovské čtvrti nedaleko centra Mnichova, uvádí Joffe. Dodává, že podle sousedů šlo o samotáře, který se vyžíval v násilných videohrách, jako například Grand Theft Auto, navíc se srovnával s dalším vraždícím vlkem-samotářem, Andersem Breivikem, Norem, který přesně pět let před mnichovskou střelbou zabil 77 lidí v Oslu a na ostrově Utoya. Výročí podle experta možná poskytuje stopu k mladíkovým motivům - podobně jako Breivik si Sonboly vybral mladé lidi a mohl s pokusit Norovo řádění napodobit.       

Joffe podotýká, že trvalo nějakou dobu, než se před kamerami objevila německá kancléřka Angela Merkelová, přičemž její výsledný projev se nesl ve standardně odměřeném a uklidňovacím tónu. "Cítila bolest každého, tudíž konejšila posluchače, stejně jako Bill Clinton před 17 lety po (masakru v) Columbine," píše odborník. Dodává, že kancléřka za vládu přislíbila učinit vše pro ochranu svobody a bezpečnosti německého lidu. To podle experta není příliš inspirující, ale Merkelová moc možností neměla. Vysvětluje, že preventivní policejní opatření vyžadují modely - kdo zřejmě něco udělá a kde a kdy.     

"Vlci-samotáři, jako Mohamed Lahouaiej-Bouhlel v Nice, který zabil 84 lidí s ničím sofistikovanějším, než je kamion, po sobě zanechal stopy, které se drží jen tohoto faktu," konstatuje Joffe. Zdůrazňuje, že takoví samotáři nemohou být ze své podstaty dopadeni včas, obzvláště pokud jsou chytří a obezřetní jako Breivik a Sonboly, které sice můžeme považovat za šílence, ale nikoliv za hlupáky. "Budeme stavět hlídku před každý McDonald's? Či prohledávat zavazadla milionů cestujících vlakem?" pokládá otázky Joffe. Tvrdí, že to realizovat lze, ale ptá se, za jakou cenu.   

Naše srdce tak mohou podle experta soucítit s rodinami obětí, ale realismus nabádá ke střízlivosti. Ani policejní státy, jako je Rusko, nedokážou vymýtit teror, ať již ideologický, nebo páchaný pomatenci, přiznává Joffe. Dodává, že sledování se nepochybně posílí, přibude kamer na veřejných místech, znásobí se elektronické špehování a počty policistů v ulicích.

 "Izraelci žijí desetiletí s organizovaným terorem v kavárnách, na diskotékách a v autobusech. Ale ani tito nejzkušenější bojovníci s terorem nedokážou předem dopadnout dítě s nožem, zabijáka-samotáře s ukradeným buldozerem," shrnuje odborník. Závěrem deklaruje, že aplikovat model známý z Orwellova románu 1984 na liberální demokracie je příliš vysoká cena za totální bezpečnost.   

Související

V Německu probíhá hon na střelce z Mnichova (22.7.2016).

Muž z darknetu jde do vězení: Nese spoluvinu za masakr v Mnichově, rozhodl soud

Jedenatřicetiletý muž, který na takzvaném darknetu provozoval nelegální internetovou platformu, na níž koupil zbraň útočník z Mnichova, půjde na šest let do vězení. Rozhodl o tom dnes soud v Karlsruhe. Koupenou pistolí v červenci 2016 David Ali Sonboly v bavorské metropoli zastřelil devět lidí, a pak i sebe. Zatím není jasné, zda se některá ze stran sporu neodvolá.

Více souvisejících

Střelba v Mnichově (22.7.2016) Německo

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Poslanecká sněmovna

Armagedon, trafika Turkovi... Opozice před hlasováním o důvěře cupuje vládu

V Poslanecké sněmovně dnes vrcholí klíčové jednání o vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. Koaliční kabinet složený z hnutí ANO, SPD a Motoristů předstoupil před poslance s ambiciózním programem, který má podle premiéra udělat z České republiky „nejlepší místo na planetě“. Opozice ale hovoří o armagedonu.

před 1 hodinou

Prezident Trump

Trump trvá na ovládnutí Grónska: Cokoliv jiného než kontrola USA je nepřijatelné

Americký prezident Donald Trump stupňuje svou rétoriku ohledně získání Grónska a otevřeně prohlásil, že jakýkoliv jiný výsledek než plná kontrola Spojených států nad tímto územím je pro něj nepřijatelný. Ostrov podle něj USA nezbytně potřebují k zajištění národní bezpečnosti. Trump na sociálních sítích uvedl, že v čele úsilí o získání ostrova by mělo stát NATO, a varoval, že pokud tak neučiní Američané, chopí se příležitosti Rusko nebo Čína, což hodlá za každou cenu překazit.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Grónsko, ilustrační fotografie.

Strach v Arktidě: Gróňané se děsí budoucnosti pod nadvládou Donalda Trumpa

V grónském hlavním městě Nuuk je sníh stejně všudypřítomný jako písek na Sahaře. Zatímco se místní obyvatelé halí do teplých vrstev, aby čelili mrazivému arktickému větru, v ulicích se nemluví o ničem jiném než o nové politické bouři. Požadavek amerického prezidenta Donalda Trumpa na převzetí Grónska – ať už „po dobrém, nebo po zlém“ – vyvolal v této samosprávné součásti Dánska vlnu odporu a hlubokých obav.

před 2 hodinami

Donald Trump

Dál protestujte, pomoc je na cestě, vzkázal Trump demonstrujícím Íráncům

Americký prezident Donald Trump vyslal dosud nejzřetelnější signál, že by mohl přistoupit k vojenské akci proti teokratickému režimu v Teheránu. Reaguje tak na zprávy o brutálním potlačování demonstrací, které si podle posledních odhadů vyžádalo životy až dvou tisíc lidí. Trump prostřednictvím své sítě Truth Social vyzval íránské vlastence, aby vytrvali v protestech a začali přebírat kontrolu nad vládními institucemi. Svůj vzkaz zakončil příslibem, že „pomoc je již na cestě“.

před 3 hodinami

Kyjev

Bez proudu, vody a tepla v -19. Život v Kyjevě se stává nesnesitelným

V Kyjevě udeřila zima v plné síle a s ní i nejhorší energetická krize od začátku války. Na předměstském nádraží stojí dva vagony v modrobílých barvách ukrajinských drah, jejichž dieselové motory běží naplno, i když vlak nikam neodjíždí. Jsou to takzvané „vlaky nezlomnosti“, které v mrazivém počasí nabízejí útočiště lidem, jejichž domovy zůstaly bez proudu, vody a tepla. Teploty v ukrajinské metropoli klesly tento týden kvůli ledovému větru až k -19°C, což činí život v panelových domech téměř nesnesitelným.

před 4 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna v obležení řečníků: Babišova vláda čeká na verdikt o důvěře, počká si na něj hodiny

Poslanci se dnes v devět hodin ráno vrátili do lavic, aby pokračovali v klíčovém jednání o vyslovení důvěry nové koaliční vládě Andreje Babiše. Přestože schůze začala již včera, konečný verdikt je stále v nedohlednu. Do diskuse je totiž přihlášeno ještě zhruba šedesát zákonodárců, což znamená, že samotné hlasování proběhne s největší pravděpodobností až v hluboké noci.

před 5 hodinami

Írán, ilustrační foto

Islámská republika v krizi: Režim umírá pomalu, ale ke konci má ještě daleko

Podle slavného výroku Ernesta Hemingwaye člověk bankrotuje dvěma způsoby: nejdříve postupně a pak najednou. Mnozí odpůrci íránského teokratického systému doufali, že současné masové nepokojí znamenají právě onu druhou, náhlou fázi konce. Dosavadní vývoj však naznačuje, že pokud režim skutečně směřuje k zániku, nachází se stále v procesu postupného a vleklého úpadku. Poslední týdny sice představují pro Teherán jednu z největších krizí za desítky let, ale jeho mocenské struktury zatím vykazují značnou odolnost.

před 5 hodinami

Írán, ilustrační foto

Rozpad celého státu nebo zhroucení do občanské války. Expert popsal, co se může dál dít v Íránu

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá současné krvavé protesty v Íránu, které přinesly už stovky obětí. Zdejší opozici podle něj zásadně chybí charismatický vůdce, jenž by protestu dal směr a konfrontoval současnou teokratickou vládu Alího Chameneího. „Má 86 let a dobře deset roků se spekuluje o jeho velice mizerném zdravotním stavu. Obměna na pozici Vůdce může být pro Írán zásadní z hlediska nějaké reformy, aniž by došlo k úplné demontáži celého systému,“ říká Kraus.

před 5 hodinami

Demonstrace v Íránu

2400 mrtvých v Íránu. Teherán dnes plánuje popravovat demonstranty, Trump hrozí tvrdou odplatou

Americký prezident Donald Trump přislíbil rázné kroky vůči Íránu v případě, že tamní režim přistoupí k popravám účastníků protivládních demonstrací. Během svého projevu ve státě Michigan vyjádřil přímou podporu íránským vlastencům a vyzval je k pokračování v odporu. Podle jeho slov by protestující měli obsadit klíčové instituce a pamatovat si tváře těch, kteří se dopouštějí násilí. Trump varoval, že všichni viníci za své činy v budoucnu zaplatí velmi vysokou cenu.

před 7 hodinami

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda určila nové zmocněnce. Turek se musí spokojit s dočasným řešením

Vláda premiéra Andreje Babiš (ANO), která od dnešního dne žádá Sněmovnu o důvěru, se zavázala mimo jiné zaměřit se systematicky na podporu duševního zdraví obyvatelstva. Klíčovým nástrojem pro koordinaci a dohled nad touto agendou se stane Rada vlády pro duševní zdraví, o jejímž ustavení rozhodl kabinet na pondělním zasedání. Vláda také jmenovala nové zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost a pro umělou inteligenci a schválila návrh novely zákona o podpoře bydlení, která má zpřesnit pravidla pro poskytování poradenství osobám v bytové nouzi.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Augusta po dalším úspěchu na juniorském MS potvrdil konec u dvacítky

O čem se mluvilo již před samotným turnajem hokejových juniorů, nyní potvrdil samotný kouč české „dvacítky“ Patrik Augusta. Po dvou bronzech a jednom stříbru se rozhodl na lavičce reprezentace této věkové kategorie skončit, přičemž tak učinil krátce poté, co letos dokráčel se svým mužstvem až ke stříbru na mistrovství světa v americkém Minneapolisu. Podle svých slov hodlá dál v trenérské kariéře pokračovat, akorát jen na klubové úrovni. Prezident Českého hokeje Alois Hadamczik by chtěl pak mít jméno Augustova nástupce do konce ledna.

včera

včera

včera

včera

Írán

Žádný internet, žádné hovory. Íránská vláda vypilovala okamžitý informační blackout celého státu k dokonalosti

Americký prezident Donald Trump vyhlásil nová pětadvacetiprocentní cla pro země, které obchodují s Íránem, čímž riskuje obnovení rozsáhlé obchodní války především s Čínou. Ačkoliv Trump na sociálních sítích uvedl, že tato sekundární cla vstupují v platnost okamžitě, analytici upozorňují na nedostatek konkrétních detailů či oficiálních exekutivních příkazů. Hlavním cílem tohoto kroku je odříznout íránský režim od financí v reakci na brutální potlačování domácích protestů, ovšem prosazení takových opatření v praxi bude podle odborníků mimořádně náročné.

včera

Adam Vojtěch přichází na zasedání nové vlády

Hlasování o důvěře: Česko se zaměří na protidronovou obranu. Euro nepřijmeme, prohlásila vláda

Tři měsíce po podzimních volbách, předstoupila nová vláda Andreje Babiše před Poslaneckou sněmovnu se žádostí o vyslovení důvěry. Jednání, které doprovází ostrá debata a rozsáhlá kritika ze strany opozice, by mělo vyvrcholit hlasováním pravděpodobně ve středu ve večerních hodinách. Koaliční kabinet složený z hnutí ANO, SPD a Motoristů má v dolní komoře zajištěnou většinu 108 hlasů, což potvrdil i předseda Sněmovny Tomio Okamura.

včera

Trump sliboval ochranu íránských demonstrantů. Ani my nevíme, co teď udělá, přiznává Bílý dům

Rozhodující chvíle pro americkou politiku na Blízkém východě se blíží. Prezident USA Donald Trump stojí před otázkou, jak reagovat na brutální zásah íránského režimu proti vlastním občanům. Před několika dny prohlásil, že Spojené státy jsou připraveny přijít demonstrujícím na pomoc, pokud proti nim vláda v Teheránu použije násilí. Nyní, když na veřejnost pronikají zprávy o stovkách až tisících mrtvých, svět s napětím očekává, zda šéf Bílého domu svá slova o „nabité a odjištěné zbrani“ přetaví v činy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy