Sofia - Bulharsko systematicky porušuje lidská práva tím, že se dopouští kriminalizování migrantů. Tvrdí to vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn.
Komisař podle agentury Reuters uvedl, že tato politika „vyvolává vážné obavy, zda se (bulharský) stát řídí mezinárodním právem". Za zvláště znepokojivé označil skutečnost, že „významné a vlivné veřejně činné osobnosti vyjadřují podporu nelegálním ozbrojeným skupinám občanů, které bezostyšně honí migranty podél některých úseků bulharsko-tureckých hranic".
Za jeden z nejzávažnějších problémů považuje fakt, že prakticky všichni lidé, kteří vstoupí do Bulharska neregulérním způsobem, jsou jako samozřejmost zadržováni. „A co je ještě horší, mohou být rovněž souzeni a uvězněni - na rok i na delší dobu -, jestliže se pokusí zemi opustit. Opuštění země je přitom kriminalizováno v rozporu s mezinárodně garantovaným právem každého na svobodné opuštění země, včetně své vlastní," dodal Husajn.
Komisař ve svém prohlášení rovněž poukázal na další stížnosti, které se týkají zatlačování migrantů zpět do sousedních zemí nebo fyzického násilí a okrádání, jehož se na migrantech údajně dopouštějí příslušníci bulharských bezpečnostních složek.
Mluvčí bulharského ministerstva vnitra v reakci podle agentury Reuters konstatovala, že prohlášení vysokého komisaře „plně neodpovídá objektivní situaci týkající se žadatelů o azyl" v Bulharsku.
Tamní migrační úřad dodal, že s uprchlíky se zachází v souladu se zákonem, který stanoví patřičná pravidla postupu. „Cizinec žádající mezinárodní ochranu může být dočasně a na co nejkratší možnou dobu ubytován v některém uzavřeném středisku ke zjištění nebo ověření jeho totožnosti či v případě nutnosti k ochraně národní bezpečnosti a veřejného pořádku," sdělil úřad. Odmítl přitom, že by v některém ze čtyř středisek pro migranty otevřeného typu byl někdo zadržován násilím, a dodal, že nemá informace o porušování lidských práv.
Související
Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl
Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
před 2 hodinami
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
před 4 hodinami
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
před 5 hodinami
Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
před 6 hodinami
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
před 8 hodinami
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
před 9 hodinami
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
před 10 hodinami
Počasí bude nadále tropické, objeví se ale saharský prach
včera
OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková
včera
Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik
včera
Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump
včera
Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka
včera
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
včera
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
včera
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
včera
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
včera
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
včera
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
včera
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
včera
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Zdroj: Libor Novák