Kdo ničí Evropu? Z Německa přišla ostrá střelba do vlastních

Proč Německo otevřelo své hranice migrantům? Žádná země na světě nic takové neučinila a kancléřka Angela Merkelová nikdy nevysvětlila své motivy parlamentu ani veřejnosti, konstatuje Willy Wimmer, politik z německé CDU-CSU. Bývalý státní sekretář na ministerstvu obrany a dlouholetý poslanec Bundestagu v rozhovoru pro server rt.com tvrdě zkritizoval politiku své stranické kolegyně.

Válka plodí válku

"Existují pro to dva nebo tři důvody," odpovídá politik na otázku, proč v Německu a Francii došlo v posledních dnech k sérii násilností a teroristických útoků, přičemž část pachatelů patří mezi uprchlíky a migranty.

Za první důvod označuje Wimmer skutečnost, že Západ dlouhá léta, od války s Jugoslávií v roce 1999, zcela rozvracel své jižní sousedství od Mali po Afghánistán. "Války NATO proti těmto lidem zničily vše," konstatuje bývalý poslanec. Myslí si tedy, že nemůžeme být překvapeni, jestliže se války nyní přelily do našich vlastních zemí a máme zde oběti na životech.    

Druhý důvod podle politika spočívá v loňském rozhodnutí německé kancléřky Angely Merkelové otevřít hranice Německa. Ty tak jsou nedostatečně chráněny a německé úřady nemají přehled, kolik lidí do země přichází, ani netuší, kolik z nich může náležet k teroristům, konstatuje Wimmer.

Rozhovor v originálním znění si můžete přečíst zde.

Někdejší státní sekretář se pak domnívá, že ve Francii může existovat ještě další důvod - západní soused Německa má totiž problémy s lidmi, kteří do země přicházejí z jejích bývalých kolonií.

"Takže tady máme směs všech těchto problémů," deklaruje Wimmer. Domnívá se, že největším problémem, kterému Západ čelí, je jeho nepřátelství vůči sousedům a neustálé vedení válek. Pokud bude tato politika pokračovat, země jako Francie a Německo dříve či později budou čelit skutečné tragédii, obává se ex-poslanec.

Co má Merkelová na mysli?

"Není to otázka krajně pravicových stran," odpovídá Wimmer na dotaz, zda poslední vlna násilností může přinést větší podporu obyvatel extrémně pravicovým partajím a uskupením. Mnohem důležitější je podle něj otázka, proč vláda Angely Merkelové realizuje současnou politiku. Kancléřka má povinnost bránit německé hranice a občany, spolustraník Merkelové s tím, že toto je její hlavní úkol.              

Wimmer se tedy ptá, co bylo důvodem k loňskému otevření německých hranic, především pak za situace, kdy se k takovému kroku neodhodlala žádná jiná země světa. "Jaký měla (Merkelová) důvod, že to učinila?" pokládá otázku bývalý poslanec. Připomíná, že kancléřka své motivy nikdy nevysvětlila německému parlamentu, ani německé veřejnosti. "Co má (Merkelová) na mysli, když ničí naší zemi," zní proto podle Wimmera hlavní otázka, kterou označuje za legitimní reakci.  

Spolustraník německé kancléřky se jednoznačně domnívá, že dosavadní politika otevřených dveří realizovaná Merkelovou zcela selhala. Poukazuje na 1-2 miliony lidí, kteří přišli za jediný rok do Německa. To podle Wimmera nelze po organizační stránce zvládnout.    

"Musíme se dívat na naše sousedy. Ničíme situaci v Evropě," varuje křesťanskodemokratický politik. Domnívá se, že jedním z důsledků politiky Angely Merkelové je i rozhodnutí britských voličů opustit Evropskou unii. Současná německá vláda tak dle Wimmerova názoru ničí veškerou organizovanost a vývoj, k němuž v Evropě došlo po skončení druhé světové války.   

Související

Více souvisejících

Německo Angela Merkelová uprchlíci

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

před 5 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 6 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Prezident Trump

Trump poslech vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 9 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

včera

včera

Policejní komando zastřelilo podezřelého z teroristického útoku v Berlíně

Němečtí policisté v neděli vpodvečer zneškodnili mladíka podezřelého ze spáchání sobotního teroristického útoku na akci Pride v Berlíně. Útok nepřežila žena, další lidé utrpěli zranění. Údajného pachatele zastřelili členové speciálního policejního komanda. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy