Střelec z Mnichova plánoval útok rok, zbraň koupil ze Slovenska na internetu

Mnichov - Útočník, který v pátek v Mnichově zabil devět lidí a pak sám sebe, si své oběti nevybíral cíleně a záměrně se nezaměřil na cizince. Útok plánoval celý rok.

Na tiskové konferenci to dnes řekl mnichovský prokurátor Thomas Steinkraus-Koch. Podle dosavadního vyšetřování útočník strávil plánováním útoku více než rok a zbraň si koupil nelegálně na internetu ze Slovenska. Zopakoval, že se stále neobjevily důkazy, že útok byl politicky motivovaný.

Bavorský vyšetřovatel Robert Heimberger dodal, že osmnáctiletý pachatel, označovaný jako David S., podle důkazů nalezených u něj doma navštívil místo v německém městě Winnenden, kde v roce 2009 při střelbě ve škole přišlo o život 15 lidí, a pořídil si tam fotografie. Intenzivně také hrál násilné videohry, jako je například Counter Strike.

Vyšetřovatelé také potvrdili, že mladík se léčil s psychickými problémy. U něj doma se našly zdravotní záznamy, které ukazují, že trpěl úzkostmi a depresemi a že byl v ústavní a v ambulantní léčbě. Našly se také léky.

Že je mezi oběťmi více mladých jiného původu než německého, to vyšetřovatelé spojují s tím, že restauraci McDonald's v nákupním centru, kde útočník střílel, navštěvují často děti migrantů. Pět mrtvých bylo nalezeno právě před restaurací rychlého občerstvení, dvě před obchodním centrem a jedna v obchodním centru. Jenda oběť byla nalezena před obchodem s elektronikou.

Psali jsme:
Útok jako v Mnichově hrozí i v Česku. Bezpečnostní expert to pro EZ řekl natvrdo
Střelec lákal na místo, kde vraždil, i spolužáky. Chtěl je taky zabít Střelce v Mnichově inspiroval Breivik, vraždil pět let po něm. Nejde o terorismus, útok nesouvisí s IS ani uprchlíky
 

Podle něj z dosavadního vyšetřování nevyplývá, že měl útočník napojení na uprchlíky nebo radikály z takzvaného Islámského státu (IS). Prokázala se ale jasná souvislost mezi útokem a činem norského pravicového extremisty Anderse Behringa Breivika, který přesně před pěti lety zavraždil 77 lidí. Střelec se zjevně před činem zabýval tématem hromadného zabíjení.

"Není zde absolutně žádná spojitost s Islámským státem," řeklmnichovský policejní ředitel Hubertus Andrä. Mnichovský prokurátor Thomas Steinkraus-Koch poznamenal, že střelec "trpěl určitým druhem deprese". "Jde o nemoc, o formu deprese," sdělil k dotazu, zda se útočník léčil na psychiatrii, jak o tom před tiskovou konferencí informovala některé německá média.

Andrä řekl, že útok byl "klasickým činem rozzuřeného střelce", který nejednal z politických pohnutek.

Související

V Německu probíhá hon na střelce z Mnichova (22.7.2016).

Muž z darknetu jde do vězení: Nese spoluvinu za masakr v Mnichově, rozhodl soud

Jedenatřicetiletý muž, který na takzvaném darknetu provozoval nelegální internetovou platformu, na níž koupil zbraň útočník z Mnichova, půjde na šest let do vězení. Rozhodl o tom dnes soud v Karlsruhe. Koupenou pistolí v červenci 2016 David Ali Sonboly v bavorské metropoli zastřelil devět lidí, a pak i sebe. Zatím není jasné, zda se některá ze stran sporu neodvolá.

Více souvisejících

Střelba v Mnichově (22.7.2016) Německo

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy