Zapomeňte na Islámsky stát. Evropu čeká zcela nová vlna teroru, varuje expert

"Zde se to nemůže stát." Taková byla podle Josefa Joffeho standardní německá samolibá reakce na případy masového vraždění v zahraničí, především ve Spojených státech. Expert na mezinárodní politiku, který mimo jiné přednáší na Hooverově institutu Stanfordské univerzity v komentáři pro server The Guardian analyzoval případ střelby v německém Mnichově.

Nová fáze teroru

Němci se cítili v bezpečí kvůli tomu, že jejich zákony o držení zbraní jsou jedny z nejpřísnějších na světě, protože na rozdíl od Francie jejich města nemají vyloučené čtvrti, kde mladí lidé z Afriky a Blízkého východu nemohou najít práci a respekt, a jelikož německý sociální stát se dokáže postarat o každého, tvrdí expert.

"Nyní k tomu došlo i zde," deklaruje odborník. Podotýká, že aniž by potřeboval útočnou pušku, mladý uprchlík rozpoutal masakr v bavorském vlaku pomocí sekery, kterou si koupil v železářství. V pátek pak útočník zabil v Mnichově deset lidí, včetně sebe, poloautomatickou pistolí Glock s 300 náboji, dodává Joffe. Konstatuje, že dosud blaženě zateplené Německo se přidalo do klubu masových vražd sahajícího od USA po Francii.  

Standardní reakcí je podle experta tápání v temnotě. Poukazuje na ujišťování, že útok v Mnichově neměl žádnou spojitost s Islámským státem (IS), nejednalo se o ultrapravicovou konspiraci, důsledek rasové diskriminace ani výkřik sociální nespravedlnosti. "Ne v Německu, kde je plná zaměstnanost a štědré sociální výhody. Nemáme policii, která dychtí po střelbě jako v amerických městech, kde si masakry žádají životy černých občanů, stejně jako bílých policistů," pokračuje Joffe.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Tyto teorie se však jedna po druhé vypařují tváří v tvář nepopsatelné hrůze, která Němce nutí revidovat klasické názvosloví teroru, vysvětluje odborník. Konstatuje, že teror, který začal v 70. letech evropskými útoky Organizace pro osvobození Palestiny a pokračuje v podání Al-Káidy a IS, byl importován a prováděn vycvičenými zabijáky z Blízkého východu.       

"Krveprolití v Bruselu a Paříži vytýčilo novou fázi," deklaruje Joffe. Připomíná, že v těchto případech neútočili rekruti IS, ale lidé, kteří se naverbovali sami a k masovému vraždění je přitáhla pochybná interpretace víry. Do této kategorie expert řadí i poslední útoky v amerických městech San Bernardinu a Orlandu. Tyto podomácku organizované akce se totiž zcela odlišují od měsíce plánovaného 11. září 2001, kdy Mohammad Atta a jeho 17 kompliců mj. podstupovali letecký výcvik.    

Útok z 11. září označuje Joffe za terorismus 1.0, který byl organizovanou válkou. Zdůrazňuje, že terorismus 2.0 - například útoky v San Bernardinu a na bostonský maraton - je naopak dílem samostatně jednajících solitérů. "IS je nehledal. Oni vyhledali IS, aby se ospravedlnili," vysvětluje odborník. Konstatuje, že poslední vlna násilí, kterou jsme viděli v Nice a v Mnichově, je pak terorismem 3.0, kdy pachatelé nebyli džihádisté těšící se na brzkou cestu do ráje, ale drobní kriminálníci trpící duševními problémy, případně sociopati.

1984

Mnichovský masakr do tohoto modelu zapadá, pokračuje expert s tím, že vyšetřovatelé nenalezli jedinou vazbu na IS. Muž identifikovaný jako střelec, Ali David Sonboly, osmnáctiletý občan Německa a Íránu, však procházel psychiatrickou léčbou a velmi se zajímal o masové vraždy, poukazuje Joffe. Připomíná, že v jeho pokoji policie nalezla knihu Proč děti vraždí: V mysli školních střelců.      

"Sonboly nebyl obětí rasismu či chudoby," zdůrazňuje odborník s tím, že nešlo ani o uprchlíka. Žil se svou rodinou v pěkné středostavovské čtvrti nedaleko centra Mnichova, uvádí Joffe. Dodává, že podle sousedů šlo o samotáře, který se vyžíval v násilných videohrách, jako například Grand Theft Auto, navíc se srovnával s dalším vraždícím vlkem-samotářem, Andersem Breivikem, Norem, který přesně pět let před mnichovskou střelbou zabil 77 lidí v Oslu a na ostrově Utoya. Výročí podle experta možná poskytuje stopu k mladíkovým motivům - podobně jako Breivik si Sonboly vybral mladé lidi a mohl s pokusit Norovo řádění napodobit.       

Joffe podotýká, že trvalo nějakou dobu, než se před kamerami objevila německá kancléřka Angela Merkelová, přičemž její výsledný projev se nesl ve standardně odměřeném a uklidňovacím tónu. "Cítila bolest každého, tudíž konejšila posluchače, stejně jako Bill Clinton před 17 lety po (masakru v) Columbine," píše odborník. Dodává, že kancléřka za vládu přislíbila učinit vše pro ochranu svobody a bezpečnosti německého lidu. To podle experta není příliš inspirující, ale Merkelová moc možností neměla. Vysvětluje, že preventivní policejní opatření vyžadují modely - kdo zřejmě něco udělá a kde a kdy.     

"Vlci-samotáři, jako Mohamed Lahouaiej-Bouhlel v Nice, který zabil 84 lidí s ničím sofistikovanějším, než je kamion, po sobě zanechal stopy, které se drží jen tohoto faktu," konstatuje Joffe. Zdůrazňuje, že takoví samotáři nemohou být ze své podstaty dopadeni včas, obzvláště pokud jsou chytří a obezřetní jako Breivik a Sonboly, které sice můžeme považovat za šílence, ale nikoliv za hlupáky. "Budeme stavět hlídku před každý McDonald's? Či prohledávat zavazadla milionů cestujících vlakem?" pokládá otázky Joffe. Tvrdí, že to realizovat lze, ale ptá se, za jakou cenu.   

Naše srdce tak mohou podle experta soucítit s rodinami obětí, ale realismus nabádá ke střízlivosti. Ani policejní státy, jako je Rusko, nedokážou vymýtit teror, ať již ideologický, nebo páchaný pomatenci, přiznává Joffe. Dodává, že sledování se nepochybně posílí, přibude kamer na veřejných místech, znásobí se elektronické špehování a počty policistů v ulicích.

 "Izraelci žijí desetiletí s organizovaným terorem v kavárnách, na diskotékách a v autobusech. Ale ani tito nejzkušenější bojovníci s terorem nedokážou předem dopadnout dítě s nožem, zabijáka-samotáře s ukradeným buldozerem," shrnuje odborník. Závěrem deklaruje, že aplikovat model známý z Orwellova románu 1984 na liberální demokracie je příliš vysoká cena za totální bezpečnost.   

Související

V Německu probíhá hon na střelce z Mnichova (22.7.2016).

Muž z darknetu jde do vězení: Nese spoluvinu za masakr v Mnichově, rozhodl soud

Jedenatřicetiletý muž, který na takzvaném darknetu provozoval nelegální internetovou platformu, na níž koupil zbraň útočník z Mnichova, půjde na šest let do vězení. Rozhodl o tom dnes soud v Karlsruhe. Koupenou pistolí v červenci 2016 David Ali Sonboly v bavorské metropoli zastřelil devět lidí, a pak i sebe. Zatím není jasné, zda se některá ze stran sporu neodvolá.

Více souvisejících

Střelba v Mnichově (22.7.2016) Německo

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy