Londýn – Britský bulvární server Express píše, že Evropská unie vydírá kvůli brexitu Londýn. Evropské země včetně Německa, Portugalska a České republiky jsou prý odhodlány donutit Spojené království i nadále souhlasit s neomezenou migrací z EU jako cenou za přístup k volnému obchodu s Evropou, píše server.
Francie chce podle serveru v této snaze vydírat zajít ještě dál. Tvrdí, že pokud nebudou mít občané ze zemí EU právo svobodně se pohybovat do Velké Británie, neměly by tamní banky a další finanční instituce získat „pasy", které by je opravňovaly v podnikání v Evropě.
Pouze tři země EU pak podle agentury Bloomberg sdílí britské obavy z migrace – jde o Dánsko, Bulharsko a Rakousko. Premiérka Theresa Mayová přitom již slíbila, že bude s Evropou tvrdě jednat o omezení přílivu migrantů z eurozóny.
Další problém pak spočívá v některých požadavcích Řecka a východoevropských států. Země totiž chtějí, aby Británie i nadále přispívala do rozpočtu EU, na jehož podpoře jsou tyto země „silně závislé". A státy bývalého Sovětského svazu pak zase hledají bezpečnostní záruky proti ruské agresi.
Už teď je však jasné, že jeden požadavek Londýn zamítne – jde o španělské přání týkající se společné suverenity nad Gibraltarem.
Z Británie v reakci na všechny požadavky přichází jasný vzkaz. „Velká Británie je hlavní světovou ekonomiku a má silnou vyjednávací pozici v těchto jednáních. Evropská unie je na pokraji další měnové a finanční krize a politického zhroucení. A její úředníci musí být mnohem pokornější," vzkazuje britská vláda.
Británie očekává, že po spuštění procesu odchodu z osmadvacítky dva roky povede jednaní s partnery v EU a Bruselem. Evropští politici ale netají rozpaky. „Vidím riziko v tom, že nenajdeme řešení, na kterém by se shodla Británie a dalších 27 zemí EU a že některé otázky zůstanu otevřené," přiznal finský ministr financí Petteri Orpo. To podle něj vytváří nejistotu v eurozóně, která představuje riziko nejen pro Finsko.
Norsko se navíc netají tím, že by Británie mohla mít problémy, pokud by se pokusila vstoupit do Evropského sdružení volného obchodu, které vedle Norska zahrnuje Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. „Nejsem si jistá, jestli je dobrý nápad vpustit tak velkou zemi do této organizace. Změnilo by to rovnováhu, což není v zájmu Norska," přiznala ministryně pro evropské záležitosti Elisabeth Vik Aspakerová norským médiím.
Mnoho předních podporovatelů brexitu však trvá na tom, že by se Británie neměla snažit zůstat na jednotném trhu, nebo uzavírat nějaké kompromisy. David Davis, ministr pro brexit, uvedl, že plánuje v příštích týdnech jednat s norskými vládními úředníky.
Související
Britové po 10 letech brexitu litují. Přijala by je EU zpátky?
Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Motoristé by se do Sněmovny nedostali. ANO volí lidé bez maturity a důchodci, ukázal průzkum
před 2 hodinami
"Furt melete, jste zhulenej?" Macinka se v televizi tvrdě pustil do Hřiba, pak sáhl k vulgaritám
před 3 hodinami
Při ruském útoku na nákupní centrum zemřelo pět lidí, téměř 70 zraněných
před 4 hodinami
Vláda je připravena zastropovat ceny elektřiny, prohlásil Havlíček
před 6 hodinami
Rusové zaútočili na čerpací stanici a osobní vlak jen pár stovek metrů od polských hranic
před 7 hodinami
Ve Švédsku začaly klíčové parlamentní volby. Mohou kopírovat německý scénář
před 8 hodinami
Jestli nezpomalíme, AI nás všechny zabije, varují pracovníci Anthropicu. Musk a další konkurenti souhlasí
před 9 hodinami
Schválení nové mapy světa nebylo jednohlasné. Proti se překvapivě obrátil jediný stát
před 11 hodinami
Počasí: Příští týden bude deštivý, teploty ale porostou
včera
Trump: Za útokem na klíčový saúdskoarabský ropovod stojí s největší pravděpodobností Írán
včera
Trump v Evropě opět budí vášně. Vyzval ke sjednocení Irska
včera
150 tisíc přeživších a záchranářů čelí 25 let po 11. září vážným zdravotním problémům
včera
Při výstupu na Mont Blanc zemřel český horolezec, spadl na něj kámen
včera
Medveděv: Litva by mohla zmizet z mapy. NATO mu nepomůže, článek 5 by neaktivovalo
včera
Putin svalil vinu za rozpoutání války na Ukrajině na NATO a západní vlády
včera
Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj
včera
ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže
včera
Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony
včera
Bin Ládin pošle letadlo naplněné výbušninami, varovala CIA tři roky před 11. zářím
včera
Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky
Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálporučík Oleh Ivaščenko předpovídá, že ruská armáda by mohla vyčerpat své lidské i vojenské zdroje do roku 2028. Podle jeho slov je morálka v řadách moskevských jednotek na velmi nízké úrovni a vojáci ztrácejí ochotu bojovat. Ivaščenko uvedl, že současné zdroje Ruské federace vystačí už jen na přibližně šestnáct měsíců. V rozhovoru pro deník The Times upřesnil, že vojenské a ekonomické kapacity Ruska pokryjí potřeby nadcházejícího roku, ale konec zdrojů odhaduje právě na rok 2028.
Zdroj: Libor Novák